Paušální daň

V oblasti daně z příjmů fyzických osob patří k nejzásadnější novince pro rok 2021 zavedení takzvané paušální daně. Poplatníkem v paušálním režimu se může stát na základě dobrovolného rozhodnutí pouze taková fyzická osoba, která současně splňuje několik zákonných podmínek.

K prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období je osoba samostatně výdělečně činná účastna českého pojistného systému z hlediska sociálního a zdravotního pojištění. Dále není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost, s výjimkou identifikované osoby. Rovněž není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti. V neposlední řadě není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení.

Další podmínkou je skutečnost, že ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období neměl tento podnikatel příjmy ze samostatné činnosti převyšující částku jednoho milionu korun, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, – příjmy, které nejsou předmětem daně, – a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou daně. Poplatník v paušálním režimu má tedy pouze příjmy ze samostatné činnosti, které jsme si vymezili. Nemá zaměstnání, s výjimkou příjmů, které jsou zdaňovány srážkou daně a rovněž nevykazuje příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy převyšující celkovou částku patnácti tisíc korun.

A konečně je nutné, aby podnikatel podal v zákonném termínu oznámení o vstupu do paušálního režimu. Je však nutné upozornit na skutečnost, že přechod do paušálního režimu nebo vystoupení z paušálního režimu s sebou může přinášet určité daňové konsekvence a proto je vždy vhodné tyto souvislosti řešit s daňovým poradcem nebo pečlivě nastudovat zákon o daních z příjmů. Pro úplnost uveďme, že daňové aspekty změny uplatňování v systému výdajů a rovněž přechodů do / ze zdaňovacího období s paušální daní, jsou řešeny v ustanovení § 23 odst. 8 ZDP.

Osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí

V oblasti osvobození příjmů z prodeje rodinného domu nebo jednotky od daně z příjmů fyzických osob dochází k úpravě podmínky pro situaci nesplnění lhůty dvou let bydliště bezprostředně před prodejem. V takovém případě lze, při splnění dalších zákonných podmínek, osvobození realizovat, pokud jsou peněžní prostředky získané z prodeje rodinného domu nebo jednotky využity na uspokojení vlastní bytové potřeby v průběhu bezprostředně předcházejícího a bezprostředně následujícího zdaňovacího období.

Je však nutné oznámit správci daně svůj úmysl využít získané prostředky z prodeje na uspokojení vlastní bytové potřeby – a to do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k přijetí těchto prostředků došlo. Pokud by nebyly poplatníkem podmínky splněny, opět z toho vyplývají určité daňové konsekvence, které je nutné řešit s daňovým poradcem nebo nastudovat v zákoně o daních z příjmů.

Další novinkou v oblasti daně z příjmů fyzických osob je prodloužení lhůty pro osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí, které nemohou být osvobozeny z titulu bydliště bezprostředně existujícího před prodejem v dané nemovitosti. V takovém případě se lhůta pro osvobození příjmů z prodeje nemovité věci prodlužuje z 5 na 10 let. Týká se to však nemovitostí nabytých po 1. 1. 2021.

Stravenkový paušál

V oblasti zaměstnání dochází od roku 2021 k zavedení možnosti poskytovat zaměstnancům peněžitý příspěvek zaměstnavatelem na stravování. Mediálně se pro tento zaměstnanecký benefit vžilo označení stravenkový paušál. Na rozdíl od stravenek je stravenkový paušál osvobozen na straně zaměstnance od daně z příjmů jen do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

Na straně zaměstnavatele se jedná o daňově účinný náklad bez omezení.

Připomeňme si, že v případě daňového ošetření „stravenek“ je řešení z hlediska daně z příjmů odlišné. Na straně zaměstnance je osvobozena od daně z příjmů fyzických osob hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění (stravenek) zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. Na straně zaměstnavatele je však nutné z hlediska poskytovaného nepeněžního plnění (stravenek) pro daňovou uznatelnost nákladů (výdajů) splnit řadu podmínek, které jsou uvedeny v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.

Základ daně z příjmů, nezdanitelné části základu daně

Všichni již víme, že od roku 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy a základem daně, respektive dílčím základem daně jsou u příjmů ze zaměstnání příjmy ze závislé činnosti, tedy bez navýšení o tzv. povinné pojistné zaměstnavatele, tj. pojistné na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení odváděného zaměstnavatelem.

V oblasti nezdanitelných částí základu daně dochází u fyzických osob ke snížení odpočtu z titulu úroků z hypotečního úvěru a úvěrů ze stavebního spoření z částky 300.000,– na částku 150.000,–. Toto zpřísnění podmínky se vztahuje na obstarání bytové potřeby po 1. 1. 2021.

