Skrýt menu
Skrýt formulář

Jak nám můžou poznatky z neurovědy pomoct zvládnout krizi v podnikání

Solitea Česká republika, a.s. | 05. 06. 2020

Prožíváme výzvu, změnu a nejistotu, jakou pravděpodobně nezažil ještě nikdo z nás. Někteří podnikatelé prosperují, jiní krachují nebo se snaží dělat, co se dá, aby přežili. Všichni se však museli najednou adaptovat na nový způsob života, řízení firmy na dálku i život s omezeným bezprostředním sociálním kontaktem. Pochopení poznatků z neurovědy nám umožňuje získat nadhled nad situací, snížit míru stresu pramenící z nejistoty a zároveň nám dává možnost vyhnout se nepopulárním scénářům.

Obsah

    Náš mozek se neustále rozhoduje, a to ať jsme si toho vědomi, nebo ne. Pokud jsme konfrontováni s výjimečnou situací, můžeme se pod přetlakem stresu a paniky rozhodovat velmi nerozumně. V aktuální situaci pravděpodobně většinu podnikatelů napadly otázky typu: Jak si udržet současné zákazníky? Jak získat nové? Jak řídit firmu na dálku? Můžu dát svým lidem víc autonomie, můžu jim věřit? Jak transformovat své podnikání, abychom v současné situaci přežili? Máme propouštět nebo dočasně snížit mzdy? Tento přetlak otázek v nás vytváří nejistotu, kterou náš mozek apriori nesnáší. Konstantně zvažuje plusy a mínusy těchto myšlenkových experimentů a simuluje, jak bychom se cítili při samotné realizaci jednotlivých variant. Procesování těchto nejistých scénářů si vyžaduje zvýšenou aktivitu našeho organismu, což může způsobovat nadměrné vyčerpání a stres.

    Jak reaguje mozek na změnu

    Dalším důvodem, proč můžeme aktuální změnu vnímat jako nepříjemnou, je to, že náš mozek změnu často interpretuje jako potenciální ohrožení, a proto se jí snaží vyhnout. S mnohem větší intenzitou v případě, pokud jsme si ji sami nezvolili. Proto je i v této situaci potřeba lidi do změn aktivně angažovat, intenzivně s nimi komunikovat, a i jejich reakce na změnu bude příznivější. Pokud to tak neuděláme, můžeme se setkat se dvěma protichůdnými a neflexibilními reakcemi na novou realitu. Častou stresovou reakcí bývá buď extrémní zveličování potenciální hrozby nebo naopak vytěsňování – „zavírání očí“ před změnou a její odmítání. Ani jedna z těchto reakcí na změnu ležících na zcela opačných pólech nám ale situaci neulehčí. V této situaci nepomáhá, jestli jsou zaměstnanci rezignovaní ani pokud jsou pod obrovským tlakem. Úlohou vedoucích, ale i každého z nás, je pochopit tyto přirozené tendence, přijmout je a navigovat ostatní i sebe ke konstruktivnějšímu chování. Naslouchejme tedy vlastním i cizím obavám, frustracím i strachům. Projevme pochopení pro tyto různorodé reakce a snažme se tyto úzkosti a strachy minimalizovat. Prožíváte-li stres, nejistotu a obavy – nezavírejte před nimi oči a ani přehnaně nedramatizujte.

    2-cz

    Samozřejmě, pro každého zaměstnavatele je tato situace jiná a míra stresu, kterou prožívá, závisí od toho, v jaké kondici se firma nachází a jaké mechanismy a plány na vypořádání se s podobnou situací měla ještě před krizí. V této situaci se ale typicky cítíme vystresovaně, protože se nám snížila míra kontroly nejen nad podnikáním, ale i nad vlastním životem. Pokud nám k tomu všemu chybí sociální opora a kontakt (který by nám za běžných okolností pomáhal se se situací snadněji vypořádat), situaci to jen zhoršuje.

    Formy, jakými dokážeme stres a napětí redukovat, jsou omezené, pakliže jsme v izolaci a činnosti, které nám běžně pomáhaly stres a těžké období zvládat, najednou z našeho života zmizely. Pokud procházíme náročnými situacemi a čelíme konstantně stresu, má to bohužel dopad i na náš mozek.

    Pod neustálou bouří stresových hormonů se nedokážeme soustředit, trpět může naše paměť a vyšší kognitivní centra našeho mozku, která nám v běžné situaci pomáhají regulovat emocionální odezvu, reflektovat sebe samotné, plánovat i racionálně zvažovat svá rozhodnutí, se právě vlivem stresu stávají méně efektivní a zpomalená. Zkrátka vlivem neustálého stresu přestáváme mít sami sebe pod kontrolou, jsme více impulzivní a máme menší sebereflexi. Stres nám také zužuje fokus a toto tunelové vidění nám neumožňuje vnímat a zvažovat všechny faktory, brát v úvahu jejich možné důsledky a vidět situaci strategicky z dlouhodobé perspektivy.

    Jak zvládat krizi z pozice majitele nebo ředitele firmy

    Je důležité, aby si tyto procesy uvědomovali podnikatelé sami na sobě, ale také na svých zaměstnancích, a i přes komplikovanou situaci se jim snažili vytvořit podmínky, které jim budou snižovat míru otázek a nejistot, protože jen tak dokážou udržet jejich motivaci a kreativitu na vysoké úrovni.

