Fyzické osoby si mohou vybrat, jestli budou uplatňovat výdaje procentem z příjmů, paušální daň nebo povedou daňovou evidenci (případně účetnictví). Právnické osoby na výběr nemají a povinně vedou účetnictví

Vedení účetnictví: pro koho je povinné a dobrovolné

Účetnictví zachycuje všechny peněžní operace, které v podniku vzniknou. Nemusí se jednat jen klasické pohyby peněz na bankovním účtu. Vede se rovněž přehled o stavu a pohybu majetku, závazků, pohledávkách, nákladech i výnosech. Všechny tyto skutečnosti totiž mají vliv na hospodářský výsledek podnikání (zisk či ztrátu) a na výslednou daň z příjmů.

Podvojné účetnictví: má dáti, dal

Kvůli způsobu, jakým se jednotlivé operace zachycují, se setkáte s označením podvojné účetnictví. Platí, že každá operace se zachytí na dvou různých účtech z tzv. účetní osnovy. Ta představuje soupis všech účtů, které podnik využívá při vedení účetní agendy.

Kromě podvojného účetnictví existuje ještě jednoduché účetnictví. V současné době ho mohou používat jen neziskové organizace, nikoliv podnikatelé. 

Kdo musí vést účetnictví

Zákon o účetnictví nařizuje vést účetnictví všem právnickým osobám. Z podnikatelské sféry se to týká zejména: 

• akciových společností (a. s.),
• společností s ručením omezeným (s. r. o.),
• komanditních společností (k. s.),
• veřejných obchodních společností (v. o. s.)
• a družstev.

Fyzické osoby vedou účetnictví jen tehdy, když:

• jsou zapsané v obchodním rejstříku,
• překročí roční obrat nad 25 milionů korun,
• jsou společníky ve společnosti, kde nejméně jeden ze společníků vede účetnictví,
• nebo se rozhodnou vést účetnictví dobrovolně.

Rozsah vedení účetnictví: kategorizace účetních jednotek

Ke stanovení rozsahu vedení účetnictví své podnikání nejprve musíte zařadit do jedné ze 4 skupin účetních jednotek. Budete hodnotit tato kritéria:

1. velikost aktiv (odpovídá hodnotě netto aktiv v rozvaze, tedy hodnotě aktiv po odečtení celkových odpisů),
2. celkový čistý obrat (za rok) – je shodný s čistým obratem za účetní období ve výsledovce (výkazu zisků a ztrát),
3. průměrný počet zaměstnanců – spousta účetních programů vám tento údaj poskytne, umí to i účetní software Money S3.

Abyste spadali do jedné ze tří prvních kategorií, k rozvahovému dni (obvykle k 31. 12.) nesmíte překročit nejméně dvě z kritérií. Pro zařazení podniku mezi velké účetní jednotky platí, že k rozvahovému dni musíte překročit minimálně dvě kritéria.

	kategorie účetní jednotky	celková aktiva	celkový obrat	průměrný počet zaměstnanců
1.	mikro	9 milionů Kč	18 milionů Kč	10
2.	malá	100 milionů Kč	200 milionů Kč	50
3.	střední	500 milionů Kč	1 000 milionů Kč	250
4.	velká	500 milionů Kč	1 000 milionů Kč	250

Tabulka zachycuje hraniční limity, podle kterých se při zařazení do příslušné kategorie řídíte.

Každá kategorie (přesněji řečeno vyhláška k zákonu o účetnictví) vám jako podnikatelům stanovuje různé povinnosti. Tam se řadí např.:

• rozsah vedení účetnictví (plný nebo zjednodušený),
• sestavení výroční zprávy,
• rozsah zveřejnění účetní závěrky a výroční zprávy,
• sestavení výkazu o peněžních tocích a výkazu o změnách vlastního kapitálu,
• povinnost uvést nefinanční údaje ve výroční zprávě,
• použití vybraných účetních metod,
• povinnost auditu účetní závěrky.

Plný rozsah účetní závěrky znamená, že sestavujete veškeré účetní výkazy (rozvahu, výkaz zisků a ztrát, přílohy, přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu). 

Mikro účetní jednotka

U mikro a malých účetních jednotek musíme rozlišovat, jestli u nich probíhá audit. 

Zda je nutné mít účetní závěrku ověřenou auditorem poznáte podle následujících 3 ukazatelů:

• aktiva v netto hodnotě (tedy celkových aktiv po odečtení oprávek) vyšší než 40 milionů Kč,
• čistý roční obrat vyšší 80 milionů Kč,
• průměrný počet zaměstnanců vyšší než 50 zaměstnanců.

Akciové společnosti a svěřenecké fondy jsou auditované, jestliže dosáhnou alespoň jednoho z výše uvedených kritérií v běžném a předcházejícím období. Všechny ostatní společnosti poptávají auditorské služby tehdy, pokud dosáhnou nejméně dvou z výše uvedených kritérií.

