Obsah
Zaměstnavatelé mají od roku 2024 povinnost hlásit úřadům každý měsíc všechny své zaměstnance, kteří u nich pracují na dohodu o provedení práce, a výši jejich příjmů. Čtěte, jak na to a jaká pravidla se s tím pojí.
Co se změnilo pro DPP
ZVšichni zaměstnanci na dohodu o provedení práce (DPP) se nově evidují v registru pojištěnců ČSSZ. Dříve měl zaměstnavatel tuto povinnost jen u dohodářů, jejichž měsíční příjem přesáhl 10 000 korun. Nyní musí registrovat všechny bez ohledu na výši příjmů.
Jak a kdy dohodáře přihlásit
Pokud zaměstnáte dohodáře, musíte ho do registru přihlásit vždy nejpozději do dne nástupu. Zároveň musíte hlásit příjmy zaměstnanců na DPP, a to vždy do 20. dne následujícího měsíce. Tedy výdělky za leden budete hlásit do 20. února.
Dohodáře přihlásíte pomocí formuláře Oznámení o nástupu do zaměstnání (ONZ), příjmy oznámíte pomocí Výkazu příjmů z dohod o provedení práce (VPDPP). Obojí elektronicky vyplníte a pošlete ČSSZ. Případně můžete využít e-portál ČSSZ.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Od 1. ledna 2026 se zavádí Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které nahradí právě i formuláře spojené s hlášením dohodářů. Do 31. března 2026 platí přechodné období, kdy můžete odevzdávat formulář ONZ, ale VPDPP podáte naposledy za prosinec 2025, od ledna do března 2026 je tato povinnost zrušena.
Od 1. dubna 2026 už budete využívat Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů pro oba úkony.
Limity pro pojistné odvody
Pokud si dohodář vydělá alespoň 25 % průměrné mzdy (po zaokrouhlení na pětisetkoruny dolů), musí platit odvody na zdravotní a sociální pojištění. Tato rozhodná částka je v roce 2025 ve výši 11 500 Kč, pro rok 2025 platí částka 12 000 Kč.
Místo zvažovaného sčítání příjmů u různých zaměstnanců se nakonec pro účely pojištění sčítají příjmy jen u jednoho zaměstnavatele. Tedy:
- pokud má zaměstnanec podepsané u jednoho zaměstnavatele dvě DPP, příjmy se sčítají,
- pokud má dohody podepsané u různých zaměstnavatelů, u každého se příjmy v limitu počítají samostatně.
K příjmům DPP se nepřičítají příjmy z jiných pracovních poměrů (např. DPČ), i kdyby byly uzavřené u stejného zaměstnavatele.
Režim oznámené dohody
V původním návrhu změn se pracovalo i s tzv. režimem oznámené dohody, kdy měl zaměstnanec nahlásit zaměstnavateli, že u něj chce využívat oznámenou (hlavní) dohodu. Z ní se měl počítat limit pro odvod pojištění. U ostatních DPP měl zaměstnavatel odvádět pojistné, pokud příjmy přesáhnou 4 500 korun.
Od tohoto návrhu se upustilo. Zaměstnanec si tedy nevybírá hlavní dohodu a jak jsme uvedli výše, příjmy z různých dohod u různých zaměstnavatelů se nesčítají – u každého se naplnění limitu pro pojistné odvody počítá zvlášť.
Byly informace v článku užitečné?
Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.
Ano
Ne
