Kdo je OSVČ

Pojem OSVČ označuje osobu samostatně výdělečně činnou. To znamená, že provozuje živnost, je na tzv. volné noze nebo třeba podniká v zemědělství. Pro označení OSVČ se používají i termíny živnostník, freelancer nebo volnonožec.

OSVČ podniká jako fyzická osoba pod vlastním jménem, tj. nemá vlastní firmu (právnickou osobu). Za své podnikání OSVČ ručí celým svým majetkem včetně toho osobního.

OSVČ: registrace v začátcích

V současné době poplatník při získání živnostenského oprávnění provede – a to přímo na živnostenském úřadě – také svoji registraci jako osoby samostatně výdělečně činné (dále také „OSVČ“) u tří dalších institucí:

• finančního úřadu,
• zdravotní pojišťovny
• a příslušné správy sociálního zabezpečení.

Znamená to tedy, že již nemusí těmto úřadům nic sdělovat, registrace je provedena přímo přes živnostenský úřad.

Povinnosti OSVČ

• Registrace OSVČ k dani z příjmů fyzických oso
• Registrace OSVČ k dani z přidané hodnoty
• Registrace OSVČ k silniční dani
• Registrace OSVČ jako plátce daně ze závislé činnosti a srážkové daně
• Povinnost platit zdravotní pojištění OSVČ
• Povinnost platit sociální pojištění OSVČ
• Povinnost používat datovou schránku

Povinnosti živnostníků na finančním úřadě

1. Registrace OSVČ k dani z příjmů fyzických osob

Při zahájení samostatné výdělečné činnosti se poplatník zaregistruje k dani z příjmů fyzických osob. Jak bylo uvedeno výše, tuto registraci lze provést přímo přes živnostenský úřad.

V prvním roce podnikání nemá povinnosti platit zálohy. Po skončení zdaňovacího období – kalendářního roku – se podává daňové přiznání v elektronické podobě, a to do 4 měsíců, případně do 6 měsíců, pokud má poplatník daňového poradce. Pokud poplatníkovi v daňovém přiznání vznikne daň, je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

Podle výše daně vyčíslené v přiznání, může také vzniknout zálohová povinnost na další rok:

• daň v rozmezí 30 tis.–150 tis. Kč – pololetní zálohová povinnost (OSVČ zaplatí zálohu na daň dvakrát ročně),
• daň nad 150 tis. Kč – čtvrtletní zálohová povinnost.

2. Registrace OSVČ k dani z přidané hodnoty

Při rozhodování, jestli se má poplatník dobrovolně zaregistrovat jako plátce daně z přidané hodnoty, je potřeba zkoumat, zda:

• budou jeho odběratelé plátci DPH,
• bude poskytovat svá plnění také do ciziny,
• bude nějaká plnění z ciziny pořizovat
• či zda je vysoce pravděpodobné, zda jeho obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců překročí částku 1 mil. Kč.

Pokud bude odpověď na výše nastíněné situace kladná, pak lze – v obecné rovině – doporučit, aby se jako plátce zaregistroval. Přesto je však nutné, aby byla každá OSVČ posuzována individuálně.

3. Registrace OSVČ k silniční dani

Od 1. 1. 2022 jsou předmětem daně silniční pouze nákladní vozidla (kategorie N2, N3) nad 3,5 tuny a jejich přípojná vozidla (kategorie O3, O4). Výše daně pro zdanitelná vozidla bude stanovena až pro vymezená nákladní vozidla s největší povolenou hmotností 12 tun a více a jejich přípojná vozidla s největší povolenou hmotností 12 tun a více. V praxi to znamená, že silniční daň neplatí za osobní auta.

4. Registrace OSVČ jako plátce daně ze závislé činnosti a srážkové daně

Za situace, kdy bude OSVČ vykonávat svoji činnost za pomoci zaměstnanců, musí se taktéž zaregistrovat jako plátce daně ze závislé činnosti a případně srážkové daně. Kromě měsíčních povinností spojených se mzdovou agendou bude po skončení roku OSVČ povinna podat vyúčtování obou zmíněných daní.

