Dotace na investice versus bankovní úvěr

Investiční dotace

Investiční dotace již z povahy svého titulu se odlišuje od běžné provozní dotace (tzv. měkké projekty), jak je známe z předchozích článku, především svým dlouhodobým charakterem, tedy samotná dotace je poskytnuta většinou na dobu delší než jeden rok. Základním prvkem rozlišujícím dotaci investiční od dotace provozní je její účel. Provozní dotace, jak bylo řečeno, je zdrojem na pokrytí běžných provozních nákladů organizace během daného roku. Investiční dotaci je ovšem možné čerpat výhradně na projekty, které jsou svojí povahou na nákup a pořízení dlouhodobého majetku a technického zhodnocení. Investiční dotaci v neziskovém sektoru účtuje na účty 901 vlastní jmění s přidruženou analytikou. Což vypovídá o principiální funkci investiční dotace, tedy navýšení celkového vlastního jmění organizace. Zaúčtování dotace bude nabývat podoby 221 – Peněžní prostředky na účtech na straně MD oproti účtu 901 – Vlastní jmění na straně DAL.

Je-li dotace schválena, pak organizaci obvykle není připsána celá hodnota dotace v rámci jedné platby, ale formou jedné zálohové platby a následných dílčích plateb (plnění), která jsou vždy plně stanovena v pravidlech daného dotačního titulu. Je tedy možné, že samotné přijetí plné výše dotace bude rozděleno do několika etap, které mohou přesahovat jeden rok. Právě v tento okamžik je patrné úskalí investiční dotace. Transfer finančních prostředků není realizován v plné výši jednou platbou. Jaké jsou možnosti organizace pokrýt interval mezi zálohovou platbou, dílčími platbami a závěrečnou platbou dle pravidel projektu? První z nich je využití vlastní zdrojů, druhou je bankovní úvěr a ostatní dotace.

Vlastní zdroje

Ačkoliv můžeme jako vlastní zdroj považovat příjmy (tržby) od klientů nesmí být užity na financování dlouhodobých investičních projektů, jelikož tyto finanční prostředky mají sloužit výhradně ke krytí provozních nákladů organizace, tedy nákladů, které jsou přímo spojené s vlastním výkonem základních činností dle zákona o sociálních službách č.108/2006 Sb. Jaké jsou v tom případě vlastní zdroje neziskové organizace umožňující zdrojové financování investičních projektů?

První z možností jsou dary. Dary je možné získat na základě dobré vůle dárce, který se rozhodne organizaci ať neúčelově či za daným účelem podpořit, učiní tak na základě vlastního rozhodnutí a svobodné vůle. Nicméně za projevení dobré vůle je dárce oprávněn na základě zákona o dani z příjmů č. 586/1992 Sb. uplatnit možnost snížení daňového základu o poskytnuté dary dle §15 odst.1. Organizace si může takto získané finanční prostředky ponechat bez časového omezení, přičemž v účetnictví většinou tyto získané dary každý rok účtuje na samostatném analytickém účtu a dle zákona o daních z příjmů tyto dary na pořízení investic a technického zhodnocení nepodléhají zdanění daní z příjmů. Stejně jako v případě přijetí investiční dotace budeme dary účtovat stejným způsobem, kde ovšem na účtech 901 Vlastní jmění vytvoříme příslušné analytiky.

Druhou možností je vyhlášení veřejné sbírky. Veřejná sbírka se vyhlašuje na základě zákona o veřejných sbírkách č. 120/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 117/2001 Sb. a podléhá schválení příslušného krajského úřadu. Jakmile jsou splněny veškeré podmínky vyplývající ze zákona, jako např. účel, doba trvání či vyúčtování sbírek je tato sbírka následně vyhlášena. Díky stanoveným podmínkám nemůže organizace s finančními prostředky disponovat jinak, než na předem dohodnutý a schválený účel. Což činí významný rozdíl oproti darům, které jsou výhradně v kompetenci dané neziskové organizace. Stejně jako dary, ani veřejné sbírky nepodléhají dle zákona o daních z příjmů zdanění. Každá veřejná sbírka by měla mít svůj vlastní bankovní účet, na který budou přicházet dané finanční prostředky. Účtování sbírky tedy bude 221 – Peněžní prostředky na účtech na straně MD oproti účtu 911 – Fondy DAL.

Jiné dotační tituly

Zároveň jako formu zajištění finančních prostředků můžeme využít i dotací kraje, popřípadě měst a obcí. Donátoři jsou schopni poskytnout tzv. individuální dotaci a to, na základě podání žádosti o spolufinancování investičního projektu, dle individuálních pravidel.

Bankovní úvěr

K financování investic se zpravidla používá investiční úvěr, kdy banka půjčuje finance na základě investičního záměru, projektové dokumentace, studie proveditelnosti, doložení bonity a historie žadatele, kde je pochopitelně bance předložen i investiční projekt, včetně výše částky zálohové platby a jednotlivých dílčích etap plnění projektu. Splatnost investičního úvěru je individuální, splácení může být rozděleno na celou dobu realizace investičního projektu až po přijetí platby ze závěrečné zprávy anebo pouze překlenutí etap jednotlivých dílčích zpráv (plnění). Znamená to, že se může jednat jak o krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý úvěr. Banka při vyšších částkách požaduje zajištění předmětem investice, pokud to jeho povaha dovolí, případně zajištěním jinou vhodnou investicí ve vlastnictví organizace, protože pravidla financování investičního projektu zpravidla zástavní právo neumožňují. Investiční úvěr se můžete sjednat s fixní, nebo plovoucí úrokovou sazbou. Úroky po celou dobu realizace investice až do její kolaudace a zařazení do majetku organizace, jsou účtovány na účty pořízení investice. Pokud bankovní úvěr budeme splácet i po končení investičního projektu, tak úroky z bankovního úvěru jsou už nákladovou položkou dané organizace. Bankovní úvěr účtujeme na účet 231 – Krátkodobé bankovní úvěry nebo 951 – Dlouhodobé úvěry.

Závěr

Dotace na investiční projekty i přes svoji zjevnou specifičnost jsou nedílnou součástí fungování neziskového sektoru, neboť se jedná o jeden z mála možných způsobů,  jakým může nezisková společnost realizovat projekty vedoucí ke zkvalitnění základních činností dané organizace. Přes svoji náročnost jsou investiční projekty důležité pro vytváření sociálního a bezpečného prostředí pro klienta.