Obsah
Vláda dne 21. 8. 2024 schválila návrh novely zákoníku práce, jejímž hlavním cílem je posílit podmínky pro rodiny s dětmi a celkově zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů. Navrhovaná novela zákoníku práce by měla začít platit od roku 2025. V tomto článku si shrneme nejdůležitější navrhované změny.
Lepší podmínky pro rodiny s dětmi
Prioritou novely zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., dále jen „ZP“) patří podpora slaďování rodinného a pracovního života rodičů malých dětí:
- nově by měl zákoník práce umožnit zaměstnancům, ženám i mužům, kteří čerpají rodičovskou dovolenou, vykonávat u téhož zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce stejný druh práce, jaký vykonávali před nástupem na rodičovskou dovolenou (návrh v § 34b ZP),
- u některých profesí je kontakt s prací nezbytný a zároveň se tím posiluje možnost přivýdělku v době čerpání rodičovské dovolené, negativní důsledek může dle důvodové zprávy nastat v případě čerpání rodičovské dovolené flexibilně, kdy může fakticky dojít k obcházení ustanovení o práci přesčas a o denním a týdenním odpočinku (v případě souvislého čerpání rodičovské dovolené k obcházení těchto ustanovení dojít nemůže),
- novela by měla zaručovat návrat rodičů na stejnou pracovní pozici a stejné pracoviště, pokud se budou vracet z rodičovské dovolené před dosažením druhého roku věku dítěte (návrh v § 47 ZP),
- zaměstnavatel bude mít po návratu těchto pracovníků povinnost nabídnout jim stejnou práci na stejném pracovišti, v případě zrušení původní pracovní pozice by pak měl zaměstnavatel zajistit vhodnou náhradu tohoto pracovního místa podle pracovní smlouvy (návrh v § 47 ZP),
- v současnosti mají matky i otcové vracející se z rodičovské dovolené pouze právo na přidělování práce podle pracovní smlouvy,
- novinkou by také mělo být, že při zastupování za rodiče na mateřské a rodičovské dovolené by neplatilo pravidlo „2x a dost“, tzn, že počet opakujících se pracovních poměrů na dobu určitou by v případě zástupu za MD a RD nebyl omezený, jediné omezení však bude, že celková doba trvání pracovních poměrů na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou nesmí přesáhnout 9 let (návrh v § 39 odst. 2 ZP).
Délka zkušební doby a její prodloužení
MPSV navrhuje navýšení či prodloužení maximální délky zkušební doby:
- a to na základě vzájemné dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatele (návrh v § 35 ZP),
- u řadových zaměstnanců by mohla trvat až čtyři měsíce (dnes maximálně 3 měsíce),
- u vedoucích zaměstnanců až osm měsíců (dnes maximálně 6 měsíců).
Rozvázání pracovního poměru a neplatné rozvázání
Novelou zákoníku práce by mělo dojít ke změně pravidel pro podání výpovědi z pracovního poměru:
- počátek běhu výpovědní doby by měl být již od datumu doručení výpovědi druhé straně (dnes začíná výpovědní doba běžet až od prvního dne následujícího měsíce),
- zůstane zachováno pravidlo, že výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou vyplývající z § 51 ZP,
- zaměstnanec by tak mohl být uvolněn pro novou pracovní pozici dříve a zaměstnavatel by také mohl na uvolněné pracovní místo přijmout nového zaměstnance v kratším termínu,
- úplnou novinkou by mělo být zkrácení výpovědní doby na jeden měsíc v případě výpovědi dané z důvodu, že zaměstnanec porušil pracovní kázeň nebo nesplňuje zákonné předpoklady či požadavky zaměstnavatele pro výkon práce dle § 52 písm. f) až h) (návrh v § 51 odst. 2 a 3 ZP).
Nově by měla novela zpřesnit nároky zaměstnance při neplatném rozvázání pracovního poměru:
- pokud zaměstnanec uspěje u soudu s žalobou kvůli neplatnému rozvázání pracovního poměru, získá ze zákona i nárok na dovolenou (návrh v § 69 odst. 1 ZP),
- dosud totiž neexistuje právní jistota, zda zaměstnanci skutečně nárok na dovolenou vzniká.