TIP: Zjistěte, co je paušální daň a jak ji spočítat.

Povinnosti živnostníků vůči zdravotní pojišťovně

Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění se platí formou měsíčních záloh a následně případného doplatku pojistného. Záloha je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.

Zálohy na zdravotní pojišťovnu – jak je to při podnikání na hlavní a vedlejší činnost

V roce zahájení samostatné činnosti se platí záloha vypočtená z minimálního vyměřovacího základu – pro rok 2024 činí minimální měsíční záloha 2 968 Kč. Pokud je zahajující OSVČ osobou, za níž je plátcem pojistného i stát (student, důchodce), nemá tato OSVČ povinnost v prvním roce platit zálohy, pojistné doplatí případně formou doplatku po podání přehledu.

Ve druhém roce po zahájení a v následujících letech se výše zálohy již odvíjí od podaného přehledu.

Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.

Pokud je OSVČ současně také zaměstnancem (v zaměstnání je pojistné odváděno alespoň z minimálního vyměřovacího základu) a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem příjmů, taktéž jí nevzniká povinnost platit zálohy. Pojistné je opět uhrazeno formou případného doplatku po podání přehledu.

Doplatek pojistného se zaplatí nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích. Přehled se standardně podává do jednoho měsíce ode dne, ve kterém končila lhůta pro podání daňového přiznání.

Povinnosti živnostníků vůči Správě sociálního zabezpečení

1. Zálohy OSVČ na důchodové pojištění

Pojistné se hradí formou záloh a případného doplatku. Zálohy jsou splatné od prvního dne do posledního dne měsíce, za nějž se platí.

Pro určení toho, zda je OSVČ povinná hradit zálohy, je rozhodující, zda je její samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší či hlavní. Zjednodušeně lze konstatovat, že hlavní platí zálohy vždy, vedlejší pouze pokud se dobrovolně přihlásí či pokud v roce předešlém přesáhne rozhodnou částku (v roce 2023 činina 96 777 Kč, v roce 2024 činí 105 520 Kč, pokud podnikání trvalo celých 12 měsíců).

Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší, pokud OSVČ v kalendářním roce:
a) vykonávala zaměstnání, kde byla účastna nemocenského pojištění,
b) měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
c) měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti, není-li osobou blízkou, nebo
d) byla nezaopatřeným dítětem.

Minimální výše zálohy činí pro rok 2024 pro hlavní samostatně výdělečnou činnost 3 210 Kč a pro vedlejší samostatnou výdělečnou činnost 1 284 Kč měsíčně.

Doplatek pojistného se zaplatí stejně jako u zdravotního pojištění nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích. Přehled se standardně podává do jednoho měsíce ode dne, ve kterém končila lhůta pro podání daňového přiznání.

2. Zálohy OSVČ na nemocenské pojištění

Nemocenské pojištění je dobrovolné. Pokud se OSVČ rozhodne být účastna nemocenského pojištění, pak pro ni platí povinnost platit zálohy, které pro rok 2024 činí minimálně 216 Kč měsíčně.

Datová schránka OSVČ

Stát automaticky všem novým OSVČ zřizuje datovou schránku. Zjednodušeně řečeno jde o obdobu e-mailu. Ale zatímco e-mail si můžete založit na jakékoliv jméno, datovou schránku vám zřizuje úřad.

Díky tomu přes datovou schránku můžete elektronicky komunikovat s úřady, které ví, že jste dokumenty odeslali opravdu vy. Myslete na to, že s finančním úřadem musí OSVČ povinně komunikovat elektronicky – pro většinu podnikatelů je nejsnazší (a bezplatnou) variantou právě datová schránka.

Přečtěte si další podrobné články na téma OSVČ:

• Jak na daně a daňové přiznání jako OSVČ na vedlejší činnost
• Jak na podnikání při zaměstnání
• Jak si založit živnost a získat živnostenský list
• Jaký je rozdíl mezi živností hlavní a vedlejší