Spolupracující osoba pomáhá živnostníkovi při jeho samostatné výdělečné činnosti. Typicky zajišťuje administrativu, objednává zákazníky, komunikuje s dodavateli. Živnostník pak může část svých příjmů a výdajů převést na spolupracující osobu a tím snížit svou daňovou zátěž.

Nejčastěji je spolupracující osobou manžel nebo manželka, mohou to však být i děti nebo rodiče. Důležité je, aby spolupracující osoba žila a hospodařila ve společné domácnosti nebo se účastnila společného rodinného podnikání (takzvaného rodinného závodu, jak ho definuje v § 700 občanský zákoník).

Kdo může být spolupracující osoba u OSVČ

• studující dítě,
• rodič v důchodu,
• manželka na rodičovské dovolené,
• manžel s hlavním pracovním poměrem u zaměstnavatele.

Pokud je spolupracující osoba na rodičovské dovolené nebo zaměstnaná, pak je pro ni spolupráce s vámi vedlejší samostatnou výdělečnou činností. Pokud má výdělek jen ze spolupráce s vámi, pak jde o hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Výhodná je pro vás kvůli odvodům na zdravotní a sociální pojištění typicky vedlejší OSVČ – tedy zmíněný důchodce, student, či manželka na rodičovské dovolené.

Jaké podmínky musí spolupracující osoba splnit

Pro spolupracující osobu platí:

• Musí mít alespoň 18 let a být způsobilá k právním úkonům.
• Z hlediska daní se na ni nahlíží jako na OSVČ, ale nepotřebuje živnostenské oprávnění.
• Nemůžete na ni uplatnit slevu na manželku či manžela ani na dítě. Spolupracující osoba ale slevu uplatnit může.
• Příjmy a výdaje musí být mezi živnostníkem a jeho spolupracující osobou rozdělené podle toho, jak stanoví zákon (vizte níže v článku).
• Musí splnit oznamovací povinnost.

Nahlášení spolupracující osoby: co všechno musíte udělat

O tom, že k sobě přibíráte spolupracující osobu, musíte informovat finanční úřad, okresní správu sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovnu.

Na finančním úřadě se musí osoba spolupracující zaregistrovat k dani z příjmů a dostane vlastní DIČ. Na správě sociálního zabezpečení pak obdrží variabilní symbol pro platby záloh. Zálohy musí platit i na zdravotní pojištění.

Jak to funguje v praxi s příjmy a výdaji

Na osobu spolupracující můžete převést část svých příjmů. Platí přitom, že na osobu spolupracující převádíte vždy stejný procentuální podíl příjmů a výdajů. Pokud tedy na manželku či manžela převedete 45 % příjmů, musíte převést i 45 % výdajů.

Zákon o daních z příjmů v paragrafu 13 stanovuje maximální limity pro manžela či manželku a pro ostatní spolupracující osoby.

V případě, že je spolupracující osobou pouze manžel/ka, příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby:

• podíl příjmů a výdajů připadajících na manžela či manželku nečinil více než 50 %
• a částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč (a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč.)

Pokud je vaší spolupracující osobou někdo jiný, příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby:

• podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30 %,
• a částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč (a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 000 Kč.)

Spolupracujících osob můžete mít i více. Pokud se rozhodnete, že budete podnikat například s manželkou a dvěma dětmi, můžete na ně ale celkově převést maximálně 30 % příjmů a výdajů.

Příjmy a výdaje naopak nemůžete rozdělovat na:

• dítě, které nemá ukončenou školní docházku,
• dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě,
• na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela,
• na a od poplatníka, který zemřel,
• na a od poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.

Jednoduchý příklad z praxe

OSVČ Karel má roční příjem 800 000 Kč. Výdaje počítá procentem z příjmů, při uplatnění 60% paušálu tak činí 480 000 Kč.

Pokud podniká sám, má zisk (a tedy daňový základ) 320 000 Kč. 15% daň z příjmu u něj dělá 48 000 Kč. Po uplatnění základní slevy na poplatníka (30 840 Kč) na daních odvede 17 160 Kč.

Karel se ale rozhodl využít spolupracující osoby a 50 % svých příjmů a výdajů převedl na manželku Irenu. To znamená, že na ni převedl 400 000 Kč příjmů a 240 000 Kč výdajů.

Daňové přiznání Karla pak vypadá takto:
Příjmy: 400 000 Kč
Výdaje: 240 000 Kč
Zisk (daňový základ): 160 000 Kč
15% daň z příjmu: 24 000 Kč
Daňová povinnost po uplatnění slev: 0 Kč

Daňové přiznání Ireny by vypadalo úplně stejně:
Příjmy: 400 000 Kč
Výdaje: 240 000 Kč
Zisk (daňový základ): 160 000 Kč
15% daň z příjmu: 24 000 Kč
Daňová povinnost po uplatnění slev: 0 Kč

Zatímco v prvním případě, kdy Karel podniká sám, zaplatí na daních 17 160 Kč, s využitím spolupracující osoby – manželky Ireny – neodvedou na daních nic.

S pomocí spolupracující osoby si snížíte nejen daně z příjmů, ale můžete se v některých případech vyhnout vyšší sazbě daně z příjmů.

Standardní daň z příjmu je pro OSVČ 15 %. Dejte ale pozor, pokud váš daňový základ přesahuje 48násobek průměrné mzdy (pro rok 2023 je to 1 935 552 Kč). Pokud tuto částku přesáhnete, zvyšuje se vaše sazba pro daň z příjmu na 23 %. Od roku 2024 činí rozhodná částka pro zdanění sazbou 23 % 36násobek průměrné mzdy, tj. 1 582 812 Kč.

Vyšší sazba daně z příjmu se nevztahuje na celý daňový základ, ale počítá se pouze z té části, která přesahuje maximální limit.

Do budoucna se navíc bude vyšší sazba daně týkat většího počtu živnostníků. Od ledna 2024 totiž došlo ke snížení hranice na 36násobek průměrné mzdy (pro rok 2024 to je 1 582 812 Kč). Pokud si tedy za rok 2024 vyděláte více než 1 582 812 Kč, vše nad tuto částku v daňovém přiznání podávaném na jaře 2025 daníte 23%.