Od tvůrců úspěšného účetního programu

Daně / Neziskové organizace/Jak si poradit s neuhrazenými pohledávkami za klienty v pobytových sociálních službách

Jak si poradit s neuhrazenými pohledávkami za klienty v pobytových sociálních službách

Jak si poradit s neuhrazenými pohledávkami za klienty v pobytových sociálních službách
Jak si poradit s neuhrazenými pohledávkami za klienty v pobytových sociálních službách

Obsah

    Pohledávky tvoří důležité aktivum v účetnictví každého právního subjektu, tedy i v případě neziskového sektoru. Pro udržení věrného obrazu účetnictví, je třeba účtovat o každé vzniklé pohledávce, nejen v době vystavení pohledávky, ale primárně sledovat data úhrad jednotlivých pohledávek. Jak se zachovat, jsou-li pohledávky neuhrazené, a to i v době kdy pohledávku tvoříme?

    Pohledávky v sociálních službách

    V obecné rovině, je pohledávka právo věřitele dožadovat po dlužníkovi plnění vzniklého závazku. V případě sociálních služeb pro tvorbu pohledávky je klíčovým prvkem vyhláška k zákonu o sociálních službách 505/2006 Sb., která mimo jiné definuje i vznik pohledávky v jednotlivých sociálních službách za výkony poskytnuté klientům. Pohledávka vznikne sumarizací jednotlivých úkonů provedených poskytovatelem sociální služby během určitého období definovaného typem sociální služby. Je ovšem nezbytně nutné zohlednit rozdílnost jednotlivých služeb definovaných Zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

    Pohledávka je tedy sumarizací částek za provedené jednotlivé výkony klientovy ve sledovaném období, zpravidla jednoho kalendářního měsíce. Je možné setkat se i s variantou, kde pohledávky vznikají za úkony realizované výlučně v daných dnech.

    Vznik pohledávky u pobytových služeb

    Prováděcí vyhláška 505/2006 Sb. definuje následující pobytové služby:

    • § 10 Odlehčovací služby,
    • § 13 Týdenní stacionáře,
    • § 14 Domovy pro osoby se zdravotním postižením,
    • § 15 Domovy pro seniory,
    • § 16 Domovy se zvláštním režimem,
    • § 17 Chráněné bydlení,
    • § 18 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče,
    • § 22 Azylové domy.

    Pro snadnější představu vzniku pohledávky v oblasti sociálních služeb si její tvorbu ukážeme na domově se zvláštním režimem, dle § 16 vyhlášky 505/2006 Sb, směrodatným bodem je odstavec (2) Maximální výše úhrad za poskytování sociálních služeb v domovech se zvláštním režimem:

    1. 200 Kč denně za úkony uvedené v odstavci 1 písm. a), včetně provozních nákladů souvisejících s poskytnutím ubytování,
    2. Za úkony uvedený v odstavci 1 písm. b)
      1. 160 Kč denně za celodenní stravu,
      2. 75 Kč za oběd,
      včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy.

    Praktický příklad vzniku pohledávky u pobytových služeb

    Klient je starší 18 let a je mu přiznán příspěvek na péči ve III. stupni závislosti, který pro rok 2021 činí 8 800 Kč. Důchod klienta činí 10 000 Kč. Ostatní náklady pro klienta a měsíc činí 150 Kč. Služba byla poskytována po dobu 30 kalendářních dnů, tedy celý měsíc.

    Výpočet pohledávky za klientem za kalendářní měsíc je následovný:

    počet dnů * 200 + počet dnů * 160 + příspěvek na péči = výše pohledávky v Kč

    30 * 200 + 30 * 160 + 8 800 = 6 000 + 4 800 + 8 800 + 150 = 19 750 Kč

    Zde máme vyčísleny veškeré náklady spojené s péčí o klienta v pobytovém zařízení. Je ovšem nezbytné přihlédnout k § 73 zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách, který ukládá povinnost tzv. kapesného ve výši 15 % pro klienty pobytových zařízeních.

