Legislativní rámec svátku dle zákonu

Svátkem se rozumí dle Zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, tyto dny:

Státní svátky

• 1. leden – Den obnovy samostatného českého státu,
• 8. květen – Den vítězství,
• 5. červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje,
• 6. červenec – Den upálení  mistra Jana Husa,
• 28. září – Den české státnosti,
• 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu a
• 17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii

Ostatní svátky

• 1. leden – Nový rok,
• Velký pátek,
• Velikonoční pondělí,
• 1. květen – Svátek práce,
• 24. prosinec – Štědrý den,
• 25. prosinec – 1. svátek vánoční a
• 26. prosinec – 2. svátek vánoční.

Dny svátků, ve kterých je uzavřena většina obchodů a supermarketů (ze zákona jsou obchody s plochou větší než 200 metrů čtverečních povinně zavřené):

• 1. leden – Den obnovy  samostatného českého státu,
• Velikonoční pondělí,
• 8. květen – Den vítězství,
• 28. září – Den české  státnosti,
• 28. říjen – Den vzniku  samostatného československého státu,
• 24. prosinec – Štědrý den,
• 25. prosinec – 1. svátek vánoční a
• 26. prosinec – 2. svátek vánoční.

Souběh práce ve svátek a práce přesčas náhradní volno a příplatky

Pokud zaměstnanci pracují ve svátek a současně je tato práce prací přesčas, je nutno oba tyto tituly posuzovat samostatně, neboť dle zákoníku práce:

a) za práci ve svátek náleží zaměstnanci na prvním místě vždy automaticky ze zákona náhradní volno (v rozsahu práce konané ve svátek), a teprve pokud zaměstnanec náhradní volno čerpat nechce, tak se může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši 100% průměrného výdělku (dále jen PHV).

b) za práci přesčas přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 25% PHV, pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel nedohodli na čerpání náhradního volna místo příplatku. U práce přesčas je tedy výlučně na rozhodnutí zaměstnance, zda bude souhlasit s proplacením přesčasů, či vybráním náhradního volna.

Dohoda o náhradním volnu za práci ve svátek a za práci přesčas

Práce přesčas

Dle § 114 zákoníku práce (dále jen ZP) se mohou zaměstnavatel a zaměstnanec libovolně dohodnout, zda bude zaměstnanec čerpat náhradní volno v rozsahu práce přesčas, nebo využije příplatku na místo čerpání náhradního volna. Tato dohoda může být učiněna ke každé konané práci přesčas samostatně, nebo také na základě dohody na dobu neurčitou.

Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek. Pokud se tedy zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou, že přesčasové hodiny posune třeba až do dalšího pololetí, lze nahlížet na tuto dohodu jako na zcela legální pracovněprávní dokument.

Práce ve svátek

Dle § 115 ZP za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne také nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo stejně jako u přesčasů v jinak dohodnuté době. Zaměstnavatel se tedy může se souhlasem zaměstnance dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě místo náhradního volna, a to nejméně ve výši průměrného výdělku (100% PHV).

Možné varianty čerpání náhradního volna za práci ve svátek a práce přesčas

Mohou tedy v případě souběhu práce ve svátek a zároveň práce přesčas nastat tyto 4 varianty:

1. Mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem neexistuje žádná dohoda

• zaměstnanec bude čerpat náhradní volno za práci ve svátek – automaticky ze zákona
• za jednu hodinu práce tak bude čerpat jednu hodinu náhradního volna
• za práci přesčas náleží mzda – za každou odpracovanou hodinu konání práce přesčas
• náleží příplatek za práci přesčas – minimálně 25% PHV za každou odpracovanou hodinu konání práce přesčas

2. Bude dohodnuto náhradní volno za práci přesčas a na práci ve svátek žádná dohoda neexistuje

• zaměstnanec bude čerpat náhradní volno za práci ve svátek – automaticky ze zákona
• zaměstnanec bude čerpat náhradní volno za práci přesčas – dle dohody
• za jednu hodinu práce tak bude čerpat dvě hodiny náhradního volna
• žádné další přípatky se neposkytují

3. Bude dohodnut příplatek za práci ve svátek a na práci přesčas nebyla žádná dohoda sjednána

• náleží mzda za práci ve svátek a mzda za práci přesčas
• náleží příplatek za práci ve svátek minimálně 100% PHV a za práci přesčas minimálně 25% PHV

