Aktuality ke kontrolnímu hlášení

Přibližně za měsíc – konkrétně 25. února 2016 – bude končit lhůta pro podání historicky prvních kontrolních hlášení. Jak určitě mnozí víme, se zmeškáním této lhůty jsou spojené nemalé sankce.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

A převážně právě sankcí vztahujících se ke kontrolnímu hlášení se týkají dvě aktivity z poslední doby.

I. Ústavní stížnost

V prosinci 2015 byla podána skupinou senátorů ústavní stížnost. Ve stížnosti je žádáno, aby byla v zákoně o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“) zrušena ustanovení, která zavádí povinnost plátců podávat kontrolní hlášení.

Důvodem pro zrušení ustanovení ZDPH je rozpor s některými ustanoveními Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod. V ústavní stížnosti jsou mimo jiné zmíněna tyto:

• Česká republika je svrchovaný jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana,
• státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon,
• povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod,
• meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod (dále jen „Listina“) upraveny pouze zákonem,
• státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanoveným zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví,
• každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě,
• právo na spravedlivý proces.

Samotná ústavní stížnost je koncipována do několika bodů:

• problematika soukromí, spojená se shromažďováním citlivých obchodních údajů,
• test proporcionality (přiměřenosti) – zatímco např. zdaňovací období je odlišné pro plátce s obratem do a nad 10 milionů Kč, tak u kontrolního hlášení tento rozdíl činěn není, jinými slovy malí podnikatelé jsou kontrolním hlášením stejně zatěžováni, jak velké podniky. Zatím-co velké podniky mají své účtárny a ekonomické útvary, u malých plátců s nízkým počtem zaměstnanců popř. bez zaměstnanců může dojít vlivem kontrolního hlášení k totální ztrátě soukromí (neboť i na dovolené musí reagovat na výzvy správce daně týkající se kontrolních hlášení),
• v dalším bodě je napadeno ustanovení § 101d odst. 1 ZDPH: „V kontrolním hlášení je plátce povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daně.“ U tohoto ustanovení je namítán rozpor s ústavním pořádkem v tom smyslu, že povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona. Podstatou je to, že „předepsané údaje“ najdou plátci nikoliv v zákoně ale ve formuláři kontrolního hlášení, který pochází z „dílny“ finanční správy, která je součástí moci výkonné, a nikoliv z legislativního procesu (zákonodárné moci),
• porušení práva na právní ochranu (spravedlivý proces) – v tomto bodě je napadnut „sankční aparát“ kontrolního hlášení. Konkrétně je napadáno to, že pokuty vznikají přímo ze zákona a žádný správce daně jejich výši nemůže ovlivnit i kdyby z případu bylo naprosto zřejmé, že plátce nemohl kontrolní hlášení podat ( např. z důvodu náhlého infarktu),
• v posledním bodě stížnosti je zmíněno, že kontrolní hlášení zvyšuje náklady daňových poplatníků, že dojde-li k úniku citlivých informací ze systému, může být ohroženo samotné podnikání dotčeného subjektu. Jednou z posledních výtek je, cituji „Finanční správa však doposud nedisponuje technickými prostředky, aby bylo možné provádět automatickou kontrolu a párovat jednotlivé faktury u různých finančních úřadů podle identifikace kontrolních hlášení.“

II. Jednání o novele zákona o DPH

Začátkem ledna 2016 začala jednání týkající se novelizace zákona o dani z přidané hodnoty. Novelizace by měla proběhnout v souvislosti s přijetím celního zákona. Termín účinnosti novely by měl být k 1. červenci 2016. Z kusých informací by se jednalo o tyto navrhované změny:

• prodlužuje se lhůta pro reakci na výzvu správce daně z 5 kalendářních dnů na 5 pracovních dnů,
• nevzniká povinnost uhradit pokutu ve výši 1 000 Kč podle § 101h odst. 1 písm. a) ZDPH (jedná se o pokutu za pozdní podání bez výzvy správce daně), pokud v daném kalendářním roce nedošlo u plátce k jinému prodlení při podání kontrolního hlášení. Nemělo by být přihlíženo k prodlením vzniklým před nabytím účinnosti novely ZDPH a dále je navrhováno, že pokuta, která vznikla přede dnem nabytí účinnosti novely a o které nebylo rozhodnuto platebním výměrem přede dnem nabytí účinnosti novely, zaniká dnem nabytí účinnosti novely ZDPH.
• do ZDPH by měl být vložen nový § 101k, který se týká zákonných pokut ve výši 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč. Podle nového ustanovení by:
  1. plátce mohl požádat o prominutí výše uvedených pokut,
  2. správce daně by mohl zcela nebo zčásti pokutu prominout, pokud by za nepodáním kontrolního hlášení byly „ospravedlnitelné“ okolnosti,
  3. žádost o prominutí pokuty lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit výše uvedené pokuty,
  4. důležitou skutečností je to, že podání žádosti o prominutí pokuty by měla mít odkladný účinek pro vykonatelnost platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu.
  5. Je navrhováno, aby možnost podat žádost o prominutí pokut se vztahovala i na pokuty vzniklé přede dnem nabytí účinnosti novely ZDPH, přičemž 3 měsíční lhůta by se počítala až od účinnosti novely ZDPH.

Na jedné straně je třeba uvítat navrhované změny, na straně druhé však vyvstává otázka, proč tvůrci legislativy upravující kontrolní hlášení neměli „změkčující“ ustanovení k drastickým pokutám již v původní úpravě.