Sazba daně a slevy na dani

V oblasti daňových slev dochází od roku 2021 ke zvýšení základní slevy na poplatníka z částky 24.840,– na částku 27.840,–.

Připomeňme si, že základní sleva na poplatníka je nepoměrovatelná. To znamená, že není možné ji v rámci ročního zúčtování daně u zaměstnavatele nebo v daňovém přiznání krátit dle jednotlivých měsíců. Zvláštní ustanovení pro uplatňování této základní slevy na poplatníka existuje pro daňová přiznání za zemřelé osoby, avšak ani v tomto případě nedochází k poměrování této slevy.

Dlouhé roky byla základní sleva na poplatníka ve stejné výši jako sleva na vyživovaného manžela. Avšak na rozdíl od základní slevy na poplatníka se sleva na vyživovaného manžela od roku 2021 nezvyšuje.

V případě daňového zvýhodnění na dítě dochází ke zrušení limitu pro maximální daňový bonus.

Z hlediska výpočtu daně z příjmů fyzických osob dochází ke zrušení solidárního zvýšení daně a zavedení klouzavě progresivní sazby daně. To znamená, že sazba daně činí od roku 2021 v procentuálním vyjádření 15 procent pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu daně přesahujícího 48násobek průměrné mzdy. Tento 48násobek průměrné mzdy pro rok 2021 činí Kč 1.701.168,–.

Je nutné nezaměňovat pojem „minimální mzda“ a „průměrná mzda“. Oba pojmy jsou z hlediska ZDP používány jako důležité ukazatele pro výpočet nejrůznějších testů. Dle § 21g ZDP se minimální mzdou pro účely tohoto zákona rozumí měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy:

1. účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a
2. neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti.

Průměrnou mzdou se dle § 21g ZDP pro účely daní z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

Závěr

Zásadní novinkou v oblasti daně z příjmů fyzických osob je přepracování § 7a ZDP a nahrazení tzv. daně stanovené paušální částkou prostřednictvím tzv. paušální daně. Principiálně zůstává filozofie tohoto paragrafu ponechána, jen dochází k úpravě parametrů pro vstup do tohoto režimu a zavedení tzv. poplatníka v paušálním režimu v § 2a ZDP.

V oblasti osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí dochází ke dvěma novinkám. Je provedeno zpřesnění pro § 4 odst. 1 písm. a ZDP ve vazbě na uspokojení tzv. vlastní bytové potřeby. ZDP zavádí nové ustanovení v § 4b pro bytovou potřebu a jsou upřesněny časové testy pro „uspokojení vlastní bytové potřeby“ a oznámení správci daně o tomto uspokojení.

V oblasti příjmů ze závislé činnosti je doplněno ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, kdy kromě nepeněžního plnění (například formou stravenek) je možné poskytovat ze strany zaměstnavatele zaměstnancům peněžitý příspěvek (stravenkový paušál), který však vykazuje jiné daňové konsekvence oproti tradičním „stravenkám“.

Od roku 2021 dochází ke změně ve stanovení dílčího základu daně u příjmů ze závislé činnosti. Za zdanitelnou mzdu již není považována hrubá mzda (po zohlednění daňových zaměstnaneckých benefitů) navýšená o tzv. povinné pojistné zaměstnavatele na veřejném zdravotním pojištění a sociálním zabezpečení, nýbrž za zdanitelnou mzdu se považuje hrubá mzda (po zohlednění daňových zaměstnaneckých benefitů).

Ke zpřísnění dochází u limitu pro uplatnění úroků z hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření.

Z hlediska uplatnění sazby daně se opět vracíme ke klouzavě progresivní sazbě, kdy jsou v současné době zavedena dvě daňová pásma (15 % a 23 %).

Rovněž dochází ke zvýšení částky základní slevy na poplatníka a ke zrušení limitu pro uplatnění maximálního daňového bonusu na dítě.

Nenašli jste, co jste hledali? Přečtěte si další podrobné články o daňovém přiznání.

• Jak na daňové přiznání krok za krokem.
• Jaké máte povinnosti při vedlejší činnosti OSVČ pro daňové přiznání.
• Jak podávají daňové přiznání zaměstnanci.
• Kdo má povinnosti podat daňové přiznání.
• Jak vyplnit daňové přiznání právnických osob.
• Proč použít program na daňové přiznání.
• Kdy je nutné dodatečné daňové přiznání.
• Jak podat elektronické daňové přiznání.
• Do kdy podat daňové přiznání – nepropásněte důležité termíny.