Obsah
Pojmový aparát je základní informační jednotkou. Správné pochopení pojmosloví a následné implementování v praxi je jedním z mnoha faktoru vedoucí k řádnému a správnému vedení účetní agendy a naplňování sociální služby jako služby veřejného zájmu.
Základní síť
Základní síť sociálních služeb v jednotlivých krajích je tvořena registrovanými sociálními službami se zařízením v příslušném kraji, tzn. službě bylo vydáno rozhodnutí o registraci dle § 78 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, které v patřičné kapacitě, náležité kvalitě, požadované efektivitě a odpovídající místním potřebám napomáhají řešit nepříznivou sociální situaci potřebných osob na území kraje. Kapacity těchto služeb jsou podporovány a financovány z veřejných zdrojů na základě přidělených dotací ze státního rozpočtu dle § 101a zákona č. 108/2006 Sb., současně z dotačních programů jednotlivých krajů a rozpočtů obcí příslušných k danému kraji či prostřednictvím individuální projektů apod. Základní síť je obvykle tvořena na období jednoho roku.
Pravidla pro tvorbu Základní sítě
Pravidla pro tvorbu základní sítě sociálních služeb jsou upravena individuálně dle každého kraje na bázi vlastních postupů a podmínek. Přesto každý kraj vychází z následujících právních předpisů:
- Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů;
- vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádí ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Klíčových faktorem pro zařazení sociálních služby do krajem podporované sítě, je zdroj finančních prostředků, prostřednictvím jednotlivých krajů dle § 105 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a z MPSV dle § 101a téhož zákona, jejichž prostřednictvím dochází k udržení potřebných sociálních služeb.
Podmínky pro zařazení služby do Základní sítě
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá krajům povinnost dle § 95 písm. h, určovat síť sociálních služeb na území příslušného kraje, a přitom přihlížet k informacím obcí na základě § 94 písm. f. Obec na základě uvedeného legislativního vymezení spolupracuje s krajem při určování sítě sociálních služeb. Návrhem sítě sociálních služeb je stanovena definice sociálních služeb a jejich kapacit, jejichž zachování je v daném území žádoucí, a které představují základ pro sociální stabilitu dané lokality.
- Mezi základní podmínky patří soulad služby, popřípadě rozšíření dané služby, se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb daného kraje a s akčním plánem konkrétního roku a kraje.
- V případě nově vznikající služby či změny kapacity stávajících služeb je nutné dbát souladu předložené Žádosti o vstup do Základní sítě s prioritami kraje, které jsou uvedeny v Pravidlech a rozvojové strategie sociálních služeb daného kraje.
- Pravomocné rozhodnutí o registraci sociální služby shodné se záměrem zařazení v sociální síti.
- Deklarace potřebnosti a spolufinancování příslušné obce s rozšířenou působností (ORP)
Žádost o zařazení služby do Základní sítě
Služba je zařazována do Základní sítě kraje na základě řádně vyplněné a podané žádosti oprávněného žadatele v souladu s Pravidly kraje. Oprávněný žadatel je fyzická či právnická osoba, které bylo vydáno rozhodnutí o registraci na základě § 78 zákona č. 108/2006 Sb., a které poskytují nebo mají záměr poskytovat sociální službu na území kraje. Rovněž je oprávněným žadatelem právnická nebo fyzická osoba se záměrem registrace nové sociální služby se zařízením a působností v daném kraji. Následně je nezbytné žádost doručit příslušnému registračnímu subjektu, který provede úkony formálního posouzení a věcného hodnocení.
Je možné se setkat s termínem Dočasná síť sociálních služeb, která je tvořena novými subjekty poskytující sociální služby či subjekty, které rozšířili kapacity stávajících sociálních služeb nad rámec kapacit stanovených v Základní síti. Tyto služby jsou obvykle financovány z programů podpory Evropského sociálního fondu či jsou podporovány Místními Akčními Skupinami apod., kde není podmínkou dlouhodobá udržitelnost daných projektů.
