Od tvůrců úspěšného účetního programu

Účetnictví / Účetnictví/Jak na správné účtování a oceňování skladu pomocí metody FIFO a dalších

Jak na správné účtování a oceňování skladu pomocí metody FIFO a dalších

Jak na správné účtování a oceňování skladu pomocí metody FIFO a dalších
Jak na správné účtování a oceňování skladu pomocí metody FIFO a dalších

Pokud ve vaší firmě pořizujete zásoby, musíte vést skladovou evidenci. S tím souvisí oceňování zásob a jejich účtování při pořízení a vyskladnění. Představíme vám, jak fungují nejčastěji používané metody – aritmetický vážený průměr, FIFO a pevné ceny a na příkladech vám vysvětlíme, jak je spočítáte.

Obsah

    Ať už nakupujete suroviny do restaurace, prodáváte zboží na e-shopu nebo vyrábíte vlastní výrobky, musíte je správně evidovat v účetnictví. To zahrnuje správné účtování a ocenění zásob v peněžních jednotkách.

    Pod pojem zásoby řadíme: 

    • materiál (např. dřevo, kov, obalový materiál, šrouby nebo lak),
    • nedokončenou výrobu a polotovary (produkty ve fázi rozpracování, které ještě nejsou hotovým výrobkem),
    • výrobky a zboží,
    • mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny.

    Oceňování zásob a vazba na výsledek hospodaření

    České účetní standardy umožňují, aby si podnikatelé zvolili způsob účtování A nebo B. Stejně tak dávají na výběr hned ze tří druhů oceňování zásob.

    Každá z metod účtování nebo oceňování ovlivňuje hospodářský výsledek – ať už:

    • přímo (zvolenou metodou účtování v nákladových a výnosových účtech zásob) 
    • nebo nepřímo (vysoká náročnost některých metod může zvýšit mzdové náklady na pracovníka, který účtovací operace a oceňování zásob provádí).

    Účtování zásob způsobem A a B

    Při účtování o zásobách způsobem A máte okamžitý přehled o tom, kolik zásob máte na skladě. Zásoby zachycujete na účtech třídy 1 a teprve odtud je spotřebujete. Výhodou je, že během celého roku máte přístup k aktuálnímu stavu:

    • skladových zásob
    • a hospodářském výsledku.

    Nejčastěji používané účty první účtové třídy zahrnují například:

    • 111 Pořízení materiálu
    • 112 Materiál na skladě 
    • 123 Výrobky
    • 131 Pořízení zboží
    • 132 Zboží na skladě a v prodejnách

    Při způsobu B veškeré výdaje na pořízení zásob účtujete rovnou do spotřeby (jinými slovy do nákladů). Na konci účetního období (zpravidla k 31. 12.) provedete inventuru a zjištěný stav zaúčtujete na účty zásob.

    Nevýhodou způsobu B je, že v průběhu roku nemáte k dispozici průběžné informace o velikosti zásob ani o věrohodném hospodářském výsledku.

    Porovnání účtování způsobem A a B v průběhu roku:

      Způsob A Způsob B
    1. Přijatá faktura za materiál 10 000 Kč 111/321 504/321
    2. Přijatá faktura za dopravu materiálu 1 500 Kč 111/321 504/321
    3. Příjem materiálu na sklad 11 500 Kč 112/111 neúčtuje se
    4. Spotřeba materiálu podle výdejky ze skladu 3 000 Kč 504/112  neúčtuje se

    Při roční závěrce u způsobu B musíte převést:

    • počátečního stavu zásob do spotřeby (např. 501/112),
    • konečný stav zásob na vrub příslušného rozvahového účtu zásob, se souvztažným zápisem ve prospěch nákladového účtu (např. 112/501).

    Oceňování zásob při pořízení

    Skladové zásoby při pořízení (nákupu) můžete ocenit 3 způsoby:

    • pořizovací cenou,
    • vlastními náklady (u zásob vlastní výroby)
    • nebo reprodukční pořizovací cenou (stanovenou odborným znalcem nejčastěji při bezúplatném pořízení zásob nebo při vkladu zásob společníky do firmy).

    Do pořizovací ceny patří kromě samotné ceny pořízení také náklady související s pořízením (tzv. vedlejšími pořizovacími náklady). Ty přesně vymezuje zákon o účetnictví a řadí tam například:

    • dopravné,
    • skladné,
    • manipulace,
    • clo a celní poplatky,
    • poštovné, 
    • balné,
    • provize za zprostředkování nákupu
    • nebo pojištění.
    blank
    Příklad: Vyrábíte dřevěné stoly a nakoupíte 100 ks plechovek laku na dřevo v hodnotě 13 000 Kč. Kromě toho vám také vzniknou náklady na přepravné ve výši 1 500 Kč. To znamená, že výsledná pořizovací cena zásob bude 14 500 Kč.
    Pozor – kurzové rozdíly, smluvní pokuty, úroky z prodlení a jiné sankce ze smluvních vztahů nejsou součástí pořizovací ceny zásob.

    Při oceňování zásob vlastní výroby se za vlastní náklady považují:

    • přímé náklady spojené s výrobou (např. mzdy výrobních pracovníků a základní materiál použitý při výrobě)
    • a část nepřímých nákladů (např. nájemné nebo energie).

    Metody oceňování zásob při vyskladnění

    Běžně se stává, že cena jednoho druhu materiálu v průběhu roku klesá nebo stoupá v závislosti na tržních cenách nebo dodavatelích. Tím dochází ke komplikacím při vyskladňování zásob ze skladu a vzniká otázka: Jakou cenou takový materiál vyskladnit?

