Od tvůrců úspěšného účetního programu

Podnikání / Zpravodajství/Jak nám můžou poznatky z neurovědy pomoct zvládnout krizi v podnikání

Jak nám můžou poznatky z neurovědy pomoct zvládnout krizi v podnikání

Jak nám můžou poznatky z neurovědy pomoct zvládnout krizi v podnikání
Jak nám můžou poznatky z neurovědy pomoct zvládnout krizi v podnikání

Prožíváme výzvu, změnu a nejistotu, jakou pravděpodobně nezažil ještě nikdo z nás. Někteří podnikatelé prosperují, jiní krachují nebo se snaží dělat, co se dá, aby přežili. Všichni se však museli najednou adaptovat na nový způsob života, řízení firmy na dálku i život s omezeným bezprostředním sociálním kontaktem. Pochopení poznatků z neurovědy nám umožňuje získat nadhled nad situací, snížit míru stresu pramenící z nejistoty a zároveň nám dává možnost vyhnout se nepopulárním scénářům.

Obsah

    Náš mozek se neustále rozhoduje, a to ať jsme si toho vědomi, nebo ne. Pokud jsme konfrontováni s výjimečnou situací, můžeme se pod přetlakem stresu a paniky rozhodovat velmi nerozumně. V aktuální situaci pravděpodobně většinu podnikatelů napadly otázky typu: Jak si udržet současné zákazníky? Jak získat nové? Jak řídit firmu na dálku? Můžu dát svým lidem víc autonomie, můžu jim věřit? Jak transformovat své podnikání, abychom v současné situaci přežili? Máme propouštět nebo dočasně snížit mzdy? Tento přetlak otázek v nás vytváří nejistotu, kterou náš mozek apriori nesnáší. Konstantně zvažuje plusy a mínusy těchto myšlenkových experimentů a simuluje, jak bychom se cítili při samotné realizaci jednotlivých variant. Procesování těchto nejistých scénářů si vyžaduje zvýšenou aktivitu našeho organismu, což může způsobovat nadměrné vyčerpání a stres.

    Jak reaguje mozek na změnu

    Dalším důvodem, proč můžeme aktuální změnu vnímat jako nepříjemnou, je to, že náš mozek změnu často interpretuje jako potenciální ohrožení, a proto se jí snaží vyhnout. S mnohem větší intenzitou v případě, pokud jsme si ji sami nezvolili. Proto je i v této situaci potřeba lidi do změn aktivně angažovat, intenzivně s nimi komunikovat, a i jejich reakce na změnu bude příznivější. Pokud to tak neuděláme, můžeme se setkat se dvěma protichůdnými a neflexibilními reakcemi na novou realitu. Častou stresovou reakcí bývá buď extrémní zveličování potenciální hrozby nebo naopak vytěsňování – „zavírání očí“ před změnou a její odmítání. Ani jedna z těchto reakcí na změnu ležících na zcela opačných pólech nám ale situaci neulehčí. V této situaci nepomáhá, jestli jsou zaměstnanci rezignovaní ani pokud jsou pod obrovským tlakem. Úlohou vedoucích, ale i každého z nás, je pochopit tyto přirozené tendence, přijmout je a navigovat ostatní i sebe ke konstruktivnějšímu chování. Naslouchejme tedy vlastním i cizím obavám, frustracím i strachům. Projevme pochopení pro tyto různorodé reakce a snažme se tyto úzkosti a strachy minimalizovat. Prožíváte-li stres, nejistotu a obavy – nezavírejte před nimi oči a ani přehnaně nedramatizujte.

    2-cz

    Samozřejmě, pro každého zaměstnavatele je tato situace jiná a míra stresu, kterou prožívá, závisí od toho, v jaké kondici se firma nachází a jaké mechanismy a plány na vypořádání se s podobnou situací měla ještě před krizí. V této situaci se ale typicky cítíme vystresovaně, protože se nám snížila míra kontroly nejen nad podnikáním, ale i nad vlastním životem. Pokud nám k tomu všemu chybí sociální opora a kontakt (který by nám za běžných okolností pomáhal se se situací snadněji vypořádat), situaci to jen zhoršuje.

    Formy, jakými dokážeme stres a napětí redukovat, jsou omezené, pakliže jsme v izolaci a činnosti, které nám běžně pomáhaly stres a těžké období zvládat, najednou z našeho života zmizely. Pokud procházíme náročnými situacemi a čelíme konstantně stresu, má to bohužel dopad i na náš mozek.

    Pod neustálou bouří stresových hormonů se nedokážeme soustředit, trpět může naše paměť a vyšší kognitivní centra našeho mozku, která nám v běžné situaci pomáhají regulovat emocionální odezvu, reflektovat sebe samotné, plánovat i racionálně zvažovat svá rozhodnutí, se právě vlivem stresu stávají méně efektivní a zpomalená. Zkrátka vlivem neustálého stresu přestáváme mít sami sebe pod kontrolou, jsme více impulzivní a máme menší sebereflexi. Stres nám také zužuje fokus a toto tunelové vidění nám neumožňuje vnímat a zvažovat všechny faktory, brát v úvahu jejich možné důsledky a vidět situaci strategicky z dlouhodobé perspektivy.

