Obsah
Pokyn GFŘ D-59 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve zněních předpisů (dále jen Pokyn GFŘ D-59) provádí a vysvětluje některá ustanovení tohoto zákona. Neméně je tomu i v případě podnikání fyzických osob – osob samostatně výdělečně činných (dále jen OSVČ) a nájmu. Pro podnikání fyzické osoby je nutné správně vymezit osobu poplatníka daně, tj. daňového rezidenta a daňového nerezidenta, obchodní majetek v samostatné činnosti, samostatnou činnost jako takovou a zvolit vhodný, jakož i možný systém uplatnění výdajů (účetnictví, daňová evidence, procentní výdaje z příjmů, paušální daň). V této souvislosti je zcela zásadní respektování zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) a Pokynu GFŘ D-59, jakož i respektování zásadních přechodných ustanovení zákona. V následujícím článku se podíváme na aspekty, které vyplývají z Pokynu GFŘ D-59 ve vazbě na ZDP v oblasti podnikání fyzických osob.
Daňová rezidentura fyzické osoby
Rovněž u podnikající fyzické osoby je nutné správně určit daňovou rezidenturu (daňový domicil). Pokyn GFŘ D-59 k ZDP doplňuje některé souvislosti.
Stálým bytem se rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní či pronajatý. Tento byt může být poplatníkem pronajat jiné osobě formou, která umožňuje podle potřeby poplatníka obnovení jeho užívání poplatníkem bez prodlevy. Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj. žije-li v něm rovněž například s manželkou, dětmi, rodiči, či zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (samostatnou činnosti, zaměstnání a podobně).
ZDP obsahuje dvě kritéria pro určení daňového rezidentství, kdy naplnění jen jednoho z nich stačí ke vzniku rezidentství, žádné nemá přednost a testovat je vždy potřeba obě kritéria. Podle toho, o jaké kritérium se jedná, je následně posuzováno samotné období, kdy je poplatník rezidentem České republiky po celý kalendářní rok, a to bez ohledu na to, zda v České republice má či nemá bydliště.
U států, se kterými má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, se v případě, kdy fyzická osoba naplní kritéria daňového rezidentství dle vnitrostátních právních předpisů obou smluvních států, použijí pro určení daňového rezidentství kritéria uvedená v příslušné smlouvě.
Samostatná činnost a nájem optikou Pokynu GFŘ D-59
Důležitým vymezením v samostatné činnosti je tzv. obchodní majetek. Dle Pokynu GFŘ D-59 se majetkem zahrnutým v obchodním majetku rozumí majetek, o kterém poplatník s příjmy podle § 7 ZDP (příjmy ze samostatné činnosti) účtuje nebo ho eviduje v daňové evidenci.
Za příjmy ze samostatné činnosti se považují příjmy ze samostatné činnosti vykonávané na základě povolení, registrace nebo jiného souhlasu příslušného orgánu, pokud je ho k výkonu takové samostatné činnosti třeba, a to i tehdy, jestliže toto povolení, registrace nebo souhlas byly vydány v průběhu zdaňovacího období, dále příjmy z nájmu majetku vloženého do obchodního majetku poplatníka a příjmy plynoucí z veškerého nakládání s majetkem vloženým do obchodního majetku poplatníka, včetně příjmů z prodeje cenných papírů. Za příjmy podle § 7 ZDP se považují i příjmy spolupracujících osob dle § 13 ZDP, nebo osob zúčastněných na chodu rodinného závodu.
Za příjmy dle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP (příjmy z jiného podnikání podle zvláštního právního předpisu) se také považují příjmy ze samostatné činnosti ve smyslu § 420 odst. 1 občanského zákoníku provozované bez příslušného podnikatelského oprávnění. Pokud je však některá činnost zákonem zcela zakázána (například obchodování s lidmi, obchod s drogami a podobně), nemůže být taková činnost podnikáním ve smyslu § 420 občanského zákoníku.
Pro účely ZDP se za příjmy ze samostatné činnosti považují také příjmy z krátkodobého ubytování spočívající v pronájmu nemovité věci, který má krátkodobý charakter, činnost je poskytována za účelem rekreace, je spojena s dalšími ubytovacími službami (výměna ložního prádla, úklid, hygienické prostředky a jiné), případně je krátkodobé ubytování nabízeno způsobem, který svědčí o zacílení na osoby, které nehledají uspokojení bytové potřeby, ale potřeby přechodného ubytování.
