Daně

Datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP): kdy vznikají povinnosti pro plátce i neplátci DPH

Datum uskutečnění zdanitelného plnění (dále také „DUZP“) je z pohledu zákona o dani z přidané hodnoty (dále také „ZDPH“) velmi důležitým okamžikem. Většinou se totiž k tomuto okamžiku váže povinnost přiznat daň z přidané hodnoty z dodaného zboží či z poskytnuté služby.

Jak bylo uvedeno výše, problematika uskutečnění plnění se dotýká také neplátců daně z přidané hodnoty. Nevěnování pozornosti této problematice může mít pro neplátce fatální daňové důsledky, jak se můžeme dočíst v druhé části tohoto článku.

Kdy vzniká povinnost přiznat daň u plátce DPH

Podle ZDPH platí obecná zásada, že povinnost přiznat DPH vzniká v zásadě ve dvou okamžicích:

  1. buď ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, nebo
  2. ke dni přijetí úplaty, pokud okamžik přijetí úplaty předchází uskutečnění zdanitelného plnění.

Z přijaté úplaty (zálohy) před uskutečněním zdanitelného plnění nevzniká povinnost odvést DPH, pokud ke dni přijetí úplaty není zdanitelné plnění dostatečně určité. Za dostatečně určité považuje ZDPH plnění, pokud jsou známy tyto údaje:

  1. musí být známo zboží či poskytovaná služba,
  2. sazba daně v případě zdanitelného plnění a
  3. místo plnění.

Další výjimkou, kdy nevzniká povinnost odvést DPH z úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění je režim přenesení daňové povinnosti. Takže například u stavebních a montážních prací nevzniká žádná povinnost na DPH u záloh.

TIP: Přečtěte si, jaké jsou sazby DPH a jak je správně určit.

Datum uskutečnění zdanitelného plnění u dodání zboží

Nebude na škodu zmínit, co je zbožím ve smyslu ZDPH. Zbožím se rozumí:

  • hmotná věc, s výjimkou peněz a cenných papírů,
  • právo stavby,
  • živé zvíře,
  • lidské tělo a část lidského těla,
  • plyn, elektřina, teplo a chlad.

Kdy dochází k uskutečnění zdanitelného plnění při dodání zboží

Při dodání zboží dochází k uskutečnění zdanitelného plnění následovně:

  • při převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník. Chtěl bych zdůraznit, že se nejedná o právní převod práva, ale o ekonomický převod,
  • dnem příklepu při vydražení zboží ve veřejné dražbě,
  • pokud je zboží dodáváno formou finančního leasingu, tak je to dnem přenechání zboží,
  • u dodání nemovité věci se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné buď dnem předání nebo dnem doručení vyrozumění o změně vlastnictví, a to tím dnem, který nastane dříve,
  • u dodání energií je to den odečtu z měřícího zařízení,
  • u nepeněžitých vkladů dnem pozbytí vlastnictví (netýká se nemovitých věcí),
  • u komisionářské nebo obdobné smlouvy dnem dodání zboží třetí osobě,
  • dnem použití firemního majetku pro neekonomickou činnost,
  • dnem převodu jednoúčelového poukazu,
  • u prodejních automatů je rozhodující den, kdy jsou vyjmuty peníze z automatu.

Povinnosti při dodání zboží do jiného členského státu

Při dodání zboží do jiného členského státu vzniká povinnost přiznat toto dodání k 15. dni měsíce následujícího po měsíci dodání. Toto však neplatí, pokud před tímto dnem byl vystaven daňový doklad – za této situace je to den vystavení daňového dokladu.

Obdobné pravidlo platí při pořizování zboží z jiného členského státu. Opět je tam nejzazší lhůta pro přiznání DPH k 15. dni měsíce následujícího po měsíci pořízení. Pokud však byl před tímto datem vystaven daňový doklad, povinnost přiznat DPH vzniká k tomuto datu.

U dovozu zboží ze třetích zemí rozhoduje okamžik, kdy je celním úřadem zboží propuštěno do příslušného celního režimu.

Datum uskutečnění zdanitelného plnění u služeb

U služeb má vliv na DUZP okamžik vystavení daňového dokladu (s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře). Platí, že zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné dnem poskytnutí služby nebo dnem vystavení daňového dokladu, a to tím dnem, který nastane dříve.

