Od tvůrců úspěšného účetního programu

Daně / Daň z přidané hodnoty/Víte, kdy vám vzniká povinnost odvést DPH?

Víte, kdy vám vzniká povinnost odvést DPH?

Víte, kdy vám vzniká povinnost odvést DPH?
Víte, kdy vám vzniká povinnost odvést DPH?

Datum uskutečnění zdanitelného plnění je pojem, se kterým musí být schopni pracovat plátci daně z přidané hodnoty ve své každodenní činnosti. Možná pro někoho však může být překvapením, že také neplátci s tímto souslovím mají co do činění.

Obsah

    Datum uskutečnění zdanitelného plnění (dále také „DUZP“) je z pohledu zákona o dani z přidané hodnoty (dále také „ZDPH“) velmi důležitým okamžikem. Většinou se totiž k tomuto okamžiku váže povinnost přiznat daň z přidané hodnoty z dodaného zboží či z poskytnuté služby

    Jak bylo uvedeno výše, problematika uskutečnění plnění se dotýká také neplátců daně z přidané hodnoty. Nevěnování pozornosti této problematice může mít pro neplátce fatální daňové důsledky, jak se můžeme dočíst v druhé části tohoto článku.

    Plátce DPH

    Podle ZDPH platí obecná zásada, že povinnost přiznat DPH vzniká v zásadě ve dvou okamžicích:

    1. buď ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, nebo
    2. ke dni přijetí úplaty, pokud okamžik přijetí úplaty předchází uskutečnění zdanitelného plnění.

    Z přijaté úplaty (zálohy) před uskutečněním zdanitelného plnění nevzniká povinnost odvést DPH, pokud ke dni přijetí úplaty není zdanitelné plnění dostatečně určité. Za dostatečně určité považuje ZDPH plnění, pokud jsou známy tyto údaje:

    1. musí být známo zboží či poskytovaná služba,
    2. sazba daně v případě zdanitelného plnění a
    3. místo plnění.

    Další výjimkou, kdy nevzniká povinnost odvést DPH z úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění je režim přenesení daňové povinnosti. Takže například u stavebních a montážních prací nevzniká žádná povinnost na DPH u záloh.

    TIP: Přečtěte si, jaké jsou sazby DPH a jak je správně určit.

    DUZP u dodání zboží

    Nebude na škodu zmínit, co je zbožím ve smyslu ZDPH. Zbožím se rozumí:

    • hmotná věc, s výjimkou peněz a cenných papírů,
    • právo stavby,
    • živé zvíře,
    • lidské tělo a část lidského těla,
    • plyn, elektřina, teplo a chlad.

    blank

    Při dodání zboží dochází k uskutečnění zdanitelného plnění následovně:

    • při převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník. Chtěl bych zdůraznit, že se nejedná o právní převod práva, ale o ekonomický převod,
    • dnem příklepu při vydražení zboží ve veřejné dražbě,
    • pokud je zboží dodáváno formou finančního leasingu, tak je to dnem přenechání zboží,
    • u dodání nemovité věci se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné buď dnem předání nebo dnem doručení vyrozumění o změně vlastnictví, a to tím dnem, který nastane dříve,
    • u dodání energií je to den odečtu z měřícího zařízení,
    • u nepeněžitých vkladů dnem pozbytí vlastnictví (netýká se nemovitých věcí),
    • u komisionářské nebo obdobné smlouvy dnem dodání zboží třetí osobě,
    • dnem použití firemního majetku pro neekonomickou činnost,
    • dnem převodu jednoúčelového poukazu,
    • u prodejních automatů je rozhodující den, kdy jsou vyjmuty peníze z automatu.

    Při dodání zboží do jiného členského státu vzniká povinnost přiznat toto dodání k 15. dni měsíce následujícího po měsíci dodání. Toto však neplatí, pokud před tímto dnem byl vystaven daňový doklad – za této situace je to den vystavení daňového dokladu.

