Stravenky pro zaměstnance jsou výhodné: kdy má na ně nárok a jak je danit?

Obsah:

• Stravenka vs. stravné
• Proč jsou stravenky výhodné a jak je spočítat
• Nejvýhodnější výše stravenky pro rok 2019
• Kdy má zaměstnanec nárok na stravenky
• Jak danit provizi ze stravenek

Stravenky jsou oblíbený benefit, který má v České republice 49 % zaměstnanců. Jde o nepeněžní část mzdy, kterou si zaměstnavatel může dát do nákladů a zaměstnanec z ní neplatí daně ani odvody na zdravotní či sociální pojištění. Hodnota jedné stravenky se obvykle pohybuje v rozmezí od 60 do 110 korun a z klasických papírových poukázek přechází zaměstnavatelé v posledních letech na čipové karty, kam posílají peníze.

Stravenka vs. stravné

Pro pochopení problematiky stravenek je nutné rozumět pojmu stravné. Stravné je ze zákona povinná cestovní náhrada. To znamená, že když zaměstnanec jede na služební cestu, zaměstnavatel mu musí v rámci cestovních náhrad proplatit stravné.

Výše stravného závisí na délce služební cesty nebo na tom, zda zaměstnanec pracuje v soukromé či veřejné sféře. Určuje ji ministerstvo práce a sociálních věcí ve vyhlášce, která při pracovní cestě o délce 5 až 12 hodin pro rok 2019 udává stravné ve výši:

• nejméně 82 Kč pro soukromý sektor
• a 82 až 97 Kč pro veřejný sektor na den.

Stravné a stravenky pak spojují dvě důležité věci:

1. Jsou osvobozené od zdanění a odvodů na sociální a zdravotní pojištění do výše 97 Kč za stravenku v soukromém i veřejném sektoru. To platí i pro OSVČ, které mají taktéž nárok na stravné.
2. Ze zákonem stanovené výše stravného se počítá částka, kterou zaměstnavatel přispívá na stravenku. Podrobněji si to rozebereme níže.

Proč jsou stravenky výhodné a jak je spočítat

Díky tomu, že stravenky nepodléhají dani ani odvodům, jsou výhodné pro zaměstnavatele i zaměstnance. Zaměstnavatel díky stravenkám zaplatí za svého zaměstnance méně a ten zase dostane ve stravenkách více peněz, než kdyby mu zaměstnavatel hodnotu stravenek vyplácel v penězích, které je nutné danit.

V praxi pro stravenku podle Zákona o daních z příjmů platí, že:

• zaměstnavatel hradí a může si do nákladů zahrnout až 55 % z její hodnoty,
• nejvyšší daňově uznatelný náklad na jednu stravenku zároveň nesmí přesahovat 70 % ze stanovené výše stravného. To v roce 2019 vychází na částku 67,9 Kč.

Tyto hranice platí jen pro daňově uznatelné náklady. Zaměstnavatel klidně může zaměstnanci zaplatit i 100 % hodnoty stravenky, jen si pak 45 % z této částky nemůže odečíst jako daňově uznatelný náklad. Jinými slovy, jakákoliv částka navíc je již daňově neuznatelná.

Z pohledu daní je proto je proto pro zaměstnavatele nejvýhodnější uhradit 55 % ceny stravenky maximálně do výše 70 % stravného – v roce 2019 tak nejvýhodnější stravenka vychází na 123 Kč.

Nejvýhodnější výše stravenky pro rok 2019

Nejvýhodnější 123korunová stravenka se skládá ze dvou částí:

1. 55,35 Kč (tedy 45 %) částky si zaměstnanec platí sám
2. 67,65 Kč (tedy 55 %) částky hradí zaměstnavatel.

123korunová stravenka obsahuje maximální možný příspěvek zaměstnavatele, který si může odečíst z daní. Pokud by zaměstnavatel vydával stravenku v hodnotě například 124 korun, už by si nemohl z daní odečíst plných 55 %. 55 % z 124 totiž vychází na 68,2 Kč a tato částka už je v rozporu s druhou podmínkou pro stravenky, která stanovuje, že částka nesmí přesáhnout 67,9 Kč. V praxi by to znamenalo, že by si zaměstnavatel mohl do daňově uznatelných nákladů dát jen 54 % z hodnoty stravenky.

Příklad:

Pokud u vás ve firmě chcete zaměstnance odměnit novým bonusem a rozhodnete se pro 100korunové stravenky, potom:

• 55 Kč hradí zaměstnavatel a může si tuto částku odečíst z daní. Je to 55 % ceny stravenky a navíc částka splňuje i druhou podmínku – nepřesahuje 70 % ze stanovené výše stravného.
• 45 Kč si zaměstnanec hradí sám – zaměstnavatel mu obvykle tuto částku strhne ještě před odesláním výplaty na účet.

Kdy má zaměstnanec nárok na stravenky

Aby si zaměstnavatel mohl odečíst z daní 55 % ze stravenky, musí zaměstnanec strávit v práci alespoň 3 hodiny v den, za který dostane stravenku. Pokud je v práci déle než 11 hodin, může mu zaměstnavatel přidělit dvě stravenky a odečíst si z obou příslušných 55 %.

Pokud je zaměstnanec nemocný nebo má dovolenou, nesplňuje podmínku alespoň 3hodinové přítomnosti v práci, a proto mu stravenka nenáleží.

Protože poskytování stravenek není zákonná povinnost, je na zaměstnavateli, aby si vytvořil své interní postupy pro přidělování stravenek. Platí ale, že například za mimořádnou práci přesčas nelze uplatnit stravenky jako daňově uznatelný náklad. Pokud má však zaměstnanec například o víkendu standardní směnu, stravenku si již zaměstnavatel vykáže jako daňově uznatelný náklad.

A co když zaměstnanec vyrazí na služební cestu? Ze zákona mu zaměstnavatel musí zaplatit stravné. K tomu volitelně může přidat i stravenku, ale z ní si pak již nemůže odečíst 55 % jako daňově uznatelný náklad.

Jak danit provizi ze stravenek

Kromě toho, že zaměstnavatel platí část hodnoty stravenky zaměstnanci, musí navíc uhradit i provizi poskytovateli stravenek. Ta je rovněž z 55 % daňově uznatelná. V roce 2013 o tom rozhodl Nejvyšší správní soud, podle kterého je provize součástí ceny jídla.

Zprostředkovatelé stravenek: jak je vybrat

Vybrat si podle ceníku zprostředkovatelů není snadné, protože běžně na internetu nevisí. Ceny provizí se určují individuálně například podle velikosti klienta, rychlosti dodání stravenek nebo počtu míst, kam poskytovatel stravenky dodává. Obvykle se ale provize pohybuje v řádu nižších jednotek procent nominální hodnoty stravenky.

Stravenky v České republice poskytují:

Aktuální je v roce 2019 stravenková novela. Ta by měla změnit stravenkový byznys od základů – pokud novela projde, bude možné nezdaněný příspěvek na stravování přidat rovnou ke mzdě a tím se zbavit provize pro poskytovatele stravenek. Více si přečtete v tomto článku.