Jaké změny chystá vláda v zákoníku práce od roku 2025?

Lepší podmínky pro rodiny s dětmi

Prioritou novely zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., dále jen „ZP“) patří podpora slaďování rodinného a pracovního života rodičů malých dětí:

• nově by měl zákoník práce umožnit zaměstnancům, ženám i mužům, kteří čerpají rodičovskou dovolenou, vykonávat u téhož zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce stejný druh práce, jaký vykonávali před nástupem na rodičovskou dovolenou (návrh v § 34b ZP),
• u některých profesí je kontakt s prací nezbytný a zároveň se tím posiluje možnost přivýdělku v době čerpání rodičovské dovolené, negativní důsledek může dle důvodové zprávy nastat v případě čerpání rodičovské dovolené flexibilně, kdy může fakticky dojít k obcházení ustanovení o práci přesčas a o denním a týdenním odpočinku (v případě souvislého čerpání rodičovské dovolené k obcházení těchto ustanovení dojít nemůže),
• novela by měla zaručovat návrat rodičů na stejnou pracovní pozici a stejné pracoviště, pokud se budou vracet z rodičovské dovolené před dosažením druhého roku věku dítěte (návrh v § 47 ZP),
• zaměstnavatel bude mít po návratu těchto pracovníků povinnost nabídnout jim stejnou práci na stejném pracovišti, v případě zrušení původní pracovní pozice by pak měl zaměstnavatel zajistit vhodnou náhradu tohoto pracovního místa podle pracovní smlouvy (návrh v § 47 ZP),
• v současnosti mají matky i otcové vracející se z rodičovské dovolené pouze právo na přidělování práce podle pracovní smlouvy,
• novinkou by také mělo být, že při zastupování za rodiče na mateřské a rodičovské dovolené by neplatilo pravidlo „2x a dost“, tzn, že počet opakujících se pracovních poměrů na dobu určitou by v případě zástupu za MD a RD nebyl omezený, jediné omezení však bude, že celková doba trvání pracovních poměrů na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou nesmí přesáhnout 9 let (návrh v § 39 odst. 2 ZP).

Délka zkušební doby a její prodloužení

MPSV navrhuje navýšení či prodloužení maximální délky zkušební doby:

• a to na základě vzájemné dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatele (návrh v § 35 ZP),
• u řadových zaměstnanců by mohla trvat až čtyři měsíce (dnes maximálně 3 měsíce),
• u vedoucích zaměstnanců až osm měsíců (dnes maximálně 6 měsíců).

Rozvázání pracovního poměru a neplatné rozvázání

Novelou zákoníku práce by mělo dojít ke změně pravidel pro podání výpovědi z pracovního poměru:

• počátek běhu výpovědní doby by měl být již od datumu doručení výpovědi druhé straně (dnes začíná výpovědní doba běžet až od prvního dne následujícího měsíce),
• zůstane zachováno pravidlo, že výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou vyplývající z § 51 ZP,
• zaměstnanec by tak mohl být uvolněn pro novou pracovní pozici dříve a zaměstnavatel by také mohl na uvolněné pracovní místo přijmout nového zaměstnance v kratším termínu,
• úplnou novinkou by mělo být zkrácení výpovědní doby na jeden měsíc v případě výpovědi dané z důvodu, že zaměstnanec porušil pracovní kázeň nebo nesplňuje zákonné předpoklady či požadavky zaměstnavatele pro výkon práce dle § 52 písm. f) až h) (návrh v § 51 odst. 2 a 3 ZP).

Nově by měla novela zpřesnit nároky zaměstnance při neplatném rozvázání pracovního poměru:

• pokud zaměstnanec uspěje u soudu s žalobou kvůli neplatnému rozvázání pracovního poměru, získá ze zákona i nárok na dovolenou (návrh v § 69 odst. 1 ZP),
• dosud totiž neexistuje právní jistota, zda zaměstnanci skutečně nárok na dovolenou vzniká.

Výpověď ze zdravotních důvodů

Zaměstnanci, kteří z důvodu nemoci z povolání nebo pracovního úrazu nebudou schopni vykonávat dosavadní práci, budou mít v případě ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele nárok na jednorázovou náhradu z povinného pojištění zaměstnavatele:

• ve výši 12násobku průměrného výdělku (návrh v § 271ca ZP),
• jednorázovou náhradu bude zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě náhrady v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty,
• tato zvláštní náhrada by měla být nově zaměstnavateli refundována pojišťovnou ze zákonného pojištění zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání,
• v současnosti náleží zaměstnanci v těchto případech od zaměstnavatele odstupné ve výši 12násobku průměrného výdělku, což může být zejména pro menší zaměstnavatele likvidační, neboť zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání nepokrývá nárok zaměstnance na odstupné,
• navržená právní úprava podstatně sníží náklady zaměstnavatelů pro případy, kdy dojde k rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem z důvodu dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti, které bylo zapříčiněno pracovním úrazem či nemocí z povolání.