    1-cz

    Jak si zorganizovat svou vlastní práci? Mnohým z nás se díky práci z domu smazaly hranice mezi soukromým a pracovním životem. Je proto nevyhnutelné vytvořit si novou rutinu a přenést ji do každodenního života. Je důležité stanovit si hranice (časové i prostorové), a pokud nám to prostředí umožňuje, mít oddělenou místnost na práci, aby se nám tyto dva světy nezačaly slévat do jednoho. Nepřehánět to asi s videokonferenčními hovory, které unavují více jako bezprostřední interakce a mít mezi nimi dostatečné pauzy.

    Je nutné dopřát si kvalitní spánek, regeneraci, fyzickou aktivitu, kvalitní stravu, procházky v přírodě. Fyzická aktivita, třeba i jen 20 minut denně, nám zlepšuje paměť a kognitivní schopnosti. Pestrá, živá strava také podporuje mozek. Hra na hudební nástroj, studium nového jazyka nebo lekce nového tance, zkrátka učení se novým věcem vytváří nové synapse a tímto způsobem si budujeme mentální kondici a podporujeme mozkovou činnost.

    Evolučně jsme byli vyvinutí jako sociální bytosti, které žijí v tlupách. Pokud nemáme možnost socializovat se prostřednictvím živého kontaktu, je dobré se pravidelně socializovat online a neochuzovat svůj život o sociální interakci a podporu. Naštěstí některá opatření se postupně uvolňují a brzy budeme moct absolvovat setkání v širší míře.

    Ještě důležitější, než co dělat, je položit si otázku, co nedělat

    Ještě důležitější, než co dělat, je položit si otázku, co nedělat. Aktuální situace je jednou velkou otázkou a neustále nás nutí sledovat vývoj pandemie a možné ekonomické krize, často jsme zahlceni negativními zprávami a nepříliš optimistickými prognózami. Důležité je, abychom tyto zprávy nesledovali v průběhu celého dne, ale určili si nějaký krátký časový úsek, který tomu věnujeme, ideálně ne před spaním.

    Naše mysl se v časech krize orientuje na to, co ztrácíme, a ne vždy v ní dokážeme vidět například i příležitosti a pozitiva. Nic však není černobílé. Zkusme se na situaci podívat jinak a hledat v ní příležitost k růstu, příležitost něco nového získat, něco nového se naučit, něco nového odevzdat. Pokud tímto způsobem dokážou podnikatelé a lídři přesměrovat pozornost lidí ze ztráty toho, o co přicházejí, směrem k tomu, co můžou získat, přinést, změnit k lepšímu – lidé se stávají aktivní součástí této změny. Namísto pasivních účastníků v procesu je tedy důležitější lidi angažovat, udělat z lidí kreativní spolutvůrce, kteří mají co říct. Můžou se aktivně podílet na změně a hledat společně řešení toho, jak ze situace ven. Vyžaduje to však otevřenou, pravidelnou, transparentní a empatickou komunikaci.

    Pokud tedy chceme v nové situaci nejen přežít, ale také uspět, je důležité pochopit naši biologickou přirozenost. Je normální bát se nových výzev, je normální mít strach, je normální prožívat stres z neznámého. V konečném důsledku jsme lidé a pokud bychom si přáli mít život bez stresu, strachů, obav a frustrací, měli bychom cíle podobné těm, kteří už nejsou mezi námi. Zkusme tedy namísto vytěsňování „negativní reality“ přijmout a pochopit to, co se nám naše emoce snaží sdělit a zbavme se těchto strachů tak, že pochopíme hlubší souvislosti týkající se nás lidí samotných a vytvořením si plánu, jak tyto strachy eliminovat. Právě to nám dokáže zvyšovat naši „adaptivní kapacitu“ – najednou jsme připraveni na potenciální hrozby. Paradoxně ne popíráním, ale zpracováním „negativních“ emocí se stáváme odolnějšími a zdravějšími.

    O autorce:
    Olívia Hurbanová je zakladatelkou agentury Olinclusive a spoluzakladatelkou agentury HighBrõws. Je pozitivní skeptička a je autorkou konceptu Future skills, který vyučuje pod hlavičkou Brainery. Vyučuje na Slovensku, v zahraničí i na akademické půdě. Mozkové závity namáhala klientům jako IBM, Lenovo, Dell, Swiss Re, Allianz, PWC, ČSO, ZSE, Amcham a mnoha dalším. Za své dlouhodobé snažení v oblasti vzdělávání byla v únoru 2019 ověnčena titulem Lektor roku s rekordním počtem 21 nominací.

    • Byly tyto informace užitečné?
    • AnoNe
    Manuál pro EET

    Nejhledanější

    DPH Daň z příjmu Majetkové daně Daň z nemovitosti Daňové přiznání Sociální a zdravotní pojištění

    Oblíbené články

    Daňový kalendář

    15. 07. 2020
    Záloha na daň za 2. čtvrtletí 2020
    20. 07. 2020
    Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
    20. 07. 2020
    Daňové přiznání a splatnost daně k MOSS
    Další termíny

    Slovník pojmů

    eBook plný rad z praxe

    Jak vybrat účetní systém

    ebook-img