Za jakých podmínek lze uplatnit zůstatkovou cenu majetku do daňových nákladů
Mnozí z nás se určitě setkali se situací, kdy museli řešit otázku, jakým způsobem se projeví vyřazení majetku z účetnictví do základu daně z příjmů. Právě daňovými aspekty zůstatkových cen u vyřazovaných majetků se zabývá tento článek.
Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177
I. Zůstatková cena
Abychom se mohli zabývat daňovou uznatelností zůstatkové ceny (dále také „ZC“), je nezbytné specifikovat, co se pojmem zůstatkové ceny rozumí. Definici zůstatkové ceny najdeme v zákoně o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Ze zákonné definice můžeme dovodit:
- zůstatková cena se váže na pojem hmotný majetek, který je definován v § 26 ZDP, nejde tedy o dlouhodobý majetek ve smyslu účetních předpisů a
- za zůstatkovou cenu se považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů stanovených podle ZDP z tohoto majetku, a to i tehdy, když do výdajů na zajištění zdanitelných příjmů zahrnul poplatník pouze poměrnou část odpisů např. z důvodu, že majetek nebyl stoprocentně využíván k podnikatelským účelům nebo uplatňoval v některých zdaňovacích obdobích výdaje procentem z příjmů.
II. Daňová uznatelnost zůstatkových cen
V ZDP je problematika daňové uznatelnosti ZC vyřazovaných majetků na několika místech. Nicméně z legislativní úpravy vyplývá – že až na jednu výjimku – je rozhodujícím faktorem pro určení daňového režimu ZC způsob (důvod) vyřazení majetku.
1. Vyřazení pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy č. 1
U těchto položek není žádné speciální omezení, ZDP obecně konstatuje, že daňově uznatelná je ZC při jejich vyřazení. Např. u zvířat se může jednat o vyřazení v důsledku nezaviněného úhynu nebo nutné porážky.
2. Vyřazení z důvodu prodeje nebo likvidace
Při prodeji nebo likvidaci majetku, který lze podle ZDP odpisovat, je ZC daňově uznatelná. Při částečném prodeji nebo likvidaci je nákladem poměrná část ZC. ZC nebo její část nelze daňově uplatnit v případě, kdy je stavební dílo likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením.
3. Vyřazení darováním
Rozhodne-li se poplatník darovat svůj majetek, nelze ZC daňově uplatnit. Čistě z pohledu ZDP se darování nejeví jako daňově rozumné řešení.
4. Vyřazení v důsledku škody
Škodou se ve smyslu ZDP rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Zákonodárce rozlišuje tři typy škod:
a) „Obecná“ škoda
Pokud je majetek vyřazen v důsledku škody platí, že ZC je daňově uznatelná pouze do výše náhrad. ZDP stanoví, že obdobné pravidlo platí také pro hmotný a nehmotný majetek odpisovaný pouze podle účetních předpisů (nikoliv dle ZDP).
Příklad:
ZC po dopravní nehodě zničeného automobilu činí 200.000 Kč, pojišťovna plní ve výši 160.000 Kč. Do daňových nákladů poplatník uplatní pouze částku 160.000 Kč, zbylých 40.000 Kč nelze daňově uplatnit.
b) Škoda způsobená živelní pohromou
Je-li škoda, na jejímž základě dochází k vyřazení hmotného majetku, způsobená živelní pohromou, daňově lze uplatnit celou ZC. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.
Živelní pohromou se dle ZDP rozumí:
- nezaviněný požár a výbuch,
- blesk,
- vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h,
- povodeň,
- záplava,
- krupobití,
- sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem,
- sesouvání nebo zřícení lavin,
- zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice
c) Škoda způsobená neznámým pachatelem
Pokud poplatník doloží potvrzením policie, že škoda byla způsobena neznámým pachatelem, je možné stejně jako v předešlé situaci uplatnit celou ZC jako daňově účinnou.
Byly informace v článku užitečné?
Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.