    Obdobné pravidlo platí při pořizování zboží z jiného členského státu. Opět je tam nejzazší lhůta pro přiznání DPH k 15. dni měsíce následujícího po měsíci pořízení. Pokud však byl před tímto datem vystaven daňový doklad, povinnost přiznat DPH vzniká k tomuto datu.

    U dovozu zboží ze třetích zemí rozhoduje okamžik, kdy je celním úřadem zboží propuštěno do příslušného celního režimu.

    DUZP u služeb

    U služeb má vliv na DUZP okamžik vystavení daňového dokladu (s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře). Platí, že zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné dnem poskytnutí služby nebo dnem vystavení daňového dokladu, a to tím dnem, který nastane dříve.

    Speciální úpravu mají například tyto situace:

    • u smlouvy o dílo je to den převzetí díla nebo jeho dílčí části,
    • pro telekomunikační a přepravní služby je rozhodující den odečtu z měřícího zařízení,
    • u služeb spojených s nájmem dnem zjištění skutečné výše částky,
    • u komisionářské nebo obdobné smlouvy dnem poskytnutí služby třetí osobě,
    • dnem převodu jednoúčelového poukazu.

    Pokud je poskytována služba déle než 12 měsíců, pak platí, že se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo poskytování služby započato.

    Odebírejte účetní a daňové novinky srozumitelně a včas

    Zadejte váš e-mail a naše účetní a daňové tipy vám budou chodit přímo do e-mailu. info

    Odesláním souhlasíte s našimi zásadami pro zpracování osobních údajů.

    Neplátce DPH

    V úvodu článku bylo zmíněno, že pokud neplátce nebude věnovat pozornost problematice uskutečnění plnění, může si zadělat na daňový malér.

    Pokud totiž obrat za nejvýše 12 bezprostředně po sobě jdoucích kalendářních měsíců překročí hodnotu 1 000 000 Kč, stává se z neplátce plátce DPH a to od prvního dne druhého měsíce po měsíci, ve kterém překročil obrat. Pokud se tedy stane plátcem, musí od tohoto okamžiku svá plnění – za standardní situace – zatěžovat daní z přidané hodnoty a taktéž musí podávat daňová přiznání, kontrolní hlášení popřípadě souhrnná hlášení.

    Příklad

    Podnikatel – neplátce DPH – překročí obrat 1 mil Kč v červnu 2021. Podle ZDPH se podnikatel ke dni 1. srpna 2021 stává ze zákona plátcem DPH s měsíčním zdaňovacím obdobím.

    Praktická zkušenost ukazuje, že velmi často si neplátci neuvědomí, že se stali překročením obratu plátci a neplní si tedy své zákonné povinnosti. Co z toho vyplývá? Musí zpětně odvést DPH ze svých zdanitelných plnění, jsou správcem daně sankcionováni úroky z prodlení a samozřejmě také pokutami za nepodávání měsíčních daňových přiznání a kontrolních hlášení! Pokuty za nepodání kontrolních hlášení nejsou zanedbatelné – pokud je subjekt vyzván správcem daně k podání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě, činí pokuta 10 000 Kč.

    Jak tedy souvisí uskutečnění plnění s obratem? Odpověď je jednoduchá – obratem se rozumí souhrn úplat za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za:

    1. zdanitelné plnění,
    2. plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet, nebo
    3. některá plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

    Závěrem bych upozornil, že z definice je patrné, že do obratu se nezahrnují přijaté zálohy před uskutečněním samotného plnění ale pouze úplaty za již uskutečněná plnění. Proto je důležité znát odpověď na otázku, kdy je plnění uskutečněné.

    Byly informace v článku užitečné?

    Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.

    blank Ano
    blank Ne
    blank

    Sledujte podobné články na naší

    Facebookové stránce

    Komunita samostatných účetních

    Přidejte se zdarma

    Přidejte se
    do největší komunity samostatných účetních

    blankVýhody
    blank