Zálohové doklady a jejich vyúčtování

Od 1. 5. 2004 se staly platby záloh předmětem daně, tj. v případě přijatých plateb je povinen poplatník odvést daň, v případě zaplacených záloh si poplatník může daň odečíst, ovšem až tehdy, když obdrží od příjemce platby daňový doklad.

Před samotným zápisem doporučujeme zkontrolovat nastavení účetního roku, kde můžete zadat nastavení odpočtů záloh – texty položek, předkontace, členění DPH a způsob účtování (pouze v případě podvojného účetnictví). Tyto přednastavené parametry se automaticky dosazují do položek v případě volby odpočtu zálohy s položkami.

Nastavení účetního roku:

V našich vzorových příkladech využijeme účtování protizápisem v rámci podvojného účetnictví (tj. částka odpočtu je účtována kladně. Pokud použijete účtování zápornou částkou, musí být použitá Předkontace a Zaúčtování DPH „inverzní“ k níže uvedeným, tj. s prohozenými stranami MD a D). Postup v případě daňové evidence je totožný.

Vzorový příklad zálohové faktury vystavené bez vyčísleného DPH

Vzorový příklad zálohové faktury vystavené s vyčísleným DPH

Vzorový příklad zálohové faktury přijaté bez vyčísleného DPH

Vzorový příklad zálohové faktury přijaté s vyčísleným DPH

Vzorový příklad zálohové faktury přijaté v cizí měně s daňovým dokladem

Vzorový příklad zálohové faktury vystavené v cizí měně a její vyúčtování pro CZ odběratele

Krátké tipy

Na položkách faktur odpočtů záloh je vyžadováno zadání Členění DPH. Doporučujeme proto, toto členění uvést v tomto nastavení, odkud se automaticky přenáší na tyto odpočtové položky.

Typy Daňových dokladů můžete nastavit v Uživatelské konfiguraci / Fakturace.

V Seznamu nevypořádaných zálohových dokladů, který se nabízí po volbě Přidat / Odpočet zálohy, je i  přepínač „Všechny zálohové doklady“. Po jeho zapnutí se zobrazí všechny, i vypořádané zálohové doklady. Tuto volbu použijete pro získání rychlého přehledu již vyúčtovaných záloh.

Na vyúčtovacích fakturách se považuje za korektní, pokud jsou normální i odpočtové položky zadány se shodným typem ceny „bez DPH“ či „s DPH“. Z tohoto důvodu nejsou v těchto případech zobrazovány v záložkách „Plnění“ a „Odpočty“ částky, které jsou irelevantní. Podobně se chová program při tisku a zobrazování těchto hodnot v seznamech.
Pokud není dodržen princip shody typu ceny normálních i odpočtových položek, je uživatel na tuto situaci upozorněn v záhlaví faktury. Program v tomto případě počítá výslednou daň (a základ) jako prostý součet všech těchto hodnot z položek dokladu (odpočtové položky mají tyto hodnoty opačné, takže se de facto odčítají).

Protože se u odpočtových položek počítá daň vždy dle zvoleného typu ceny (vesměs tedy „zdola“ či „shora“), může dojít k tomu, že odpočtené částky se liší od částek zadaných na  daňových dokladech. Tuto situaci je vždy možné řešit rozdělením položky odpočtu na dvě položky s typem ceny „jen základ“ a „jen DPH“, nebo  i tak, že přepíšete na daňovém dokladu příslušné částky základu a daně.

V případě účtování o DPH s následnou tvorbou daňového dokladu k přijaté platbě je třeba na daňovém dokladu zachovat stejný kurz jako na hradícím dokladu, aby došlo ke správnému výpočtu kurzového rozdílu. V opačném případě je třeba částky na interním dokladu kurzového rozdílu upravit ručně podle vývoje kurzu.

V daňové evidenci se účtují pouze příjmy a výdaje prostřednictvím pokladního nebo  bankovního dokladu. Daňový doklad k přijaté platbě se neúčtuje. V rámci úhrady zálohové faktury dochází současně k zaúčtování částek DPH, a to podle rozpisu uvedeného na hrazeném dokladu. Z tohoto důvodu je třeba mít na zálohové faktuře uveden rozpis daně!