Povinnosti poskytovatele zařazeného v Základní a Dočasné síti
Poskytovatel je povinen po celou dobo zařazení do Základní sítě mít platnou registraci dle zákona č. 108/2006 Sb., v rozsahu kapacit zařazených do Základní sítě. Je povinen dostát svým závazkům vůči klientům a poskytnout jim služby v dostatečné kvalitě dle jejich potřeb a zároveň vnímat proměnnou obecného hospodářského zájmu. Poskytovatel je povinen jakoukoliv změnu kapacity služeb oznámit příslušenému kraji. Je povinen hospodařit se svěřenými finančními prostředky dle Pravidel financování jednotlivých krajů, dbát zásad dobrého hospodáře a umožnit přístup kontrolním orgánům krajů k informacím plynoucích z hospodaření subjektu a kvality poskytovaných služeb.
Pověření k poskytování obecného hospodářského zájmu
Organizace poskytující služby obecného hospodářského zájmu (sociální služby) je pověřena jedním či více akty, tzv. Pověřením. Pověření se vztahuje k jedné konkrétní službě, např. pečovatelské službě, domovu se zvláštním režimem, azylovému domu apod. Poskytuje-li subjekt více druhů sociální služby pak je vydáno Pověření na každou jednu registrovanou službu. Součástí Pověření je také celkový počet úvazků, který je tvořen úvazky přímé a nepřímé péče.
Každá služba zařazená do Základní sítě sociálních služeb v kraji je součástí Akčního plánu rozvoje sociálních služeb v daném kraji a daném roce v souladu s Rozhodnutím Komise č. 2012/21/EU ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování EU na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým subjektům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu. Což znamená, že každá sociální služba vykonává svoji činnost na základě Pověření vydaného příslušným krajským úřadem. Bez tohoto pověření nelze vykonávat sociální službu podporovanou finančními prostředky z krajských dotačních titulů spolufinancování sociálních služeb (§ 105) a MPSV prostřednictvím krajů (§ 101a).
Zánik a změna Pověření
Pověření může být poskytovateli sociálních služeb odejmuto v případě ukončení činnost dle § 82 zákona o sociálních službách či registrující orgán (příslušný krajský úřad) rozhodl o zrušení registrace dle téhož paragrafu. Zároveň může registrující orgán (příslušný krajský úřad) rozhodnout o odejmutí Pověření a to tehdy, pokud poskytovatel řádně neplní povinnosti vyplývající z Pověření nebo smlouvy o poskytnutí dotace a nesjedná nápravu ve stanovené lhůtě. Může se jednat například o:
- porušení rozpočtové kázně,
- není zajištěna kapacita a dostupnost služby v rozsahu Pověření,
- na základě kontroly efektivity a účelnosti vynaložených finančních prostředků bylo shledáno, že poskytované činnosti nevykazují prvky sociální služby, nevedou k řešení nepříznivé sociální situace a sociálního začlenění,
- nebyly v požadované míře vykázány informace o službě nebo byli údaje nepravdivě uvedeny.
Příslušný krajský úřad může rozhodnout o odejmutí či změně Pověření v případě, že kapacita sociální služby definovaná v Pověření není využívaná v příslušném rozsahu, popřípadě se změnily potřeby poskytování sociální služby na území kraje.
Závěr
V článku jsme se seznámili s nejzákladnějšími pojmy, tedy Základní a Dočasná síť sociálních služeb a Pověření, bez nich by nebylo možné zahájit činnost služeb obecného hospodářského zájmu (sociálních služeb). Je zřejmé, že zahájení činnosti nového poskytovatele sociálních služeb vyžaduje nemalé úsilí již v prvních krocích jako je právě zařazení do Základní či Dočasné sítě a získání Pověření k výkonu.
Byly informace v článku užitečné?
Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.