Od tvůrců úspěšného účetního programu

Daně / Správa daně/Průvodce daňovou kontrolou pro podnikatele v roce 2022

Průvodce daňovou kontrolou pro podnikatele v roce 2022

Průvodce daňovou kontrolou pro podnikatele v roce 2022
Průvodce daňovou kontrolou pro podnikatele v roce 2022

Obsah

    Zcela nepochybně se při vyslovení sousloví „daňová kontrola“ u mnohých podnikatelů nedostaví zrovna pozitivní pocit. Nicméně jedná se o realitu. Pojďme se společně podívat, jak se daňová kontrola zahajuje, jak probíhá a jakým způsobem se ukončuje.

    Nejprve si řekněme, k čemu slouží správa daní. Hlavním a stěžejním cílem a posláním správy daní je správné zjištění a stanovení daní a taktéž zabezpečení jejich úhrady.  Rád bych na tomto místě zdůraznil slovo „správné“. Synonymem by mělo být slovo „zákonné“ tzn. v souladu se zákony. Synonymem by však rozhodně nemělo být „co nejvyšší“, jak se někdy může jevit z úkonů konaných správci daně.

    Pro dosažení hlavního cíle správy daní – správného zjištění a stanovení daní a jejich úhrady – nám daňový řád (dále také jen „DŘ“) stanoví určité postupy, které dělí na dvě skupiny – vyhledávací a kontrolní.

    Vyhledávací postupy

    Do vyhledávacích postupů patří vyhledávací činnost správce daně a místní šetření.

    Vyhledávací činnost

    V rámci vyhledávací činnosti správce daně vyhledává důkazní prostředky a daňové subjekty a zjišťuje plnění jejich povinností při správě daní před zahájením řízení i v jeho průběhu. Správce daně v této fázi opatřuje také nezbytná vysvětlení. Podané vysvětlení však nelze použít jako důkazní prostředek (na rozdíl od svědecké výpovědi)!

    Co je důležité, je ta skutečnost, že vyhledávací činnost provádí správce daně i bez součinnosti s daňovým subjektem.

    Místní šetření

    Místní šetření je postup, který má relativně blízký vztah k daňové kontrole. Na rozdíl od daňové kontroly je však méně formální a na rozdíl od daňové kontroly by mělo být místní šetření výrazně časově méně náročné.

    V rámci místního šetření správce daně vyhledává důkazní prostředky a provádí ohledání u daňových subjektů a dalších osob zúčastněných na správě daní.

    O průběhu místního šetření je správce daně povinen sepsat buď protokol nebo úřední záznam (pokud s nikým nebylo jednáno).

    Kontrolní postupy

    Kontrolní postupy máme dle DŘ stanoveny dva – postup pro odstranění pochybností a daňovou kontrolu. Oba mají velmi úzkou vazbu na stanovení daně a co je důležité – pouze v rámci těchto dvou postupů je možné provádět dokazování. Proto je pro daňové subjekty velmi důležité, aby si byli vědomi, v jaké fázi a v jakém správním postupu se nacházejí.

    Postup pro odstranění pochybností (dále také jen „POP“)

    Prvním z kontrolních postupů je POP, který spočívá v tom, že pokud má správce daně konkrétní pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného daňového tvrzení vyzve daňový subjekt k odstranění jeho pochybností. Lhůta pro odstranění pochybností nesmí být kratší než 15 dnů.

    POP má být svojí podstatou rychlým kontrolním postupem, v rámci kterého  správce daně prověřuje daňové tvrzení před samotným stanovením daně. O průběhu POP sepíše správce daně podle povahy svého úkonu protokol nebo úřední záznam. Pokud byla daň stanovena na základě POP, je vždy daňovému subjektu doručován platební výměr o stanovené dani.

    Pokud nejsou pochybnosti správce daně rozptýleny v rámci POP, může být zahájena daňová kontrola. Zahájením daňové kontroly POP končí.

    Daňová kontrola (dále také jen „DK“)

    Charakteristika DK

    Jedním ze základních rozdílů mezi POP a DK je to, že zatímco POP může být správcem daně aplikován pouze před samotným stanovením daně, tak DK může být použita jak před stanovením daně, tak následně až po jejím stanovení.

    Cílem DK je objasnit skutkový stav, kdy jsou sbírány a hodnoceny důkazní prostředky. Výsledek DK je tedy zásadním podkladem pro samotné vyměření nebo doměření daně.

    Obecně platí, že pokud již byly některé skutečnosti v rámci DK kontrolovány, nesmí se znovu kontrolovat. Výjimkou je situace, že správce daně zjistí nové skutečnosti nebo důkazy nebo pokud daňový subjekt učiní úkon, kterým mění svá dosavadní tvrzení.

    1. Zahájení daňové kontroly

    Zahájení DK a prekluze

    Připomeňme si, že prekluzivní lhůta je časové období, ve kterém může být daň doměřena. Po jejím uplynutí již správce daně nemůže daňovému subjektu daň doměřit.