    V našem případě klientovi zůstává jako kapesné:

    10 000 * 0,15 = 1 500 Kč

    Výše příspěvku na péči je stanovena Ministerstvem práce a sociálních věcí, přičemž úhrada příspěvku je poukázána úřadem práce a to, buď na účet klienta nebo na účet poskytovatele sociální služby v případě písemného souhlasu klienta. Pohledávka za klientem je tedy tvořena náklady na pobyt, stravu a jiné úkony jako např. doprava k lékaři, na instituce, úřady atd. V našem modelu je tedy výše pohledávky hrazené klientem tvořena součtem částek:

    6 000 + 4 800 + 150 = 10 950 Kč

    Klient, se kterým jsme uzavřeli smlouvu o poskytnutí dané služby může výše popsanou pohledávku uhradit pouze ve výši 8 500 Kč. V tomto případě nám vzniká neuhrazená pohledávka ve výši 2 450 Kč. Jak si s neuhrazenou pohledávkou poradit?

    Neuhrazené pohledávky a s nimi pracovat

    Je nutné si uvědomit, že smlouva uzavřená s klientem služby má své limity v jejím plnění. Tyto limity jsou stanoveny především skutečností zdravotního stavu klienta služby, dále zákonem 108/2006 Sb. o sociálních službách, který stanovuje kapesné pro klienta a tím pádem platební schopnosti klienta. V ziskové sféře je možnost vydobýt pohledávku např. formou exekuce což v případě sociálních služeb není možné. Dlužnou částku není možné vymáhat přímo po klientovi. Rodinný příslušník klienta může na základě svobodné vůle uzavřít smlouvu o úhradě pohledávky a budoucích pohledávek s poskytovatelem sociálních služeb. Pokud se rodinný příslušník rozhodne takovou smlouvu nepodepsat, nesmí toto rozhodnutí, ze strany poskytovatele sociální služby, mít jakýkoliv negativní vliv na poskytnutí péče danému klientovi.

    Další možností organice je oslovení obce, ve které je klient evidován k trvalému pobytu a požádat danou obec o dorovnání pohledávek formou dotace či daru. Praxe ukazuje, že tato varianta nedosahuje přílišného úspěchu, protože obce často argumentují nedostatkem finančních prostředků. V tenhle okamžik zbývá jediná možnost, vytvoření opravné položky k nepromlčené pohledávce na základě zákona číslo 593/1992 Sb. o rezervách, dle § 8c jedná-li se o pohledávku za jedním dlužníkem a výše nepřesáhne 30 000 Kč za zdaňovací období. Pokud se podíváme na modelový příklad, zjistíme, že na tuto pohledávku bychom mohli vytvořit opravnou položku k nepromlčené pohledávce daňově účinnou.

    Pokud nevyužijeme ani jednu z uvedených možností zbývá nám pouze jediné a to, odepsat nedobytnou pohledávku jako daňově neúčinnou.

    Odebírejte účetní a daňové novinky srozumitelně a včas

    Zadejte váš e-mail a naše účetní a daňové tipy vám budou chodit přímo do e-mailu. info

    Odesláním souhlasíte s našimi zásadami pro zpracování osobních údajů.

    Závěr

    V prostředí neziskových organizací, které se zabývají poskytováním sociálních služeb je velice omezený počet nástrojů na vymožení pohledávky, neboť je zde patrný vliv zákona a vyhlášky o sociálních službách. Pohledávky neziskových organizací jsou hrazené z více zdrojů, které nejsou na sobě přímo závislé, proto i vymáhání nedobytných pohledávek mnohdy závisí na dobré vůli třetí strany.

    Byly informace v článku užitečné?

    Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.

    Ano
    Ne

    Sledujte podobné články na naší

    Facebookové stránce
    Banner na svobodnaucetni.cz