    Jak zvládat krizi z pozice majitele nebo ředitele firmy

    Je důležité, aby si tyto procesy uvědomovali podnikatelé sami na sobě, ale také na svých zaměstnancích, a i přes komplikovanou situaci se jim snažili vytvořit podmínky, které jim budou snižovat míru otázek a nejistot, protože jen tak dokážou udržet jejich motivaci a kreativitu na vysoké úrovni.

    1-cz

    Jak si zorganizovat svou vlastní práci? Mnohým z nás se díky práci z domu smazaly hranice mezi soukromým a pracovním životem. Je proto nevyhnutelné vytvořit si novou rutinu a přenést ji do každodenního života. Je důležité stanovit si hranice (časové i prostorové), a pokud nám to prostředí umožňuje, mít oddělenou místnost na práci, aby se nám tyto dva světy nezačaly slévat do jednoho. Nepřehánět to asi s videokonferenčními hovory, které unavují více jako bezprostřední interakce a mít mezi nimi dostatečné pauzy.

    Je nutné dopřát si kvalitní spánek, regeneraci, fyzickou aktivitu, kvalitní stravu, procházky v přírodě. Fyzická aktivita, třeba i jen 20 minut denně, nám zlepšuje paměť a kognitivní schopnosti. Pestrá, živá strava také podporuje mozek. Hra na hudební nástroj, studium nového jazyka nebo lekce nového tance, zkrátka učení se novým věcem vytváří nové synapse a tímto způsobem si budujeme mentální kondici a podporujeme mozkovou činnost.

    Evolučně jsme byli vyvinutí jako sociální bytosti, které žijí v tlupách. Pokud nemáme možnost socializovat se prostřednictvím živého kontaktu, je dobré se pravidelně socializovat online a neochuzovat svůj život o sociální interakci a podporu. Naštěstí některá opatření se postupně uvolňují a brzy budeme moct absolvovat setkání v širší míře.

    Ještě důležitější, než co dělat, je položit si otázku, co nedělat

    Ještě důležitější, než co dělat, je položit si otázku, co nedělat. Aktuální situace je jednou velkou otázkou a neustále nás nutí sledovat vývoj pandemie a možné ekonomické krize, často jsme zahlceni negativními zprávami a nepříliš optimistickými prognózami. Důležité je, abychom tyto zprávy nesledovali v průběhu celého dne, ale určili si nějaký krátký časový úsek, který tomu věnujeme, ideálně ne před spaním.

    Naše mysl se v časech krize orientuje na to, co ztrácíme, a ne vždy v ní dokážeme vidět například i příležitosti a pozitiva. Nic však není černobílé. Zkusme se na situaci podívat jinak a hledat v ní příležitost k růstu, příležitost něco nového získat, něco nového se naučit, něco nového odevzdat. Pokud tímto způsobem dokážou podnikatelé a lídři přesměrovat pozornost lidí ze ztráty toho, o co přicházejí, směrem k tomu, co můžou získat, přinést, změnit k lepšímu – lidé se stávají aktivní součástí této změny. Namísto pasivních účastníků v procesu je tedy důležitější lidi angažovat, udělat z lidí kreativní spolutvůrce, kteří mají co říct. Můžou se aktivně podílet na změně a hledat společně řešení toho, jak ze situace ven. Vyžaduje to však otevřenou, pravidelnou, transparentní a empatickou komunikaci.

    Pokud tedy chceme v nové situaci nejen přežít, ale také uspět, je důležité pochopit naši biologickou přirozenost. Je normální bát se nových výzev, je normální mít strach, je normální prožívat stres z neznámého. V konečném důsledku jsme lidé a pokud bychom si přáli mít život bez stresu, strachů, obav a frustrací, měli bychom cíle podobné těm, kteří už nejsou mezi námi. Zkusme tedy namísto vytěsňování „negativní reality“ přijmout a pochopit to, co se nám naše emoce snaží sdělit a zbavme se těchto strachů tak, že pochopíme hlubší souvislosti týkající se nás lidí samotných a vytvořením si plánu, jak tyto strachy eliminovat. Právě to nám dokáže zvyšovat naši „adaptivní kapacitu“ – najednou jsme připraveni na potenciální hrozby. Paradoxně ne popíráním, ale zpracováním „negativních“ emocí se stáváme odolnějšími a zdravějšími.

    O autorce:
    Olívia Hurbanová je zakladatelkou agentury Olinclusive a spoluzakladatelkou agentury HighBrõws. Je pozitivní skeptička a je autorkou konceptu Future skills, který vyučuje pod hlavičkou Brainery. Vyučuje na Slovensku, v zahraničí i na akademické půdě. Mozkové závity namáhala klientům jako IBM, Lenovo, Dell, Swiss Re, Allianz, PWC, ČSO, ZSE, Amcham a mnoha dalším. Za své dlouhodobé snažení v oblasti vzdělávání byla v únoru 2019 ověnčena titulem Lektor roku s rekordním počtem 21 nominací.

    Byly informace v článku užitečné?

    Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.

    blank Ano
    blank Ne
    blank

    Sledujte podobné články na naší

    Facebookové stránce

    Komunita samostatných účetních

    Přidejte se zdarma

    Přidejte se
    do největší komunity samostatných účetních

    blankVýhody
    blank