Chybně uvedený dodavatel na daňovém dokladu a nárok na odpočet DPH

I. Popis případu

V případu šlo o to, že daňový subjekt, který provozoval fitness centrum, si pořídil posilovací stroje pro svoji provozovnu přes www.sbazar.cz. V účetnictví měl evidován daňový doklad, na jehož základě si uplatnil nárok na odpočet DPH (dále také jen „daň“).

V rámci své vyhledávací činnosti správce daně nezpochybnil, že zboží (vybavení fitness centra) bylo skutečně dodáno, zpochybnil však to, že dodavatel uvedený na daňovém dokladu byl osobou, která zdanitelné plnění skutečně poskytla, a původně uplatněný nárok na odpočet daně doměřil.

Daňový subjekt v reakci na doměření daně z důvodu neuznání nároku na odpočet podal odvolání, ve kterém však neuspěl. Poté podal žalobu ke krajskému soudu, zde opět nebyl úspěšný. Poslední instancí, na kterou se obrátil, byl NSS. Než se však podíváme na názor soudců NSS, zopakujme si právní úpravu, která řeší nárok na odpočet daně.

II. Zákonná úprava nároku na odpočet

Naprosto stěžejní právní úprava pro možnost uplatnit si odpočet DPH z přijatého zdanitelného plnění jsou podmínky uvedené v § 72 a § 73 zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“).

1. Kdy vzniká nárok na odpočet

V § 72 ZDPH se dočteme, že nárok na odpočet vzniká za těchto podmínek:

– přijaté zdanitelné plnění se musí týkat jeho ekonomických činností,
– použije jej k uskutečnění svých tuzemských zdanitelných či osvobozených plnění (kde není odpočet vyloučen),
– použije jej k plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by u obdobného plnění v tuzemsku nárok měl.

Nárok na odpočet vzniká nejdříve okamžikem, kdy nastala skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. Jedná se o logické ustanovení – nelze si uplatnit nárok, když ještě nevznikla povinnost daň přiznat (odvést).

Je vhodné upozornit, že existuje skupina osvobozených plnění, u nichž nárok na odpočet není možná – jedná se například o situaci, kdy plátce pronajímá byt.

Další omezení pro nárok na odpočet daně na vstupu se týká nákladů na reprezentaci a taktéž vybraných osobních automobilů. Zde se daní na vstupu považuje pouze částka 420.000 Kč. To znamená, že 420.000 Kč je nejvyšší možná částka daně, kterou lze u vybraných osobních automobilů nárokovat zpět.

2. Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně

Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet nám stanoví § 73 ZDPH takto:

– pokud je dodavatelem plátce, odběratel musí mít v dispozici daňový doklad,
– při odpočtu daně, kterou plátce uplatnil při poskytnutí zdanitelného plnění osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku nebo jiným plátcem, anebo kterou plátce uplatnil při pořízení zboží z jiného členského státu, daň přiznat a mít daňový doklad; nemá-li plátce daňový doklad, lze nárok prokázat jiným způsobem,
– při dovozu musí plátce daň přiznat a mít daňový doklad (JSD),
– při aktivaci dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností musí plátce daň přiznat a mít daňový doklad; nemá-li plátce daňový doklad, lze nárok prokázat jiným způsobem.

 Z výše uvedeného je zřejmé, že daňový doklad hraje při uplatnění nároku na odpočet daně zásadní roli.

Další z podmínek nám říká, že nárok lze uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém má plátce daňový doklad k dispozici.

Lhůta, ve které lze uplatnit odpočet, činí 3 roky. Lhůta počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl.

Pokud daňový doklad neobsahuje všechny předepsané náležitosti, lze nárok prokázat jiným způsobem.

Ještě jednu zásadu je dobré si připomenout – pokud je na dokladu uvedena vyšší daň než je stanovená zákonem, plátce má nárok pouze na nižší (zákonnou) daň. A naopak – pokud je daň na dokladu nižší než je stanovená daň zákonem, může si plátce uplatnit opět pouze tu nižší částku.

III. Názor NSS

Začnu od konce – daňový subjekt v kasační stížnosti nebyl úspěšný: v daném případě plátce neměl nárok na odpočet!

Jako inspirativní se jeví některé body a argumenty uvedené v rozsudku NSS:

– ze spisu vyplynula řada nesrovnalostí – rozpory ve výpovědích subjektů, kdo zadával inzerát na www.sbazar.cz, kdo zajišťoval dopravu posilovacích strojů, zda se na stroje byl kupující podívat reálně či pouze na fotografiích, existence dvou kupních smluv,… jeví se tedy, že došlo k rozporu mezi skutečným stavem a stavem formálněprávním, tento rozpor daňový subjekt nevysvětlil,
– bez jakékoliv pochybnost musí být prokázáno, že dodavatel je plátce DPH, což navíc v daném případě nebyl,
–  NSS zopakoval, že nárok na odpočet DPH není žádným dobrodiním státu, ale je nutné striktně dodržet podmínky vymezené § 72 a  § 73 ZDPH,
– protože daňový subjekt nesplnil hmotněprávní podmínky uvedené v § 72 a § 73 ZDPH, nemůže daňový subjekt chtít po správci daně, aby prokázal, že se jedná o daňový podvod tzn. nedochází k přechýlení důkazního břemene z daňového subjektu na správce daně,
– hmotněprávní podmínkou je skutečnost, že je dodavatel plátce DPH, jeho uvedení na dokladu je pouze formálněprávní podmínkou,
– dodavatel zboží nemusí být jednoznačně identifikován, pokud za skutkových okolností s jistou vyplývá, že je v postavení plátce DPH.

IV. Závěr

Z celého případu vyplývá, že plátce, pokud si chce uplatnit nárok na odpočet DPH, musí mít k dispozici řádný daňový doklad, který byl vystaven skutečným poskytovatelem plnění a který musí být plátcem DPH.