Co je to daň z příjmu a jaká je její výše

Daň z příjmů se řídí zákonem o daních z příjmů a musí ji platit všechny ekonomicky aktivní fyzické osoby s trvalým bydlištěm v Česku – a v některých případech i cizinci.

Zatímco OSVČ daň z příjmů odvádí sami, za zaměstnance odvádíte daň vy jako zaměstnavatel – každý měsíc strhnete příslušnou částku ze mzdy. V některých situacích ale musí daňové přiznání odevzdat zaměstnanec sám, třeba pokud má příjmy z podnikání na vedlejší činnost.

Výše daně z příjmů v roce 2023 činí 15 %, tedy stejně jako loni. Daň ve výši 23 % platí pro zaměstnance s příjmy vyššími než je čtyřnásobek průměrné hrubé mzdy (tj. 40 324 × 4 = 161 296 Kč) – sazba 23 % se aplikuje se na příjem, který hranici přesáhne.

Jak a kdy odvádí zaměstnavatel daň

Daně z příjmů zaměstnanců řešíte při ročním zúčtování daně. Tato povinnost vám jako zaměstnavatelům vzniká, pokud vás o roční zúčtování daně zaměstnanec včas a řádně požádá – to může udělat pouze pokud nemá povinnost podávat daňové přiznání.

Počítejte s tím, že zaměstnanci nemusí vědět, že si mají o roční zúčtování daně zažádat. Běžnou praxí ve firmách je, že přebírá aktivitu účetní. Od zaměstnanců zjistí, jestli za ně přiznání bude řešit firma, nebo jestli si ho podají sami – k tomu pak potřebují Potvrzení o zdanitelných příjmech.

V roce 2023 museli zaměstnanci podepsat roční zúčtování za rok 2022 u svého zaměstnavatele do 15. února. Zaměstnavatelé pak museli provést podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2022  do 1. března, případně do 20. března 2023 elektronicky.

Pro zaměstnance, kteří si daňové přiznání podávají sami, platí jiné termíny. Letos museli daňové přiznání odevzdat do 3. dubna 2023, případně do 2. května 2023 v elektronické podobě.

Kdy podává daňové přiznání zaměstnanec namísto zaměstnavatele

Zaměstnanci vzniká povinnost podat daňové přiznání v následujících případech:

• Přivýdělek jako OSVČ na vedlejší činnost.
• Příjmy z pronájmu.
• Příjmy z kapitálu. Jedná se například o zisky z obchodní korporace či zisky tichého společníka. Do daňového přiznání nemusí uvádět úroky na spořicím účtu nebo třeba z fondového investování.
• Příležitostné příjmy, pokud jsou vyšší než 30 000 Kč za rok (například u pronájmu movitých věcí nebo činnosti, kterou neprovádí na živnostenský list).
• Práce u dvou zaměstnavatelů během jednoho měsíce, pokud oba při výplatě strhli zálohu na daň z příjmů.
• Prodej nemovitosti, ale pouze ve vybraných případech.
• Dividendy ze zahraničních akcií. Příjem dividend z českých akcií se do daňového přiznání uvádět nemusí.
• Zrušení životního pojištění, penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření před termínem určeným zákonnými předpisy pro výplatu.

Zaměstnanec si může podat daňové přiznání i dobrovolně, třeba když nestihne účtárně dodat včas všechna potřebná potvrzení.

Výpočet daně a co do ní zahrnout

Daň z příjmu činí 15 %, případně 23 % u zaměstnanců s nadprůměrnou mzdou. Zaměstnanec může v prohlášení k dani uplatnit různé daňové slevy nebo daňová zvýhodnění na děti. Zároveň za zaměstnance odvádí zaměstnavatel sociální pojištění (24,8 % z vyměřovacího základu) a zdravotní pojištění (ve výši 9 %).

V kvalitním účetním programu nemusíte nic složitě počítat a navíc máte jistotu, že pracujete s aktuálními údaji, i když se legislativa často mění. Software vám všechny hodnoty pro jednotlivé zaměstnance na pár kliknutí vypočítá.

Nejjednodušším způsobem, jak podat dokumenty na Finanční správu, je vyplnit je v účetním programu a ihned odeslat. Další možností je dokumenty exportovat a odeslat datovou schránkou nebo prostřednictvím webové aplikace Elektronická podání (EPO).

Pokud účetní program Money S3 ještě nepoužíváte, vyzkoušejte to zdarma. Ve zkušební verzi vám fungují veškeré funkce a na placenou variantu pak můžete kdykoliv přejít.