Fyzické osoby: lhůty a povinnosti u daně z příjmů

Podávání daňového přiznání k dani z příjmů

Dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) je daňové přiznání povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly Kč 15.000,–, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly Kč 15.000,–, ale vykazuje daňovou ztrátu.

Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani dle § 38k ZDP, a s výjimkou příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP, nemá jiné příjmy podle § 7 až § 10 ZDP vyšší než Kč 6.000,–.

Daňové přiznání je povinen podat také poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.

Daňové přiznání podávané osobou spravující pozůstalost

Specifickou oblastí je podání daňového přiznání osobou spravující pozůstalost. S touto situací, se kromě jiného, pojí ustanovení § 38ga ZDP. Pokud podává osoba spravující pozůstalost daňové tvrzení týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, neuplatní:

1. nezdanitelnou část základu daně,
2. slevu na dani, s výjimkou slevy na dani dle § 35 ZDP,
3. daňové zvýhodnění.

Způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně, slevy na dani a daňového zvýhodnění z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u plátce daně

Velmi důležitým je ustanovení dle § 38l ZDP, které se týká prokazování nároku na nezdanitelnou část základu daně poplatníkem plátci daně. Nárok se prokazuje například:

• potvrzením příjemce bezúplatného plnění nebo jeho zákonného zástupce anebo pořadatele veřejné sbírky o výši a účelu bezúplatného plnění,
• smlouvou o úvěru a každoročně potvrzením stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, případně z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo potvrzením banky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z hypotečního úvěru a snížených o státní příspěvek, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého příslušnou bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem,
• smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo smlouvou o doplňkovém penzijním spoření a každoročně potvrzením penzijní společnosti o části měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, ke které náleží maximální státní příspěvek,
• smlouvou o soukromém životním pojištění,
• potvrzením odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku v uplynulém zdaňovacím období.

Ustanovení § 38l ZDP rovněž obsahuje pravidla pro prokazování nároku na poskytnutí slevy na dani a daňového zvýhodnění na dítě.

Pokud se změnily skutečnosti rozhodné pro přiznání nezdanitelné části základu daně, slevy na dani nebo daňového zvýhodnění na dítě, předloží poplatník nové doklady prokazující platnost nároku na odpočet.

Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob

Již od zdaňovacího období roku 2015 existuje povinnost podávat místně příslušnému správci daně tzv. Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob. Dle ZDP platí zásada, že pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než Kč 5.000.000,–, je povinen oznámit správci daně tuto skutečnost do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel. V tomto oznámení poplatník uvede:

• výši příjmu,
• popis okolností nabytí příjmu,
• datum, kdy příjem vznikl.

Fyzické osobě nevzniká povinnost podat uvedené oznámení v případě osvobozených příjmů, o němž může údaje správce daně zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňující dálkový přístup.

V případě příjmu, který plyne do společného jmění manželů, oznámí správci daně uvedenou skutečnost jeden z manželů.

Na výše uvedené bychom měli pamatovat už z důvodu vysokých sankcí, které jsou s nesplněním výše uvedené povinnosti spojeny.

Poplatníkovi vzniká totiž povinnost uhradit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud nepodá oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob, a to ve výši:

• 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván správcem daně,
• 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl vyzván, nebo
• 15% z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě.

Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o pokutě. Správce daně může zcela nebo zčásti prominout pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud k nesplnění povinnosti oznámit osvobozený příjem došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit.

Registrační povinnost poplatníka daně z příjmů fyzických osob

Registrační povinnost poplatníka daně z příjmů fyzických osob je řešena v páté části ZDP.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který je českým daňovým rezidentem, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém:

1. započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo
2. přijal příjem ze samostatné činnosti.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který je českým daňovým nerezidentem, je povinen podat přihlášku k registraci do 15 dnů, pokud:

1. na území České republiky započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo
2. přijal příjem ze samostatné činnosti ze zdrojů na území České republiky.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který je českým daňovým nerezidentem, je rovněž povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém:

1. mu na území České republiky vznikla stálá provozovna, nebo
2. získal povolení nebo oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob není povinen podat přihlášku k registraci, pokud přijímá pouze příjmy,

1. které nejsou předmětem daně,
2. které jsou osvobozené od daně, nebo
3. z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Závěr

V praxi často opomíjeným bývají ustanovení čtvrté a páté části ZDP. Jedná se zpravidla o procesní záležitosti, jejichž nesplnění může být spojeno se sankcí od správce daně vůči poplatníkovi, fyzické osobě. Jedná se zejména o povinnosti spojené s podáváním daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, daňového přiznání podávané osobou spravující pozůstalost, s vybíráním a placením záloh na daň ze závislé činnosti, s ročním zúčtováním záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění, se způsobem prokazování nároku na nezdanitelné části základu daně, slevy na dani a daňového zvýhodnění z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u plátce daně, s oznámením o osvobozených příjmech fyzických osob a konečně s registrační povinností poplatníka daně z příjmů fyzických osob.

Zdroje:

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů