Obsah
Pokud ve vaší firmě pořizujete zásoby, musíte vést skladovou evidenci. S tím souvisí oceňování zásob a jejich účtování při pořízení a vyskladnění. Představíme vám, jak fungují nejčastěji používané metody – aritmetický vážený průměr, FIFO a pevné ceny a na příkladech vám vysvětlíme, jak je spočítáte.
Ať už nakupujete suroviny do restaurace, prodáváte zboží na e-shopu nebo vyrábíte vlastní výrobky, musíte je správně evidovat v účetnictví. To zahrnuje správné účtování a ocenění zásob v peněžních jednotkách.
Pod pojem zásoby řadíme:
- materiál (např. dřevo, kov, obalový materiál, šrouby nebo lak),
- nedokončenou výrobu a polotovary (produkty ve fázi rozpracování, které ještě nejsou hotovým výrobkem),
- výrobky a zboží,
- mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny.
Oceňování zásob a vazba na výsledek hospodaření
České účetní standardy umožňují, aby si podnikatelé zvolili způsob účtování A nebo B. Stejně tak dávají na výběr hned ze tří druhů oceňování zásob.
Každá z metod účtování nebo oceňování ovlivňuje hospodářský výsledek – ať už:
- přímo (zvolenou metodou účtování v nákladových a výnosových účtech zásob)
- nebo nepřímo (vysoká náročnost některých metod může zvýšit mzdové náklady na pracovníka, který účtovací operace a oceňování zásob provádí).
Účtování zásob způsobem A a B
Při účtování o zásobách způsobem A máte okamžitý přehled o tom, kolik zásob máte na skladě. Zásoby zachycujete na účtech třídy 1 a teprve odtud je spotřebujete. Výhodou je, že během celého roku máte přístup k aktuálnímu stavu:
- skladových zásob
- a hospodářském výsledku.
Nejčastěji používané účty první účtové třídy zahrnují například:
- 111 Pořízení materiálu
- 112 Materiál na skladě
- 123 Výrobky
- 131 Pořízení zboží
- 132 Zboží na skladě a v prodejnách
Při způsobu B veškeré výdaje na pořízení zásob účtujete rovnou do spotřeby (jinými slovy do nákladů). Na konci účetního období (zpravidla k 31. 12.) provedete inventuru a zjištěný stav zaúčtujete na účty zásob.
Nevýhodou způsobu B je, že v průběhu roku nemáte k dispozici průběžné informace o velikosti zásob ani o věrohodném hospodářském výsledku.
Porovnání účtování způsobem A a B v průběhu roku:
Způsob A | Způsob B | |
1. Přijatá faktura za materiál 10 000 Kč | 111/321 | 504/321 |
2. Přijatá faktura za dopravu materiálu 1 500 Kč | 111/321 | 504/321 |
3. Příjem materiálu na sklad 11 500 Kč | 112/111 | neúčtuje se |
4. Spotřeba materiálu podle výdejky ze skladu 3 000 Kč | 504/112 | neúčtuje se |
Při roční závěrce u způsobu B musíte převést:
- počátečního stavu zásob do spotřeby (např. 501/112),
- konečný stav zásob na vrub příslušného rozvahového účtu zásob, se souvztažným zápisem ve prospěch nákladového účtu (např. 112/501).
Oceňování zásob při pořízení
Skladové zásoby při pořízení (nákupu) můžete ocenit 3 způsoby:
- pořizovací cenou,
- vlastními náklady (u zásob vlastní výroby)
- nebo reprodukční pořizovací cenou (stanovenou odborným znalcem nejčastěji při bezúplatném pořízení zásob nebo při vkladu zásob společníky do firmy).
Do pořizovací ceny patří kromě samotné ceny pořízení také náklady související s pořízením (tzv. vedlejšími pořizovacími náklady). Ty přesně vymezuje zákon o účetnictví a řadí tam například:
- dopravné,
- skladné,
- manipulace,
- clo a celní poplatky,
- poštovné,
- balné,
- provize za zprostředkování nákupu
- nebo pojištění.
Při oceňování zásob vlastní výroby se za vlastní náklady považují:
- přímé náklady spojené s výrobou (např. mzdy výrobních pracovníků a základní materiál použitý při výrobě)
- a část nepřímých nákladů (např. nájemné nebo energie).
Metody oceňování zásob při vyskladnění
Běžně se stává, že cena jednoho druhu materiálu v průběhu roku klesá nebo stoupá v závislosti na tržních cenách nebo dodavatelích. Tím dochází ke komplikacím při vyskladňování zásob ze skladu a vzniká otázka: Jakou cenou takový materiál vyskladnit?
Úbytky zásob můžete podle ČÚS (Českých účetních standardů) ocenit 3 způsoby:
- předem stanovenou cenou účetní jednotkou (pevnou skladovou cenou),
- cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem z ocenění při pořízení,
- metodou FIFO.
1. Předem stanovená pevná cena
Jedná se bezesporu o nejjednodušší metodu ocenění zásob.
Například:
Pevná cena zásoby je stanovena na 4 Kč/kg písku. To znamená, že se písek při naskladnění i vyskladnění vždy ocení částkou 4 Kč.
V případě účtování zásob způsobem A se tyto pohyby vždy zachytí na účet 112.1 – pevná cena písku. Cenová odchylka (která vzniká např. při skutečné ceně 4,50 Kč nebo 3 Kč) se pomocí znaménka plus nebo mínus zaznačí na účtu 112.2 – odchylka ceny písku.
2. Vážený aritmetický průměr
Česká legislativa umožňuje využívat 2 druhy váženého aritmetického průměru:
- proměnlivý
- a periodický.
Aritmetický průměr proměnlivý
Před každým úbytkem zásob musíte přepočítat průměrnou cenu zásoby (nový průměr). K tomu vám poslouží následující vzorec:
(materiál na skladě v Kč + poslední přírůstek v Kč) / (materiál na skladě v množství + poslední přírůstek v množství)
Ukážeme si to na příkladu:
Pohyb materiálu na skladě | |
14. 10. | Nákup 100 kg materiálu po 15 Kč |
16. 10. | Nákup 30 kg materiálu po 10 Kč |
25. 10. | Výdej (spotřeba) 5 kg materiálu |
Podle vzorce si nejdříve vypočtěte zásobu na skladě v korunách a měrných jednotkách.
(100 × 15) + (30 × 10) = 1 800 Kč
100 + 30 = 130 kg
Průměrná cena materiálu na 1 kg = 1 800 Kč / 130 kg = 13,85 Kč
Ocenění materiálu do spotřeby = 5 × 13,85 = 69,25 Kč
Vážený průměr periodický
Průměr se v tomto případě nezjišťuje po každém přírůstku materiálu na sklad, ale stanoví se na období kratší než 1 měsíc. Stanovenou průměrnou cenu použijete pro ocenění vydaného materiálu ze skladu v následujícím období. Pomůže vám k tomu vzorec:
(zásoba materiálu na skladě v Kč na počátku období + přírůstek za období v Kč) / (zásoba materiálu na skladě v množství na poč. období + přírůstky v množství za období)
Například:
Pohyb materiálu na skladě | |
1. 3. | Počáteční stav 100 kg materiálu po 10 Kč |
16. 3. | Nákup 200 kg materiálu po 12 Kč |
25. 3. | Nákup 50 kg materiálu po 11 Kč |
16. 4. | Výdej 100 kg materiálu |
V březnu veškeré výdaje oceňte průměrnou cenou za únor. Na konci března stanovte nový průměr:
Zásoba na skladě v Kč: (100 × 10) + (200 × 12) + (50 × 11) = 3 950 Kč
Zásoba na skladě v kg: 100 + 200 + 50 = 350 Kč
Průměrná cena materiálu na 1 kg za březen = 3950 / 350 = 11,29 Kč. Takto vypočtenou cenou oceňte veškerou spotřebu materiálu v dubnu.
3. Metoda FIFO
Označení metody FIFO je zkratkou z anglického First In, First Out (volně přeloženo jako: první do skladu, první ze skladu). Při této metodě nejdříve vydáváte nejstarší zásoby a až nakonec ty nejnovější.
Při výpočtu metody FIFO se obejdete bez vzorečku. Zajímá vás pouze:
- kdy byly zásoby přijaty na sklad,
- v jakém množství
- a za jakou cenu.
Při výpočtu ocenění zásob metodou FIFO postupujte následovně:
Pohyb materiálu na skladě | Ocenění materiálu | |
12. 5. | Nákup 10 kg materiálu po 10 Kč | 100 Kč |
16. 5. | Nákup 50 kg materiálu po 12 Kč | 600 Kč |
25. 5. | Spotřeba 50 kg materiálu | (10 kg × 10 Kč) + (40 kg × 12 Kč) = 580 Kč |
Poznámka: Nákup materiálu ze dne 12. 5. byl spotřebován. Ze dne 16. 5. zbývá zásoba materiálu 10 kg. | ||
27. 5. | Nákup 100 kg materiálu po 11 Kč | 1 100 Kč |
29. 5. | Spotřeba 40 kg materiálu | (10 kg × 12 Kč) + (30 kg × 11 Kč) = 450 Kč |
Poznámka: Nákup materiálu ze dne 16. 5. byl spotřebován. Ze dne 27. 5. zbývá zásoba materiálu 70 kg. |
Řízení zásob v účetním programu Money S3
Skladový software Money S3 vám pomůže vést sklady jednoduše a přehledně. Money S3 umí pracovat s váženým průměrem i FIFO metodou, takže se vyvarujete chybám při ručním počítání a ušetříte čas. A pokud máte e-shop, sklad s ním snadno propojíte.
Byly informace v článku užitečné?
Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.