    Okamžik zahájení daňové kontroly je extrémně důležitý právě pro běh prekluzivní lhůty – zahájením DK dochází k nastartování nové 3 leté prekluzivní lhůty!

    Vymezení předmětu a rozsahu DK

    Správce daně nejprve stanoví předmět a rozsah DK. Předmětem DK jsou daňové povinnosti, tvrzení daňového subjektu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně. Standardně se DK vztahuje k jednomu daňovému řízení tzn. jedna daň a jedno období.

    Rozsah DK může být v průběhu DK rozšířen či zúžen.

    Příklad

    Původně byla DK zaměřena pouze na daň z příjmů právnických osob a to konkrétně pouze na opravné položky k pohledávkám, následně však byl její rozsah rozšířen také na odpisy hmotného majetku.

    Zahájení DK

    DK je zahájena doručením oznámení o zahájení DK, kde je vymezen předmět a rozsah DK.

    Správce daně současně s doručením oznámení či bez zbytečného odkladu musí zahájit samotnou kontrolní činnost. Pokud by bez zbytečného odkladu fakticky DK nezahájil, tak není prekluze prolomena okamžikem doručení oznámení o zahájení DK, ale až okamžikem, kdy skutečně zahájil faktickou kontrolu! Tento okamžik si musí daňový subjekt ve vlastním zájmu pečlivě hlídat!

    K samotnému zahájení DK ještě jedna poznámka. Pokud má správce daně povědomí o skutečnostech, že by daňový subjekt měl podat daňové tvrzení (např. dodatečné daňové přiznání na vyšší daň), správně by měl vyzvat daňový subjekt k jeho podání a teprve poté zahájit DK. Pokud tak neučiní, ale hned zahájí DK, tak podle daňového řádu je kontrola zahájena, nicméně daňovému subjektu nevzniká povinnost uhradit penále z doměřené daně, která byla doměřena na základě této DK!

    2. Průběh daňové kontroly

    DK se provádí u daňového subjektu nebo na místě, kde je to vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější.

    Povinnosti daňového subjektu:

    • umožnit správci daně provedení DK,
    • v rámci součinnosti poskytnou doklady a další věci nezbytné pro správu daní,
    • zajistit vhodné místo pro provedení DK,
    • předložit důkazní prostředky prokazující jeho tvrzení,
    • umožnit jednání s kterýmkoliv svým zaměstnancem nebo jinou osobou, která vykonává jeho činnost,
    • nezatajovat důkazní prostředky.

    Práva daňového subjektu:

    • být přítomen jednání se svými zaměstnanci a dalšími osobami, které vykonávají jeho činnost,
    • předkládat důkazní prostředky nebo navrhovat provedení důkazních prostředku, které on sám nemá k dispozici,
    • vyvracet pochybnosti vyjádřené správcem daně.

    Odebírejte účetní a daňové novinky srozumitelně a včas

    Zadejte váš e-mail a naše účetní a daňové tipy vám budou chodit přímo do e-mailu. info

    Odesláním souhlasíte s našimi zásadami pro zpracování osobních údajů.

    3. Ukončení daňové kontroly

    Výsledek kontrolního zjištění – vyvrcholení DK!

    Na základě provedené kontroly sepíše správce daně tzv. výsledek kontrolního zjištění (dále jen „VKZ“), ve kterém sepíše dosavadní zjištěné výsledky a taktéž tam uvede hodnocení důkazů.

    Podle VKZ by mělo být zřejmé, co původně tvrdil daňový subjekt, jaké správce daně zjistil rozdíly a jaký dopad budou mít zjištěné rozdíly na doměřenou daň.

    V této fázi DK je pro daňový subjekt velmi žádoucí, aby si daňový subjekt „vyjednal“ se správcem dostatečně dlouhou lhůtu pro své vyjádření k VKZ. Jde totiž o to, že se jedná o situaci, kdy má daňový subjekt poslední možnost vznést výhrady k dosavadnímu výsledku DK a současně má poslední možnost podat návrhy na doplnění.

    Zpráva o kontrole

    DK je ukončena doručením oznámení o ukončení DK, k němuž je přiložena zpráva o DK podepsaná úřední osobou. Na rozdíl od VKZ je zpráva o kontrole v podstatě „formální záležitost“.

    Pokud skončila DK bez doměrku tzv. bez nálezu, je vyměřovací či doměřovací řízení ukončeno doručením oznámení o ukončení DK.

    Naopak pokud byla na základě DK daň doměřena tzn. s nálezem, tak je vyměřovací či doměřovací řízení ukončeno doručením platebního výměru.

    Byly informace v článku užitečné?

    Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.

    Ano
    Ne

    Sledujte podobné články na naší

    Facebookové stránce
    Banner na svobodnaucetni.cz