V oblasti zemědělské činnosti dle Pokynu GFŘ D-59 platí, že příjmy poplatníka ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem (§ 2e odst. 2 zákona o zemědělství), se posuzují jako příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona. Zemědělský podnikatel je oprávněn rovněž poskytovat práce, výkony nebo služby, které souvisejí výhradně se zemědělskou výrobou a při kterých se využijí prostředky nebo zařízení sloužící zemědělskému podnikateli k jeho zemědělské výrobě. Neuplatní-li poplatník k příjmům ze zemědělské výroby podle § 7 odst. 1 písm. a) ZDP nebo § 10 odst. 1 písm. a) ZDP výdaje v prokázané výši, může podle § 7 odst. 7, resp. podle § 10 odst. 4, zákona uplatnit výdaje ve výši 80 % z dosažených příjmů. Od roku 2015 lze výdaje uplatněné 80 % z dosažených příjmů uplatnit do částky stanovené zákonem.
Pokud poplatník uplatní daňové výdaje procentem z příjmů, uplatní takto výdaje ze všech druhů příjmů, které má podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 ZDP a které tvoří jeden dílčí základ daně, s výjimkou uvedenou v § 12 odst. 1 a 2 ZDP, kdy musí uplatnit daňové výdaje ze všech druhů příjmů ve skutečné prokázané výši.
Má-li společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti vedle příjmů podle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP i další příjmy dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 zákona, může u těchto dalších příjmů uplatnit daňové výdaje procentem z příjmů.
Daňové výdaje procentem z příjmů může uplatnit i poplatník vedoucí účetnictví. Pro účely daně z příjmů v případě, že poplatník uplatňuje daňové výdaje procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 zákona, se vychází z evidence příjmů dle § 7 odst. 8 ZDP, tj. včetně přijatých záloh (nikoliv pohledávek). Poplatník, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 ZDP, nevede daňovou evidenci.
Daňové výdaje procentem z příjmů může uplatnit i poplatník, který je plátcem daně z přidané hodnoty.
Má-li poplatník v jednom zdaňovacím období různé druhy příjmů podle § 7 ZDP, u kterých uplatňuje daňové výdaje rozdílným procentem podle druhu příjmů, musí vést přesnou evidenci jednotlivých druhů příjmů tak, aby mohl uplatnit daňové výdaje procentem z příjmů v příslušné výši.

Příjmy z činnosti poplatníka, kterou poplatník vykonává bez podnikatelského oprávnění, přestože k této činnosti podnikatelské oprávnění potřeba je, jsou podřazeny pod § 7 odst. 1 písm. c) ZDP, tj. pod příjmy z jiného podnikání neuvedeného v § 7 odst. 1 písm. a) a b) ZDP. V návaznosti na předchozí větu pak poplatník může v souladu s § 7 odst. 7 ZDP uplatnit k těmto příjmům výdaje ve výši 40 % z těchto příjmů, maximálně ve výši stanovené zákonem.
Příjmy a výdaje v cizí měně evidované v daňové evidenci se přepočítávají podle § 38 ZDP. V daňové evidenci se ke konci zdaňovacího období neprovádí přepočet zůstatku devizového účtu nebo valutové pokladny, ani se nepřeceňují pohledávky nebo dluhy v cizí měně.
Příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů a příjmy z nájmu movitých věcí, kromě příležitostného nájmu podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP, se u fyzických osob zahrnují do příjmů z nájmu podle § 9 ZDP, případně do příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, jsou-li nemovité věci nebo byty vloženy do obchodního majetku.
Příjmy z nájmu se rozumějí i příjmy plynoucí poplatníkovi v případě, kdy pronajímá nemovité věci (jejich části) nebo byty (jejich části) anebo movité věci, které má sám v nájmu či podnájmu, kromě příjmů z příležitostného nájmu věci movité podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP, a kromě příjmů podle § 7 ZDP.
Příjmy z nájmu plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují jen u jednoho z manželů, a to i v případě, že plynou z více pronajatých nemovitých věcí nebo movitých věcí, a to i rozdílného charakteru (například dům, byt, chata, garáž, pozemek).
Pokud poplatník uplatní daňové výdaje procentem z příjmů, jsou v těchto částkách zahrnuty veškeré daňové výdaje vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z nájmu, tedy i odpisy majetku, jehož odpisování bylo v minulosti zahájeno. Pokud poplatník uplatní daňové výdaje procentem z příjmů, uplatní takto výdaje ze všech příjmů, které má podle § 9 odst. 1 ZDP a které tvoří jeden dílčí základ daně.
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
- Pokyn GFŘ D-59 čj. 75325/22/7100-10111-702407, k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Byly informace v článku užitečné?
Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.