Obsah
Někteří zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům kromě řádné mzdy také různé zaměstnanecké benefity. V poslední době se v praxi stále častěji setkávám s dotazy zaměstnavatelů na možnost přispět svým zaměstnancům na různé druhy pojištění.
Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177
Existuje několik druhů pojištění, na které může zaměstnavatel poskytovat svým zaměstnancům příspěvek. Poskytnutý příspěvek musí zaměstnavatel zkoumat – v rovině daňové – ze dvou úhlů pohledu: z pohledu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z pohledu daňové uznatelnosti na straně zaměstnavatele.
I. Penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění a soukromé životní pojištění
a) Pohled zaměstnance
Za zákonem stanovených podmínek, které zmíníme níže, se jedná u zaměstnance o osvobozený příjem až do částky 30 000 Kč ročně (od příštího roku – 2017 – se tato roční částka zvyšuje na 50 000 Kč). Uvedené částky se vztahují souhrnně na všechna komentovaná pojištění.
Kromě toho, že uvedený příspěvek nepodléhá dani ze závislé činnosti, nevstupuje také ani do vyměřovacího základu pro veřejné zdravotní a sociální pojištění.
Podmínky pro osvobození:
- u penzijního připojištění se státním příspěvkem a doplňkového penzijního spoření stačí splnit podmínku, že je příspěvek poukázán na účet zaměstnance u penzijní společnosti,
- příspěvek na penzijní pojištění musí být taktéž zaslán na zaměstnancův účet vedený institucí penzijního pojištění a navíc musí být splněna podmínka, že výplata plnění může být realizována až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let a dále, že právo na plnění má zaměstnanec a v případě smrti jiná osoba než zaměstnavatel,
- soukromé životní pojištění – (i) pojistné hradí zaměstnavatel pojišťovně, (ii) jedná se o pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití, nebo důchodové pojištění, (iii) výplata je sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne pojištěný věku 60 let, (iv) není možná jiná výplata než pojistné plnění, (v) pojistníkem je zaměstnanec, (vi) pojistné nemůže být vyplaceno zaměstnavateli.
b) Daňová uznatelnost
Pro všechna pojištění platí, že se u zaměstnavatele jedná o daňově uznatelné náklady ve smyslu § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) a to za podmínky, že se jedná o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.
II. Komerční pojištění u nečlenů statutárních orgánů
a) Pohled zaměstnance
V ZDP nenajdeme žádné ustanovení, které by u zaměstnanců takovýto příjem osvobozovalo. U zaměstnance se jedná o příjem ze závislé činnosti, který podléhá také odvodům na veřejné zdravotní a sociální pojištění.
b) Daňová uznatelnost
U zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelné náklady opět ve smyslu § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP.
III. Pojištění odpovědnosti člena statutárního orgánu za škodu při výkonu funkce
a) Pohled zaměstnance
Opět zde absentuje „osvobozovací“ ustanovení ZDP, jedná se tedy o zdanitelný příjem. Taktéž toto plnění podléhá odvodům veřejného zdravotního a sociálního pojištění.
b) Daňová uznatelnost
Při posuzování daňové uznatelnosti u statutárů je rozhodující ustanovení § 25 odst. 1 písm. d) ZDP, podle kterého se nejedná o daňově uznatelný náklad zaměstnavatele.
IV. „Manažerské pojištění“
a) Pohled zaměstnance
Jedná se o zdanitelný příjem, který podléhá odvodům veřejného zdravotního a sociálního pojištění.
b) Daňová uznatelnost
„Manažerské pojištění“ není daňově uznatelné. Speciální právní úprava v § 25 odst. 1 písm. zn) ZDP zní:
„pojistné ve výši určené ke krytí budoucích dluhů pojišťovny vyplývajících z pojistné smlouvy uzavřené zaměstnavatelem pro případ dožití se stanoveného věku jeho zaměstnancem nebo dožití se jeho zaměstnancem dohodnuté doby nebo setrvání tohoto zaměstnance v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli po dohodnutou dobu“.
Při posuzování daňových dopadů příspěvků zaměstnavatele svým zaměstnancům na různá pojištění je tedy nezbytné pečlivě zkoumat smluvní podmínky daného pojistného produktu a dále je také potřeba brát v potaz, zda se jedná o řadového zaměstnance nebo o člena statutárního orgánu.
Byly informace v článku užitečné?
Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.