Vybrané novinky u daně z příjmů právnických osob v roce 2026

Změny v oblasti daňových opravných položek k „bagatelním“ pohledávkám dle § 8c zákona o rezervách

Při tvorbě opravných položek k pohledávkám v důsledku přechodného snížení jejich hodnoty (rizikové, pochybné, nedobytné pohledávky) primárně respektujeme účetní předpisy. Při splnění podmínek dle ZDP a ZoR lze tvorbu opravných položek k pohledávkám pojímat jako daňově uznatelný náklad. Mezi obecné podmínky pro daňovou tvorbu opravných položek k pohledávkám, které je nutné splnit, patří především vymezení pohledávek s potenciální daňovou tvorbou opravných položek (pohledávka vlastní výnosová daňová nebo pohledávka nabytá úplatným postoupením, pokud byla uhrazena kupní cena), pohledávky jsou správně oceněny, dlužník a věřitel nejsou spojenými osobami dle § 23 odst. 7 ZDP, pohledávka je nepromlčená, došlo k zápočtu pohledávek a dluhů s dlužníkem.

Pokud přistupuje účetní jednotka k daňové tvorbě opravných položek dle ZDP, který odkazuje na splnění podmínek dle ZoR, je nutné rozlišit titul pro tvorbu daňové opravné položky k pohledávce. Mezi hlavní situace patří daňová opravná položka dle § 8 ZoR (insolvenční pohledávky), § 8a („časové“ opravné položky) a § 8c („bagatelní“ pohledávky). Právě u poslední jmenované skupiny opravných položek dochází od roku 2026 ke změnám.

Dle § 8c ZoR může poplatník v období, za které se podává daňové přiznání, vytvořit opravnou položku až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky bez příslušenství pouze v případě, že:

1. se nejedná o pohledávku vymezenou v § 8a odst. 3 ZoR (Opravné položky nelze uplatnit u pohledávek již odepsaných na vrub výsledku hospodaření a dále u pohledávek vzniklých za členy obchodní korporace za upsaný vlastní kapitál, mezi spojenými osobami vymezenými v ZDP),
2. rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřesáhne částku 50 000 Kč (změna od roku 2026),
3. od konce sjednané doby splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců, a
4. celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi, u nichž uplatňuje postup podle tohoto ustanovení, nepřesáhne za období, za které se podává daňové přiznání, částku ve výši 50 000 Kč (změna od roku 2026).

Stále platí, že o pohledávce, k níž byla vytvořena opravná položka podle tohoto ustanovení, je poplatník povinen vést samostatnou evidenci.

Pokud je dle Českých účetních standardů vytvořena 100% opravná položka k pohledávce, může být pohledávka odepsána a opravná položka rozpuštěna. Daňový odpis pohledávky je řešen v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP.

U poplatníků, kteří vedou účetnictví, je daňově uznatelným nákladem jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením, vkladem a při přeměně obchodní korporace, a to za předpokladu, že lze k této pohledávce uplatňovat opravné položky dle ZoR nebo se jedná o pohledávku, ke které nelze tvořit opravnou položku podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek pro zjištění základu daně z příjmů pouze proto, že od její splatnosti uplynulo méně než 18 měsíců a u pohledávek nabytých postoupením i v případě, že se jedná o pohledávku se jmenovitou hodnotou v okamžiku vzniku vyšší než 200 000 Kč, ohledně které nebylo zahájeno rozhodčí řízení, soudní řízení nebo správní řízení, za dlužníkem,

1. u něhož soud zrušil konkurs proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty,
2. který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí na základě výsledků insolvenčního řízení,
3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,
4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou dle § 23 odst. 7 ZDP,
5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, a to na základě výsledků této dražby,
6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, a to na základě výsledků provedení této exekuce,
7. který je v preventivní restrukturalizaci, pokud je pohledávka přímo dotčena restrukturalizačním plánem a zanikla prominutím dluhu podle účinného restrukturalizačního plánu.

Změny v hodnotách kritérií pro kategorizaci účetních jednotek dle zákona o účetnictví

Při kategorizaci účetních jednotek se od roku 2016 používají tři kritéria: hodnota aktiv (vymezená od roku 2016 jako „aktiva netto“), úhrn čistého obratu (od roku 2024 byla provedena změna v definici čistého obratu) a průměrný přepočtený počet zaměstnanců.

Kategorie účetních jednotek jsou vymezeny pro tzv. mikro účetní jednotku, malou účetní jednotku, střední účetní jednotku a velkou účetní jednotku. V čím vyšší kategorii se účetní jednotka nachází, tím přísnější pravidla jsou ZoÚ definována pro sestavování a zveřejňování účetní závěrky (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, příloha, výkaz o peněžních tocích, výkaz o změnách vlastního kapitálu). V případě mikro účetních jednotek a malých účetních jednotek platí, že povinně musí sestavit rozvahu, výkaz zisků a ztrát a přílohu. Zveřejnit musí rozvahu a přílohu. Pokud se jedná o střední a velkou účetní jednotku, musí sestavit všech pět prvků účetní závěrky a rovněž všech pět prvků účetní závěrky zveřejnit.

Pokud se však jedná o tzv. subjekt veřejného zájmu, stává se automaticky velkou účetní jednotkou bez ohledu na výši dosažených hodnot jednotlivých kritérií. Subjektem veřejného zájmu jsou zejména emitenti cenných papírů obchodovaných na trhu Evropské unie, banky, pojišťovny a zajišťovny, penzijní společnosti a zdravotní pojišťovny.

Od roku 2026 (účinnost již od 03.09.2025) dochází ke změnám hodnot pro kritéria „aktiva celkem“ a „roční čistý obrat“.

Ukazatel „aktiva celkem“ se pro mikro účetní jednotky zvyšuje z 9 milionů Kč na 11 milionů Kč, u malé účetní jednotky se zvyšuje ze 100 milionů Kč na 120 milionů Kč, u střední účetní jednotky se zvyšuje z 500 milionů Kč na 600 milionů Kč.

Ukazatel „roční čistý obrat“ se pro mikro účetní jednotky zvyšuje z 18 milionů Kč na 22 milionů Kč, u malé účetní jednotky se zvyšuje ze 200 milionů Kč na 240 milionů Kč, u střední účetní jednotky se zvyšuje z 1 000 milionů Kč na 1 200 milionů Kč.

Tip redakce

Vyzkoušejte si zdarma účetní program Money S3

S ním můžete snadno vést účetnictví, daňovou evidenci, vystavovat faktury a evidovat sklad pro kamenný i online prodej.

Stáhnout zkušební verzi

Shrnutí

Mezi změny v oblasti účetních předpisů a z hlediska daně z příjmů právnických osob patří novelizovaná úprava § 8c ZoR pro tvorbu daňových opravných položek k „bagatelním“ pohledávkám, kdy dochází ke zvýšení původních limitů ve výši 30 000 Kč na hodnotu ve výši 50 000 Kč. O pohledávce, k níž byla vytvořena opravná položka podle ZoR, je účetní jednotka povinna vést samostatnou evidenci. Vytvořené opravné položky podléhají každoroční inventarizaci. Oproti tvorbě opravných položek na přechodné snížení hodnoty pohledávek je nutné odlišovat tzv. odpis pohledávky na vrub účetních nákladů, který může být po splnění zákonných podmínek dle ZDP v některých případech daňově uznatelným nákladem. V oblasti účetnictví dochází pro účely kategorizace účetních jednotek ke zvýšení limitů hodnot některých kritérií („aktiva celkem“, „roční čistý obrat), což má vliv i na vznik povinnosti auditu účetní závěrky.