Stravenky a stravenkový paušál: kdy je na ně nárok a jak se počítá daňové zvýhodnění

Příspěvky na stravování jsou nepeněžní části mzdy, které si zaměstnavatel může dát do nákladů a zaměstnanec z nich neplatí daně ani odvody na zdravotní či sociální pojištění.

Zatímco dřív většina zaměstnanců dostávala papírové poukázky, v posledních letech je nahrazují elektronické stravenky nebo stravenkový paušál, který se posílá přímo na účet zaměstnance.

Stravenky

Papírové stravenky zůstávají stále, většina firem ale přechází na elektronické stravenky, které fungují na speciálních čipových kartách, kam zaměstnavatel posílá pravidelně každý měsíc danou částku.

Zaměstnanec může kartou platit v restauracích, jídelnách nebo obchodech s potravinami, které danou stravenkovou kartu přijímají. Transakce probíhá stejně jako u běžné platební karty.

Stravenkový paušál

Jako alternativu k tradičním stravenkám nabízí zaměstnavatelé i takzvaný stravenkový paušál. Ten umožňuje zaměstnavateli vyplácet zaměstnancům příspěvek na stravování přímo v penězích jako součást mzdy, a přitom částka stále zůstává osvobozená od daní a odvodů, pokud splňuje stanovený limit.

Cílem je zjednodušit administrativu pro firmy a zaměstnancům dát volnější ruku při uplatnění benefitu – peníze ze stravenkového paušálu mohou využít na cokoliv.

Kdy má zaměstnanec na příspěvky nárok

Zaměstnavatel nemá povinnost na stravování zaměstnancům přispívat. Podmínky a konkrétní výše příspěvku jsou tedy věcí vzájemné dohody. Pokud však firma benefit poskytuje, musí být nárok na příspěvek zakotvený ve vnitřních předpisech firmy, případně v pracovní nebo kolektivní smlouvě. 

Zaměstnanec pak na něj má nárok, jestliže 

• odpracuje alespoň 3 hodiny v rámci jedné směny 
• a zároveň mu nevznikl nárok na stravné (v rámci pracovní cesty).

Zaměstnanec dostává stravenku i za víkendovou směnu. A pokud pracuje více než 11 hodin, může mu zaměstnavatel poskytnout dvojnásobný příspěvek – avšak pouze jedna stravenka/výše jednoho paušálu bude pro zaměstnance osvobozená od daní a odvodů.

Když je zaměstnanec nemocný nebo má dovolenou, nesplňuje podmínku alespoň 3hodinové přítomnosti v práci, a proto mu příspěvek na stravování nenáleží. Stejně tak ani v případě mimořádné práce přesčas.

Jak se počítá daňové zvýhodnění příspěvků na stravování

Stravenky i paušál jsou výhodné pro zaměstnance i zaměstnavatele – částka, kterou zaměstnavatel přispívá totiž není zdaněna ani se z ní neplatí sociální či zdravotní pojištění, pokud nepřesáhne určitý limit. V roce 2025 je tento limit nastaven na 123,9 Kč denně.

Od roku 2024 se sjednotily podmínky pro osvobození příspěvku zaměstnavatele pro všechny formy stravování – tedy stravenky i stravenkový paušál, případně možnost navštěvovat závodní jídelnu. Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů:

• Zaměstnavatel hradí a může si do nákladů zahrnout až 55 % hodnoty stravenky.
• Zároveň ale platí strop: daňově uznatelný náklad na jednu stravenku nesmí přesahovat 70 % ze stanovené výše stravného pro pracovní cesty 5–12 hodin, pro rok 2025 je to 123,9 Kč.

Tyto hranice platí jen pro daňově uznatelné náklady. Zaměstnavatel klidně může zaměstnanci zaplatit i 100 % hodnoty stravenky, jen si pak 45 % z této částky nemůže odečíst jako daňově uznatelný náklad. Jinými slovy, jakákoliv částka navíc je již daňově neuznatelná. 

Nejvýhodnější výše stravenky pro rok 2025

Protože firmy chtějí využít maximum daňové úspory, ale zároveň nepřeplácet část, která už se jim daňově nevyplatí, stanovuje se každý rok optimální hodnota stravenky.

V roce 2025 nejvýhodnější stravenka vychází na 225 Kč a skládá se ze dvou částí:

• 101,10 Kč (tedy 45 %) částky si zaměstnanec platí sám, 
• 123,90 Kč (tedy 55 %) částky hradí zaměstnavatel – to je maximální částka, kterou si může odečíst z daní.

Příklad: Pokud by zaměstnavatel vydával stravenku v hodnotě například 250 korun, 55 % z této částky je 137,50 Kč. To už ale překračuje limit, takže si zaměstnavatel nemůže do daňově uznatelných nákladů dát plných 55 % stravenky, ale pouze 123,9 Kč, což je maximální částka osvobozená od daně. Zbytek příspěvku už je pro zaměstnavatele daňově neuznatelný. 

Tip redakce

Vyzkoušejte si zdarma účetní program Money S3

S ním můžete snadno vést účetnictví, daňovou evidenci, vystavovat faktury a evidovat sklad pro kamenný i online prodej.

Stáhnout zkušební verzi

Jak danit provizi ze stravenek

Kromě toho, že zaměstnavatel platí část hodnoty stravenky zaměstnanci, musí navíc uhradit i provizi poskytovateli stravenek. Ta je považována za součást ceny stravenky, takže stejně jako příspěvek na stravenku je z 55 % daňově uznatelná.

Ceny provizí se určují individuálně například podle velikosti klienta, rychlosti dodání stravenek nebo počtu míst, kam poskytovatel stravenky dodává. Obvykle se ale provize pohybuje v řádu nižších jednotek procent nominální hodnoty stravenky.

Hlavními poskytovateli stravenek jsou společnosti:

• Edenred – vydává stravenky Ticket Restaurant (papírové i elektronické),
• Pluxee (dříve Sodexo) – nabízí elektronické karty Gastro Pluxee i papírové poukázky,
• Up Česká republika – poskytuje stravenku Chèque Déjeuner a eStravenku,
• Benefit Plus – řeší primárně e-stravenky Benefit Plus.

Přehled v příspěvcích na stravování si udržíte snadno pomocí Money S3 – zvládnete v něm evidovat i stravenkový paušál. Vyzkoušejte to zdarma.