Speciální úpravu mají například tyto situace:

  • u smlouvy o dílo je to den převzetí díla nebo jeho dílčí části,
  • pro telekomunikační a přepravní služby je rozhodující den odečtu z měřícího zařízení,
  • u služeb spojených s nájmem dnem zjištění skutečné výše částky,
  • u komisionářské nebo obdobné smlouvy dnem poskytnutí služby třetí osobě,
  • dnem převodu jednoúčelového poukazu.

Pokud je poskytována služba déle než 12 měsíců, pak platí, že se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo poskytování služby započato.

Kdy vzniká povinnost přiznat daň u neplátce DPH

V úvodu článku bylo zmíněno, že pokud neplátce nebude věnovat pozornost problematice uskutečnění plnění, může si zadělat na daňový malér.

Pokud totiž obrat za nejvýše 12 bezprostředně po sobě jdoucích kalendářních měsíců překročí hodnotu 1 000 000 Kč, stává se z neplátce plátce DPH a to od prvního dne druhého měsíce po měsíci, ve kterém překročil obrat. Pokud se tedy stane plátcem, musí od tohoto okamžiku svá plnění – za standardní situace – zatěžovat daní z přidané hodnoty a taktéž musí podávat daňová přiznání, kontrolní hlášení popřípadě souhrnná hlášení.

Příklad

Podnikatel – neplátce DPH – překročí obrat 1 mil Kč v červnu 2021. Podle ZDPH se podnikatel ke dni 1. srpna 2021 stává ze zákona plátcem DPH s měsíčním zdaňovacím obdobím.

Praktická zkušenost ukazuje, že velmi často si neplátci neuvědomí, že se stali překročením obratu plátci a neplní si tedy své zákonné povinnosti. Co z toho vyplývá? Musí zpětně odvést DPH ze svých zdanitelných plnění, jsou správcem daně sankcionováni úroky z prodlení a samozřejmě také pokutami za nepodávání měsíčních daňových přiznání a kontrolních hlášení! Pokuty za nepodání kontrolních hlášení nejsou zanedbatelné – pokud je subjekt vyzván správcem daně k podání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě, činí pokuta 10 000 Kč.

Souvislost uskutečnění plnění a obratu

Jak tedy souvisí uskutečnění plnění s obratem? Odpověď je jednoduchá – obratem se rozumí souhrn úplat za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za:

  1. zdanitelné plnění,
  2. plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet, nebo
  3. některá plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

Závěrem bych upozornil, že z definice je patrné, že do obratu se nezahrnují přijaté zálohy před uskutečněním samotného plnění ale pouze úplaty za již uskutečněná plnění. Proto je důležité znát odpověď na otázku, kdy je plnění uskutečněné.

Nejnovější články

Návrh zákona o DPH od 1. 1. 2025

Změny v nároku na odpočet daně Významnou změnou by měla být možnost uplatnění nároku na…

6 května, 2024

Zjednodušená práce se skladovými kartami v e-shopu a další praktické novinky. Stáhněte si verzi 24.400 Money S3.

Důležitá připomínka na úvod Na úvod bychom rádi upozornili uživatele Money S3 na končící podporu…

2 května, 2024

Změny a novinky Money S3 verze 24.400

Money Blíží se ukončení podpory některých operačních systémů. Na operačních systémech Windows 8 a 8,1…

2 května, 2024

Návod pro e-shopy: Jak na efektivní skladové hospodářství a oběh dokladů

Základem je propojení e-shopu a účetního systému Aby automatizace skladových procesů a oběhu dokladů mohla…

29 dubna, 2024

Jak řídit e-shop poté, co ho propojíte s účetním systémem

Proč e-shopy používají účetní programy Krabicové i open-source e-shopy dnes obsahují velké množství funkcí, díky…

29 dubna, 2024

Návod pro e-shopy: Která data potřebujete evidovat a v jakém systému

Administrace e-shopu a účetní systém – 2 hlavní místa, kde e-shopaři sbírají data K provozování…

29 dubna, 2024

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejjednodušší použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.

Cookie policy