Položky snižující základ daně z příjmů a daňové slevy u fyzických osob z hlediska Pokynu GFŘ D-59

Položky snižující základ daně – poskytnutá bezúplatná plnění (dary)

Pokyn GFŘ D-59 uvádí doplnění a bližší vysvětlení týkající se poskytnutých bezúplatných plnění (darů) jakožto položek snižujících základ daně.

Od základu daně lze odečíst hodnotu bezúplatných plnění (například darů), a to v tom zdaňovacím období, ve kterém byla prokazatelně poskytnuta. Za bezúplatná plnění (například dary), jejichž hodnotu lze odečíst od základu daně, se považují i nepeněžní bezúplatná plnění včetně služeb, která se ocení, pokud není známa jejich cena, cenami v souladu s oceňovacím zákonem (§ 3 odst. 3 a § 23 odst. 6 zákona). Pokud již byla hodnota bezúplatného poskytnutého výkonu – služby zahrnuta do daňových výdajů, je nutno upravit daňové výdaje.

Jedním odběrem krve dárce se rozumí odběr krve a jejích složek (například plasmy, krevních destiček a jiných složek) provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve.

Od zdaňovacího období roku 2015 si mohou dárci krve uplatnit nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 1 zákona pouze v případě, že jim nebyly uhrazeny jiné než prokázané cestovní náhrady spojené s odběrem podle § 32 odst. 2 zákona o specifických zdravotních službách.

Poskytnuté bezúplatné plnění prokáže poskytovatel dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem bezúplatného plnění, hodnota bezúplatného plnění, předmět bezúplatného plnění, účel, na který bylo bezúplatné plnění poskytnuto, a datum poskytnutí.

Uplatnění úroků z hypotečního úvěru jako položky snižující základ daně

Za jiné úvěru poskytnuté stavební spořitelnou podle § 15 odst. 3 zákona v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření se považují například tzv. překlenovací úvěry (meziúvěry). Za jiné úvěry podle § 15 odst. 3 zákona poskytnuté v souvislosti s hypotečním úvěrem lze považovat takové úvěry, které jsou poskytnuty na bytové potřeby, a to bez ohledu, zda jsou poskytnuty před poskytnutím hypotečního úvěru (tzv. předhypoteční úvěr) nebo současně, případně následně s hypotečním úvěrem (tzv. doplňkové úvěry k hypotečním úvěrům). Vždy však musí být z uzavřených smluv zřejmá souvislost s hypotečním úvěrem a s předmětnou bytovou potřebou.

Spotřebitelský úvěr na bydlení poskytnutý bankou, který je zajištěný nemovitou věcí se posuzuje jako úvěr hypoteční. Spotřebitelské úvěry na bydlení poskytnuté „jinou“ finanční institucí (například spořitelní a úvěrní družstvo) než bankou nebo stavební spořitelnou, nemohou být daňově zvýhodněny, nelze z nich úroky uplatnit.

Bytem se rozumí označení místa, nikoliv věci, která je způsobilá být předmětem vlastnického práva (taková věc je označena jako jednotka podle § 1158 až § 1122 občanského zákoníku).

Poplatník může uplatnit nárok na odpočet úroků ze základu daně za předpokladu, že je účastníkem smlouvy o úvěru a v případě bytové potřeby uvedené v § 4b odst. 1 písm. a) až c) ZDP též jejím vlastníkem (spoluvlastníkem). Za účastníky smlouvy o úvěru se považují osoby, které jako dlužníci přejímají práva a povinnosti uvedené ve smlouvě o úvěru, jakož i osoby, které, i když nejsou uvedeny ve smlouvě o úvěru, závazek z úvěru převzaly nebo k závazku z úvěru přistoupily na základě následně uzavřené smlouvy o převzetí dluhu nebo o převzetí závazku. Ve smluvní praxi jsou dlužníci jako strany v úvěrové smlouvě označováni například též jako spoludlužníci nebo klienti. Nepatří sem ručitelé.

Od základu daně poplatníka se odčítá úhrn úroků zaplacených z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru ve zdaňovacím období. Přitom není rozhodující, v jaké výši se na úhrnu zaplacených úroků podíleli jednotliví účastníci smlouvy o úvěru.

Daňová úleva nenáleží na část úroků z úvěru od banky nebo stavební spořitelny, který je poskytnutý na účely, které nejsou definovány jako bytová potřeba v zákoně, například na pořízení bytového zařízení, úhradu dlužného nájemného, na úhradu úvěrového pojištění, na náhradu výdajů vynaložených poplatníkem z vlastních zdrojů a podobně.

Úhrada zkoušek ověřující výsledky dalšího vzdělávání

Poplatník, který úspěšně absolvoval zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání, disponuje osvědčením o úspěšném vykonání zkoušky podle § 19 zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kterým je možno doložit oprávněnost nároku na uplatnění této nezdanitelné částky společně s potvrzením o úhradě za zkoušku.

Daňová sleva na vyživovaného manžela

Vlastními příjmy manžela (manželky) se rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje (hrubý příjem) včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně. Nepřihlédne se však k vyjmenovaným příjmům, jako například:

• dávky státní sociální podpory dále definované Pokynem GFŘ D-59,
• dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, dále definované Pokynem GFŘ D-59,
• dávky osobám se zdravotním postižením podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
• dávky pomoci v hmotné nouzi podle zákona o pomoci v hmotné nouzi, tj. příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc,
• příspěvek na péči a sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů,
• státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů,
• státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,
• státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření,
• stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
• příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen.

Do vlastního příjmu manžela (manželky) se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky, jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti, či jiné příjmy. To znamená, že tyto dávky vyplacené v lednu daného kalendářního roku se započítávají do vlastního příjmu manžela (manželky) ve zdaňovacím období, ve kterém jsou vyplaceny.

U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, se dále do vlastního příjmu manžela (manželky) pro účely slevy podle tohoto písmene nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů.

V případě, že rodiče nežijí spolu, upraví soud rozsah jejich vyživovací povinnosti nebo schválí jejich dohodu o výši výživného. Toto výživné je určeno jen dítěti a do vlastního příjmu manžela (manželky) se nezahrnuje. Částky přijaté nad rámec takto stanoveného výživného se do vlastního příjmu započítávají. Do vlastního příjmu manžela (manželky) se nezapočítává ani náhradní výživné podle zákona č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě.

Daňové zvýhodnění na dítě

Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.

Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se považuje podle zákona o státní sociální podpoře:

• svěření dítěte do péče jiné osoby,
• osvojení dítěte,
• předání dítěte do péče budoucího osvojitele,
• předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením,
• jmenování fyzické osoby poručníkem dítěte,
• svěření dítěte do pěstounské péče a do pěstounské péče na přechodnou dobu,
• svěření dítěte do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči,
• nařízení předběžného opatření o péči o dítě.