Průměrná a minimální mzda pro rok 2017

Nedávno – konkrétně v průběhu měsíce září a října – byla ve sbírce zákonů zveřejněna dvě vládní nařízení, která upravují problematiku průměrné a minimální mzdy. Obě nařízení nabývají účinnosti dne 1. ledna 2017. Výše průměrné a minimální mzdy má mimo jiné také vliv na některé odvodové povinnosti poplatníků daně z příjmů fyzických osob.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

I. Průměrná mzda pro rok 2017

V minulosti byla problematika průměrné mzdy regulována vyhláškami Ministerstva práce a sociálních věcí, nově nám tuto problematiku upravuje nařízení vlády – konkrétně pro rok 2017 je to nařízení vlády č. 325/2016 Sb. Nové nařízení vlády ovlivňuje kromě důchodového pojištění také některé oblasti daně z příjmů a upravuje odvody pro veřejné zdravotní a sociální pojištění.

a) Zákon o důchodovém pojištění

Za rok 2015 byla stanovena výše všeobecného vyměřovacího základu na 27 156 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0396.

Vynásobením těchto dvou hodnot a zaokrouhlením na celé koruny nahoru průměrnou mzdu platnou pro rok 2017 pro účely zdravotního i sociálního pojištění potažmo pro účely zákona o daních z příjmů. Průměrná mzda pro rok 2017 činí 28 232 Kč.

Pro rok 2017 došlo ke změnám důchodových parametrů na tyto hodnoty:

• redukční hranice pro stanovení výpočtového základu (první činí 12 423 Kč a druhá 112 928 Kč),
• základní výměra pro starobní, invalidní, vdovský, vdovecký a sirotčí důchod činí 2 550 Kč a
• u důchodů přiznaných před 1. lednem 2017 se základní výměra zvyšuje o 110 Kč měsíčně a procentní výměra o 2,2 %.

b) Zákon o daních z příjmů

Zákon o daních z příjmů používá průměrnou mzdu – definovanou zákonem o sociálním zabezpečení – v oblasti zabývající se solidárním zvýšením daně.

Solidární zvýšení daně činí 7 % z kladného rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 v příslušném zdaňovacím období a 48násobkem průměrné mzdy.

Hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně tedy pro rok 2017 činí 1 355 136 Kč ročně a pro účely měsíční zálohy hranice činí 112 928 Kč.

Pro srovnání – pro rok 2016 platí částka 1 296 288 ročně a pro účely měsíční zálohy 108 024 Kč.

c) Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

Průměrná mzda pro rok 2017 má do problematiky pojistného tyto dopady:

• maximální roční vyměřovací základ pro zaměstnance i OSVČ pro účely sociálního zabezpečení je stanoven ve výši 48násobku průměrné mzdy tzn. 1 355 136 Kč (meziroční zvýšení o 58.848 Kč),
• nová výše minimální zálohy u OSVČ u sociálního zabezpečení činí 2 061 Kč (meziroční zvýšení o 89 Kč),
• nová výše minimální záloha u OSVČ u zdravotního pojištění 1 906 Kč (meziroční zvýšení o 83 Kč),
• pokud OSVČ vykonává z pohledu sociálního zabezpečení činnost jako vedlejší, vzniká jí povinnost být účastna důchodového pojištění, pokud rozdíl příjmů a výdajů přesáhne 2,4násobek průměrné mzdy – pro rok 2017 se jedná o částku 67 755 Kč (meziroční zvýšení o 2 942 Kč).

II. Minimální mzda pro rok 2017

Nařízení vlády č. 336/2016 Sb. nám od 1. ledna 2017 přináší tyto změny:

• výše měsíční minimální mzdy činí 11 000 Kč,
• minimální mzda již není rozdílná pro poživatele invalidních důchodů (platí pro všechny bez rozdílu),
• dochází ke zvýšení nejnižší úrovně zaručené mzdy členěných dle skupin prací.

Dopady zvýšení minimální mzdy do daně z příjmů:

• zvýšení hranice pro osvobození pravidelně vyplácených důchodů – roční hodnota činí 36násobek minimální mzdy, což jinými slovy znamená, že měsíční důchod je do výše 33 000 Kč osvobozen,
• sleva za umístění dítěte tzv. školkovné se zvyšuje na 11 000 Kč,
• zvyšuje se hranice pro možnost uplatnění ročních daňových bonusů na dítě – roční příjem musí činit alespoň 6násobek minimální mzdy – 66 000 Kč,
• mění se částka příjmů pro uplatnění daňového bonusu u příjmů ze závislé činnosti – měsíčně musí mít poplatník příjmy alespoň ve výši poloviny minimální mzdy – 5 500 Kč.