Výpověď ze zdravotních důvodů
Zaměstnanci, kteří z důvodu nemoci z povolání nebo pracovního úrazu nebudou schopni vykonávat dosavadní práci, budou mít v případě ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele nárok na jednorázovou náhradu z povinného pojištění zaměstnavatele:
- ve výši 12násobku průměrného výdělku (návrh v § 271ca ZP),
- jednorázovou náhradu bude zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě náhrady v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty,
- tato zvláštní náhrada by měla být nově zaměstnavateli refundována pojišťovnou ze zákonného pojištění zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání,
- v současnosti náleží zaměstnanci v těchto případech od zaměstnavatele odstupné ve výši 12násobku průměrného výdělku, což může být zejména pro menší zaměstnavatele likvidační, neboť zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání nepokrývá nárok zaměstnance na odstupné,
- navržená právní úprava podstatně sníží náklady zaměstnavatelů pro případy, kdy dojde k rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem z důvodu dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti, které bylo zapříčiněno pracovním úrazem či nemocí z povolání.
Zkrácení denního odpočinku
Plánované změny zahrnují možnost výraznějšího zkrácení denního odpočinku:
- ale pouze v případě řešení mimořádných událostí a havarijních stavů
- bude se jednat o situace, kdy je třeba jednat velmi rychle a ve veřejném zájmu (např. při obnovení dodávky elektrické energie),
- zkrácení bude možné až na šest hodin (návrh v § 90 odst. 3 ZP),
- odpočinek bude muset být zaměstnanci nahrazen hned následující den.
Práce nezletilých od 14 let
Mezi další novinky patří možnost, aby nezletilí ve věku od 14 let:
- vykonávali lehké práce v době hlavních letních prázdnin (návrh v § 244a ZP),
- a to i bez ukončené povinné školní docházky (§ 34 ZP),
- avšak pouze se souhlasem rodičů či jiných zákonných zástupců,
- maximální povolený rozsah práce bude 7 hodin denně a 35 hodin týdně (návrh v § 79a ZP).
Lehkými pracemi pro účely tohoto zákona jsou práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pokud součástí práce není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jiným právním předpisem (Zákon č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách a Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách).
Státní zaměstnanci a výkon funkce
Nově by mohli státní zaměstnanci být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob:
- provozující podnikatelskou činnost: pouze s předchozím písemným povolením služebního orgánu (návrh v § 81 odst. 1 ZP),
- státní zaměstnanec pak bude povinen ukončit členství v řídícím nebo kontrolním orgánu právnické osoby provozující podnikatelskou činnost nebo požádat služební orgán o povolení takového členství nejpozději do 3 měsíců ode dne vzniku služebního poměru,
- tuto změnu obecné právní úpravy bude nutné reflektovat i v zákoně o státní službě a v zákoně o úřednících územních samosprávných celků,
- pokud bude státní zaměstnanec do řídícího nebo kontrolního orgánu právnické osoby provozující podnikatelskou činnost vyslán služebním orgánem, bude jednat v tomto orgánu jako zástupce státu a bude povinen prosazovat zájmy státu.
Výplata v cizí měně
Zaměstnavatel může v souladu se zákoníkem práce vyplácet zaměstnanci s jeho souhlasem mzdu, plat nebo jejich část v dohodnuté cizí měně, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankou kurz devizového trhu. Dle současné legislativy je toto možné pouze v případě, že zaměstnanec vykonává práci v zahraničí.
- novela by měla umožnit získat výplatu v eurech či jiných měnách, i těm zaměstnancům, kteří pracují v Česku, ale žijí v zahraničí, nebo tam mají rodinu (návrh v § 143 odst. 2 ZP).
Návrh novely dle důvodové zprávy reaguje na skutečnost, že se na tuzemském pracovním trhu vyskytuje velké množství zaměstnanců s osobní vazbou na cizí stát, kteří mají zájem na výplatě mzdy nebo platu v určité cizí měně, kterou primárně využívají k hrazení životních potřeb sebe a své rodiny.
Zrovnoprávnění partnerů na úroveň manželů
Rovněž se navrhuje doplnit úpravu přechodu nároku na mzdu nebo plat tak, aby přecházel na pozůstalého partnera za podmínek stejných, jako je tomu u pozůstalého manžela.
- v případě smrti zaměstnance by měla přecházet na partnera peněžitá práva zaměstnance do výše trojnásobku jeho průměrného výdělku,
- ke zrovnoprávnění partnerů dojde i v prováděcích právních předpisech k zákoníku práce,
- úprava reflektuje na přijetí zákona č. 123/2024 Sb. a zajišťuje stejnou úroveň práv partnerům, kteří uzavřeli registrované partnerství podle zákona o registrovaném partnerství s těmi, kteří uzavřeli partnerství podle občanského zákoníku.
Byly informace v článku užitečné?
Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.