Přiblížení pravidel financování projektů sociálních služeb

Žádost o finanční podporu dle § 101a

Při podání žádosti dle příslušného dotačního programu je nezbytné dobře se seznámit s pravidly, která zveřejňují příslušné krajské úřady. Přestože se jedná o přerozdělování finančních prostředků mohou se postupy jednotlivých žádostí a jejich výpočty nepatrně odlišovat. V rámci zpracování žádosti se ovšem setkáme s pojmy, které jsou shodné a na ty se právě zaměříme.

V rámci finanční podpory se setkáme s termíny optimální finanční podpora a reálná finanční podpora. Optimální finanční podpora je stanovena individuálně dle výpočtu pro daný druh služby a formu poskytování služby. Je-li požadovaná dotace vyšší, než dotace přidělená MPSV na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace pak hovoříme o reálné finanční podpoře. a následně alokována Ministerstvem práce a sociálních věcí jednotlivým krajským úřadům.

V první řadě je nutné říci, že o finanční podporu může žadatel žádat bez ohledu na právní formu, nicméně žadatel musí být zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb. Finanční podpora je stanovena na základě výkonu jednotky sociální služby, kterou může být v případě pobytových služeb lůžko či v případě nepobytových služeb úvazek zaměstnance. Nicméně samotný výpočet finanční podpory, nikoliv žádost o dotaci, je stanovena na základě obvyklých nákladů příslušného druhu sociální služby na jednu jednotku, výnosů dané sociální služby v podobě úhrad od uživatelů, popřípadě dalších výnosů a spolufinancování sociální služby z jiných zdrojů, např. rozpočty krajů, měst, obcí či různé dary. A právě tato skutečnost identifikuje vícezdrojový princip financování. Poskytovatel sociálních služeb není financován jen z jednoho zdroje, ale je stanoven podíl spolufinancování z dalších veřejných prostředků dle poskytované služby. Je tedy zjevné, že finanční podpora neposkytuje plnou úhradu skutečných nákladů sociální služby. Finanční podpora je poskytnuta na základě vyplněné žádosti a následně je vypracována veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace, následně po podpisu obou stran je uveřejněna v registru smluv.

Žádost o finanční podporu, dotaci, můžeme principiálně rozdělit do tří částí: identifikační údaje organizace včetně identifikace poskytované služby či služeb; strukturu uživatelů a personální zajištění; rozpočet a zdroje financování. Tyto informace potom jsou jako východisko pro finanční podporu.

Výpočet finanční podpory

Výchozím aspektem pro výpočet je vydané Pověření dané sociální služby k výkonu sociální služby, které obsahuje nejenom informace o formě sociální služby, ale i například informace o přímých a nepřímých pracovních úvazcích. Je nutné si uvědomit, že finanční podpora může být poskytnuta maximálně do výše požadavku uvedeného v žádosti o finanční podporu. Při stanovení požadavku, zpracování žádosti o finanční podporu se vychází právě ze stanového rozpočtu, tedy veškerých nákladů a předpokládaných zdrojů financování dané služby.

Pro účely stanovení výše návrhu musí žadatel například vědět do jaké skupiny sociálních služeb žadatel spadá, neboť každá skupina má vlastní mechanismus výpočtu výše finanční podpory. Dle příslušné skupiny jsou pak stanoveny hodnoty finanční podpory na jeden úvazek pracovníka či lůžkoden.

Příslušná pravidla pro danou skupinu stanovují rovněž obvyklé náklady a obvyklé úhrady od uživatelů. Obvyklé náklady zahrnující pouze náklady na základní činnost poskytované služby v rámci daného kraje.  Obvyklé úhrady jsou stanoveny dle výpočtových vzorců finanční podpory dle příslušné skupiny sociálních služeb, zpravidla nezahrnují příjmy plynoucí poskytovateli sociálních služeb z příspěvků na péči. Jsou-li plánované skutečné úhrady vyšší, než je hranice stanovena výpočtem, pak je žadatel povinen o tento rozdíl ponížit požadavek vyčíslený v žádosti.

Následně je nutné uvést náklady přímé, tedy náklady vynaložené pouze na příslušnou sociální službu, tedy náklady základní činnosti, např. osobní náklady na úvazky pracovníků. Náklady nepřímé jsou tvořeny náklady vznikajícími v souvislosti s poskytováním sociální služby a náklady k jiným činnostem poskytovatele. Jedná se například o náklady spojené s administrativou, nájemné, energie apod.

Použití finanční podpory

Jak bylo řečeno finanční prostředky je možné užít pouze a výhradně na úhradu nákladů souvisejících s poskytováním sociální služby stanovených zákonem o sociálních službách pro příslušný druh a formu sociální služby. Finanční prostředky nemohou být použity na úhradu fakultativních činností. Přidělené finanční prostředky je ovšem možné přesunout mezi jednotlivými položkami rozpočtu uvedenými v žádosti o finanční podporu. Přesun nepodléhá schválení poskytovatele finanční podpory, ale pouze v případě jedné poskytované služby. Přesouvat finanční podporu mezi jednotlivými sociálními službami ovšem možný není. Poskytovatel sociální služby je povinen doložit kritérium (metodiku) na jejímž základě zahrnul odpovídající podíl společných nákladů v rámci nákladů jedné sociální služby jak v průběhu, tak i po skončení financování sociální služby.

Náklady můžeme následně rozdělit, kromě přímých a nepřímých i z pohledu uznatelnosti na náklady uznatelné a neuznatelné. Seznam uznatelných a neuznatelných nákladů je přílohou Pravidel financování sociální služby.

Závěr

Zdroje financování neziskových organizací jsou složeny z rozdílných projektů financování sociálních služeb. Každá žádost, projekt, má odlišná pravidla zahrnující náležitosti podané žádosti, podmínky čerpání finančních prostředků a jejich vyúčtování. Je proto nezbytné dbát na zvýšenou pozornost při zpracování jednotlivých žádostí.