Téměř na každém webu zabývajícím se účetní a daňovou tematikou můžeme zvláště v těchto březnových dnech najít spousty článků, které se zabývají problematikou, jak stanovit základ daně z příjmů, zda a v jaké výši použít paušální výdaje, jaké lze uplatnit nezdanitelné části základu daně, jak je to se slevami na dani. Naopak my se v dnešním článku zaměříme na procesní stránku věci – má se přiznání k dani z příjmů podat v papírové formě či elektronicky?
Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177
Zvláště u plátců daně z přidané hodnoty může tato problematika vzbudit určité udivení, neboť ti už si – předpokládám – zvykli na skutečnost, že jinak než elektronicky učinit podání nelze. Všechna základní podání pro účely DPH – registrace k DPH, daňové přiznání, souhrnné hlášení a konečně také kontrolní hlášení – se činí pouze elektronicky. Elektronická forma je dána speciální úpravou zákona o dani z přidané hodnoty, která má samozřejmě přednost před obecnou právní úpravou.
Zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) svoji vlastní úpravu formy podání nemá (pomineme-li „drobnosti“ typu vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a oznámení u platebního zprostředkovatele). Musíme tedy vycházet z obecného procesního předpisu, kterým je pro daňové zákony daňový řád (dále jen „DŘ).
Zvláště za situace, kdy má daňový subjekt zástupce, může otázka uvedená v nadpisu nabýt na významu, neboť nedodržení zákonem požadované elektronické formy podléhá sankci – pokutě – ve výši 2 000 Kč!
Podání optikou DŘ
Podáním se podle DŘ rozumí:
- jedná se o úkon osoby zúčastněné na správě daní vůči správci daně,
- posuzuje se podle skutečného obsahu, bez ohledu na to, jak je označeno,
- musí být zřejmé, kdo jej činí, čeho se týká a co se navrhuje.
Pro námi zkoumanou problematiku, jak dále uvidíme, je zvláště důležité, kdo dané podání činí.
Podání lze učinit těmito způsoby:
- písemně,
- ústně do protokolu nebo
- datovou zprávou (elektronicky).
DŘ zná tři alternativy datové zprávy:
- podepsaná elektronickým podpisem,
- odeslaná prostřednictvím datové schránky nebo
- s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.
DŘ dává ohledně elektronického podání ještě jednu možnost: nepodepsanou datovou zprávou. Pokud je toto „neautorizované podání“ do 5 dnů, kdy došlo správci daně, potvrzeno standardními způsoby (písemně, ústně do protokolu či „autorizovanou“ datovou zprávou), přisuzuje takovému úkonu účinky podání – lidově to znamená, že bylo podáno řádně.
V § 72 DŘ je uvedeno, že má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo povinný audit, je povinen činit následující podání pouze elektronicky (datovou zprávou):
- přihláška k registraci,
- oznámení o změně registračních údajů,
- řádné daňové tvrzení nebo
- dodatečné daňové tvrzení.
Pomineme-li problematiku auditu a zaměříme-li se na problematiku zplnomocněného zástupce daňového subjektu, tak nám může činit určité výkladové problémy situace, kdy zástupce má zřízenu datovou schránku a daňový subjekt nikoliv, a nebo naopak datovou schránku má daňový subjekt a zástupce nikoliv.
V jaké formě bude podáno daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2015, když má subjekt zástupce pro vyměřovací řízení na DPH? A jak to bude v situaci, kdy má zástupce neomezenou plnou moc, ale z důvodu očekávaného přeplatku na dani z příjmů fyzických osob bude pro daňový subjekt výhodné podat daňové přiznání již v březnu? Je nutno pro tyto účely vypovídat plnou moc?
Pro zodpovězení nastíněných otázek je naprosto zásadní, kdo dané podání činí a zda tato podávající osoba má zpřístupněnou datovou schránku (dále jen „DS“) či nikoliv.
Příklad 1
Daňový subjekt má zpřístupněnou DS, zástupce nikoliv.
- Daňové přiznání podává daňový subjekt – musí podat elektronicky
- Daňové přiznání podává zástupce – podání může mít „papírovou“ formu
Příklad 2
Zástupce má zpřístupněnou DS a daňový subjekt DS nemá.
- Daňové přiznání podává daňový subjekt – podání může být učiněno na „papíře“
- Daňové přiznání podává zástupce – musí být podáno elektronicky
Příklad 3
Ani daňový subjekt a ani zástupce nemají zpřístupněnou DS.
Není podstatné, kdo přiznání podává, oba můžou podat na „papíře“.
Příklad 4
Jak daňový subjekt, tak jeho zástupce mají zpřístupněnu DS.
Pro formu podání je nepodstatné, kdo přiznání činí, v obou případech musí být podáno elektronicky.
Přečtěte si:Byly informace v článku užitečné?
Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.