4. Bude dohodnut příplatek za práci ve svátek a náhradní volno za práci přesčas

• za jednu hodinu práce bude čerpat jednu hodinu neplaceného volna
• náleží příplatek za práci ve svátek minimálně 100% PHV

Příklady čerpání náhradního volna za práci ve svátek či za práci přesčas

Zaměstnanec Petr pracuje u společnosti SHOP, s. r. o s úvazkem 40 hodin týdně a sjednanou měsíční mzdou ve výši 25 000 Kč. Na den státního svátku 28. září 2021 byly ve firmě nařízeny inventury. Pan Petr strávil v tento den státního svátku v zaměstnání 8,5 hodin, tj. 8 hodin práce bez přestávky na jídlo a oddech. Jednalo se o práci mimo rozvrh směn, tedy o práci přesčas. Fond pracovní doby včetně svátku v září 2021 činí 176 hodin. PHV na 3. čtvrtletí činí 165 Kč. Veškeré mzdové složky se u firmy SHOP, s. r. o. zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Příklad – náhradní volno za práci ve svátek i za práci přesčas

Zaměstnavatel se se zaměstnancem písemně dohodl, že za práci přesčas i za práci ve svátek bude pan Petr vždy vybírat náhradní volno. V tomto případě tedy bude zaměstnanec za jednu hodinu práce tak bude čerpat dvě hodiny náhradního volna (jednu za práci ve svátek a jednu za práci přesčas).

Mzda za výkon práce	25 000 / 176 × 168 hodin	23 864 Kč
Náhrada mzdy za svátek	8 hodin × 165 Kč	1 320 Kč
Hrubá mzda celkem	176 hodin = fond PD	25 184 Kč

Za 8 hodin práce přesčas v den svátku bude pan Petr vybírat 16 hodin náhradního volna. Žádné další přípatky již zaměstnanci nenáleží.

Příklad – náhradní volno nebude zaměstnanec vůbec vybírat

Zaměstnavatel se se zaměstnancem písemně dohodl, že za práci přesčas i za práci ve svátek nebude pan Petr vybírat náhradní volno, ale využije všech možných příplatků ke mzdě.

Mzda za výkon práce	25 000 / 176 × 184 hodin	26 137 Kč
Příplatek za práci ve svátek	8 hodin × 165 Kč x 100%	1 320 Kč
Příplatek za práci přesčas	8 hodin × 165 Kč x 25%	330 Kč
Hrubá mzda celkem	184 hodin	27 787 Kč

Zaměstnanci tak náleží mzda za 8 hodin práce přesčas (celkem odpracováno 184 hodin) a dále přípatky za 8 hodin práce ve svátek a zároveň příplatek za 8 hodin práce přesčas. Zákoník práce stanoví pouze minimální výši příplatku. Zaměstnavatelé v soukromé sféře mohou svým zaměstnancům poskytovat příplatky i vyšší.

Příklad – náhradní volno pouze za práci ve svátek

Zaměstnanec se rozhodl, že za práci ve svátek bude vybírat náhradní volno a práci přesčas si nechá proplatit. Zde není třeba žádná písemná dohoda, postup je v souladu se zákoníkem práce.

Mzda za výkon práce	25 000 / 176 × 168 hodin	23 864 Kč
Náhrada mzdy při NV za svátek	8 hodin × 165 Kč	1 320 Kč
Mzda pouze za práci přesčas	25 000 / 176 × 8 hodin	1 137 Kč
Příplatek za práci přesčas	8 hodin × 165 Kč x 25%	330 Kč
Hrubá mzda celkem	176 hodin	26 651 Kč

Mzda za výkon práce v rozsahu 168 hodin je fond pracovní doby bez svátku a bez práce přesčas. Za jednu hodinu práce ve svátek tak bude čerpat jednu hodinu náhradního volna a za práci přesčas mu náleží mzda a příplatek za práci přesčas (minimálně 25% PHV).

Příklad – náhradní volno pouze za práci přesčas

Zaměstnavatel se se zaměstnancem písemně dohodl, že za práci přesčas si bude pan Petr vybírat náhradní volno a práci ve svátek si vždy nechá proplatit.

Mzda za výkon práce	25 000 / 176 x 176 hodin	25 000 Kč
Příplatek za práci ve svátek	8 hodin × 165 Kč x 100%	1 320 Kč
Hrubá mzda celkem	176 hodin	26 320 Kč

Za jednu hodinu práce přesčas tak tak bude zaměstnanec čerpat jednu hodinu náhradního volna a za práci ve svátek mu bude náležet příplatek za práci ve svátek (minimálně 100% PHV).