Zkrácení denního odpočinku

Plánované změny zahrnují možnost výraznějšího zkrácení denního odpočinku:

• ale pouze v případě řešení mimořádných událostí a havarijních stavů
• bude se jednat o situace, kdy je třeba jednat velmi rychle a ve veřejném zájmu (např. při obnovení dodávky elektrické energie),
• zkrácení bude možné až na šest hodin (návrh v § 90 odst. 3 ZP),
• odpočinek bude muset být zaměstnanci nahrazen hned následující den.

Práce nezletilých od 14 let

Mezi další novinky patří možnost, aby nezletilí ve věku od 14 let:

• vykonávali lehké práce v době hlavních letních prázdnin (návrh v § 244a ZP),
• a to i bez ukončené povinné školní docházky (§ 34 ZP),
• avšak pouze se souhlasem rodičů či jiných zákonných zástupců,
• maximální povolený rozsah práce bude 7 hodin denně a 35 hodin týdně (návrh v § 79a ZP).

Lehkými pracemi pro účely tohoto zákona jsou práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pokud součástí práce není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jiným právním předpisem (Zákon č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách a Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách).

Státní zaměstnanci a výkon funkce

Nově by mohli státní zaměstnanci být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob:

• provozující podnikatelskou činnost: pouze s předchozím písemným povolením služebního orgánu (návrh v § 81 odst. 1 ZP),
• státní zaměstnanec pak bude povinen ukončit členství v řídícím nebo kontrolním orgánu právnické osoby provozující podnikatelskou činnost nebo požádat služební orgán o povolení takového členství nejpozději do 3 měsíců ode dne vzniku služebního poměru,
• tuto změnu obecné právní úpravy bude nutné reflektovat i v zákoně o státní službě a v zákoně o úřednících územních samosprávných celků,
• pokud bude státní zaměstnanec do řídícího nebo kontrolního orgánu právnické osoby provozující podnikatelskou činnost vyslán služebním orgánem, bude jednat v tomto orgánu jako zástupce státu a bude povinen prosazovat zájmy státu.

Výplata v cizí měně

Zaměstnavatel může v souladu se zákoníkem práce vyplácet zaměstnanci s jeho souhlasem mzdu, plat nebo jejich část v dohodnuté cizí měně, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankou kurz devizového trhu. Dle současné legislativy je toto možné pouze v případě, že zaměstnanec vykonává práci v zahraničí.

• novela by měla umožnit získat výplatu v eurech či jiných měnách, i těm zaměstnancům, kteří pracují v Česku, ale žijí v zahraničí, nebo tam mají rodinu (návrh v § 143 odst. 2 ZP).

Návrh novely dle důvodové zprávy reaguje na skutečnost, že se na tuzemském pracovním trhu vyskytuje velké množství zaměstnanců s osobní vazbou na cizí stát, kteří mají zájem na výplatě mzdy nebo platu v určité cizí měně, kterou primárně využívají k hrazení životních potřeb sebe a své rodiny.

Tip redakce

Vyzkoušejte si zdarma účetní program Money S3

S ním můžete snadno vést účetnictví, daňovou evidenci, vystavovat faktury a evidovat sklad pro kamenný i online prodej.

Stáhnout zkušební verzi

Zrovnoprávnění partnerů na úroveň manželů

Rovněž se navrhuje doplnit úpravu přechodu nároku na mzdu nebo plat tak, aby přecházel na pozůstalého partnera za podmínek stejných, jako je tomu u pozůstalého manžela.

• v případě smrti zaměstnance by měla přecházet na partnera peněžitá práva zaměstnance do výše trojnásobku jeho průměrného výdělku,
• ke zrovnoprávnění partnerů dojde i v prováděcích právních předpisech k zákoníku práce,
• úprava reflektuje na přijetí zákona č. 123/2024 Sb. a zajišťuje stejnou úroveň práv partnerům, kteří uzavřeli registrované partnerství podle zákona o registrovaném partnerství s těmi, kteří uzavřeli partnerství podle občanského zákoníku.