    Úbytky zásob můžete podle ČÚS (Českých účetních standardů) ocenit 3 způsoby:

    1. předem stanovenou cenou účetní jednotkou (pevnou skladovou cenou),
    2. cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem z ocenění při pořízení,
    3. metodou FIFO.

    1. Předem stanovená pevná cena

    Jedná se bezesporu o nejjednodušší metodu ocenění zásob.

    Například

    Pevná cena zásoby je stanovena na 4 Kč/kg písku. To znamená, že se písek při naskladnění i vyskladnění vždy ocení částkou 4 Kč.

    V případě účtování zásob způsobem A se tyto pohyby vždy zachytí na účet 112.1 – pevná cena písku. Cenová odchylka (která vzniká např. při skutečné ceně 4,50 Kč nebo 3 Kč) se pomocí znaménka plus nebo mínus zaznačí na účtu 112.2 – odchylka ceny písku.

    2. Vážený aritmetický průměr

    Česká legislativa umožňuje využívat 2 druhy váženého aritmetického průměru:

    • proměnlivý
    • a periodický.

    Aritmetický průměr proměnlivý

    Před každým úbytkem zásob musíte přepočítat průměrnou cenu zásoby (nový průměr). K tomu vám poslouží následující vzorec:

    (materiál na skladě v Kč + poslední přírůstek v Kč) / (materiál na skladě v množství + poslední přírůstek v množství)

    Ukážeme si to na příkladu:

      Pohyb materiálu na skladě
    14. 10. Nákup 100 kg materiálu po 15 Kč
    16. 10. Nákup 30 kg materiálu po 10 Kč
    25. 10.  Výdej (spotřeba) 5 kg materiálu

    Podle vzorce si nejdříve vypočtěte zásobu na skladě v korunách a měrných jednotkách.

    (100 × 15) + (30 × 10) = 1 800 Kč

    100 + 30 = 130 kg

    Průměrná cena materiálu na 1 kg = 1 800 Kč / 130 kg = 13,85 Kč

    Ocenění materiálu do spotřeby = 5 × 13,85  = 69,25 Kč

    TIP: Při zaokrouhlování průměrné ceny se vždy řiďte podle vnitřní směrnice účetní jednotky.

    Vážený průměr periodický

    Průměr se v tomto případě nezjišťuje po každém přírůstku materiálu na sklad, ale stanoví se na období kratší než 1 měsíc. Stanovenou průměrnou cenu použijete pro ocenění vydaného materiálu ze skladu v následujícím období. Pomůže vám k tomu vzorec:

    (zásoba materiálu na skladě v Kč na počátku období + přírůstek za období v Kč) / (zásoba materiálu na skladě v množství na poč. období + přírůstky v množství za období)

    Například:

      Pohyb materiálu na skladě
    1. 3. Počáteční stav 100 kg materiálu po 10 Kč
    16. 3. Nákup 200 kg materiálu po 12 Kč
    25. 3.  Nákup 50 kg materiálu po 11 Kč
    16. 4. Výdej 100 kg materiálu 

    V březnu veškeré výdaje oceňte průměrnou cenou za únor. Na konci března stanovte nový průměr:

    Zásoba na skladě v Kč: (100 × 10) + (200 × 12) + (50 × 11) = 3 950 Kč

    Zásoba na skladě v kg: 100 + 200 + 50 = 350 Kč

    Průměrná cena materiálu na 1 kg za březen = 3950 / 350 = 11,29 Kč. Takto vypočtenou cenou oceňte veškerou spotřebu materiálu v dubnu.

    3. Metoda FIFO

    Označení metody FIFO je zkratkou z anglického First In, First Out (volně přeloženo jako: první do skladu, první ze skladu). Při této metodě nejdříve vydáváte nejstarší zásoby a až nakonec ty nejnovější.

    Při výpočtu metody FIFO se obejdete bez vzorečku. Zajímá vás pouze:

    • kdy byly zásoby přijaty na sklad,
    • v jakém množství
    • a za jakou cenu.

    Při výpočtu ocenění zásob metodou FIFO postupujte následovně:

      Pohyb materiálu na skladě Ocenění materiálu
    12. 5. Nákup 10 kg materiálu po 10 Kč 100 Kč
    16. 5. Nákup 50 kg materiálu po 12 Kč 600 Kč
    25. 5.  Spotřeba 50 kg materiálu (10 kg × 10 Kč) + (40 kg × 12 Kč) = 580 Kč
    Poznámka: Nákup materiálu ze dne 12. 5. byl spotřebován. Ze dne 16. 5. zbývá zásoba materiálu 10 kg.
    27. 5. Nákup 100 kg materiálu po 11 Kč 1 100 Kč
    29. 5.  Spotřeba 40 kg materiálu (10 kg × 12 Kč) + (30 kg × 11 Kč) = 450 Kč
    Poznámka: Nákup materiálu ze dne 16. 5. byl spotřebován. Ze dne 27. 5. zbývá zásoba materiálu 70 kg.

    Řízení zásob v účetním programu Money S3

    Modul Skladové hospodářství softwaru Money S3 vám pomůže vést sklady jednoduše a přehledně. Money S3 umí pracovat s váženým průměrem i FIFO metodou, takže se vyvarujete chybám při ručním počítání a ušetříte čas. A pokud máte e-shop, sklad s ním snadno propojíte.

    Vyzkoušejte si Money S3 zdarma se všemi funkcemi.

    Byly informace v článku užitečné?

    Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.

    blank Ano
    blank Ne
    blank

    Sledujte podobné články na naší

    Facebookové stránce
    Banner na svobodnaucetni.cz