Na příkladu si ukážeme, jak postupovat při určení provedení auditu. Společnost s ručením omezeným, která patří mezi malé účetní jednotky, dosahovala během 3 let následujících hodnot:

	2019	2020	2021
aktiva (netto)	28 400 000 Kč	96 100 000 Kč	139 700 000 Kč
čistý obrat	85 900 000 Kč	179 300 000 Kč	385 200 000 Kč
průměrný počet zaměstnanců	16	18	23

Z toho vyplývá, že roce 2021 musí s. r. o. povinně provést audit, protože v aktuálním i předcházejícím období přesáhla dvě kritéria.

A teď už zpátky k mikro účetním jednotkám. Ty zpravidla nepodléhají auditu a platí pro ně následující:

• sestavují účetní závěrku ve zkráceném rozsahu,
• nezveřejňují výsledovku (výkaz zisku a ztráty),
• nesestavují přehled cash flow a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Jestliže má mikro účetní jednotka povinný audit, platí pro ni stejná pravidla jako pro malou účetní jednotku, která podléhá auditu.

Malá účetní jednotka

Malá účetní jednotka, která nepodléhá auditu, má tyto povinnosti: 

• sestavuje účetní závěrku ve zkráceném rozsahu,
• nezveřejňuje výsledovku (výkaz zisku a ztráty),
• nesestavuje přehled cash flow (o peněžních tocích) a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Auditovaná malá účetní jednotka:

• sestavuje účetní závěrku v plném rozsahu,
• připravuje výroční zprávu.

Výroční zpráva zpravidla obsahuje všechny povinně sestavované účetní výkazy a dále komplexní informace o:

• budoucím vývoji společnosti,
• vývoji hospodářského výsledku,
• vlastních akciích či podílech,
• zahraničních pobočkách společnosti,
• provozních a finančních ukazatelích (včetně grafů),
• či aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje.

Přestože to není povinné, často ve výroční zprávě najdete i pár slov od generálního ředitele či představenstva společnosti. V praxi jsou výroční zprávy určené primárně investorům, akcionářům, zaměstnancům nebo novinářům. Opravdu komplexně zpracované výroční zprávy mívají například banky (ukázka výroční zprávy Komerční banky), ale i další velké společnosti (ukázka výroční zprávy Kofoly).

Velká účetní jednotka

Pro velké účetní jednotky platí následující pravidla:

• vždy podléhají povinnému auditu,
• sestavují účetní závěrku v plném rozsahu,
• sestavují přehled cash flow a přehled o změnách vlastního kapitálu,
• vyhotovují výroční zprávu.

Začátek podnikání a přechod do jiné kategorie

Jako začínající podnikatelé použijete takovou kategorii, u které očekáváte, že v prvním roce účetního období k rozvahovému dni splníte její kritéria. Pokud tedy nový podnik nemá skutečně raketový růst, první rok obvykle spadá mezi mikro účetní jednotky.

Pokud dvakrát po sobě v rozvahových dnech překročíte (anebo naopak přestanete překračovat) dvě hraniční hodnoty, které oddělují jednotlivé účetní kategorie, zařadíte se od následujícího účetního období do nové kategorie. Následně dodržujete nově nařízený rozsah vedení účetnictví a způsob sestavení účetní závěrky.

Do kdy účetní závěrku a výroční zprávu zveřejnit

Pokud jste zapsaní v obchodním rejstříku, do sbírky listin ukládáte a zveřejňujete v ní všechny dokumenty. Neauditované mikro a malé účetní jednotky nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty (postačuje pouze rozvaha a příloha k účetní závěrce).

Pro ostatní účetní jednotky to znamená, že zveřejňují:

• kompletní účetní závěrku,
• výroční zprávu a zprávu auditora (pokud podléhají auditu).

Protože je účetní závěrka často součástí výroční zprávy, stačí, když podnikatelé zveřejní jen výroční zprávu.

Účetní závěrku zveřejněte do 30 dnů od schválení příslušným orgánem a ověření auditorem. Nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne, a to i tehdy, pokud účetní záznamy nejsou schváleny.

Účetní závěrka se zveřejňuje do sbírky listin prostřednictvím veřejných rejstříků. Předat dokumenty rejstříkovému soudu můžete:

1. pomocí datové schránky – zasláním na příslušný rejstříkový soud
2. e-mailem s elektronickým podpisem zaslaným na podatelnu rejstříkového soudu
3. online přes internetový portál justice.cz
4. prostřednictvím příslušného finančního úřadu

Jednotlivé listiny příslušnému rejstříkovému soudu zašlete ve formátu PDF.

Pokud nesplníte svoji zákonnou povinnost týkající se zveřejnění dokumentů, hrozí vám pokuta ve výši 3 % z celkové hodnoty aktiv společnosti nebo se vystavujete riziku udělení pořádkové pokuty dle zákona o veřejných rejstřících až ve výši 100 tisíc Kč.