Obsah
Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé finanční dluhy tvoří důležitou součást aktiv a zdrojů financování podnikatelského subjektu, který jej využívá pro zabezpečení své běžné činnosti. V duchu respektování a splnění základních zásad účetnictví a výkaznictví je nutné správně identifikovat jednotlivé položky krátkodobého finančního majetku a krátkodobých finančních dluhů, jakož je i ocenit a vymezit. Pojďme se na tato témata podívat v následujícím článku.
Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé finanční dluhy v rozvaze podnikatelského subjektu
Jednotlivé složky krátkodobého finančního majetku se nachází v rozvaze v oblasti krátkodobých, resp. oběžných aktiv. Nejtypičtějším představitelem krátkodobého finančního majetku jsou peněžní prostředky v hotovosti a na bankovních účtech, jakož i ceniny. Proto budeme v tomto článku věnovat pozornost operacím především právě s těmito položkami. Jednotlivé složky krátkodobých finančních dluhů nalezneme v pasivech rozvahy, tj. zdrojích krytí.
Oceňování položek krátkodobého finančního majetku a krátkodobých finančních dluhů
V rámci účtování jednotlivých položek krátkodobého finančního majetku a krátkodobých finančních dluhů oceňujeme ve jmenovitých hodnotách. Pokud v průběhu účetního období účtujeme o vymezených položkách znějících na cizí měnu, používáme pro přepočet na českou korunu zavedená pravidla dle českých účetních předpisů. V zásadě lze rozlišit čtyři základní situace při kurzování z cizí na českou měnu:
- aktuální denní kurz vyhlašovaný Českou národní bankou,
- pevný kurz,
- kurzování tzv. exotické měny,
- kurz, za který byla cizí měna nakoupena nebo prodána.
Aktuální denní kurz vyhlašovaný Českou národní bankou
Pokud se účetní jednotka rozhodne využívat variantu aktuálního denního kurzu vyhlašovaného Českou národní bankou, musí podnikatelský subjekt nejprve správně určit tzv. den uskutečnění účetního případu a následně k tomuto dni přiřadit kurz, který Česká národní banka vyhlásila pro vztah české koruny a této cizí měny. Pokud nastává den uskutečnění účetního případu o víkendu nebo v den státního svátku a Česká národní banka pro daný okamžik nevyhlašuje směnný kurz, použijeme kurz naposledy vyhlášený.
Tzv. pevný kurz
Pokud se účetní jednotka rozhodne namísto aktuálního kurzu vyhlašovaného Českou národní bankou využívat pro přepočet cizích měn tzv. pevný kurz, je nutné, aby tuto svou volbu deklarovala ve vnitropodnikové účetní směrnici.
Pevný kurz však nemohou podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, využívat některé účetní jednotky, například investiční společnosti a fondy, penzijní fondy, banky, obchodníci s cennými papíry, pojišťovny a další zákonem vymezené subjekty.
Pevný kurz používá podnikatelský subjekt pro vymezený časový interval, například týden, měsíc, čtvrtletí, pololetí, nejdéle však účetní období (například kalendářní rok nebo hospodářský rok). Pevný kurz se stanoví dle kurzu České národní banky, který vyhlásí k prvnímu dni „pevného“ období. Pokud tento den Česká národní banka kurzy nevyhlašuje, použije se pro stanovení pevného kurzu takový, který Česká národní banka naposledy vyhlásila.
Kurzování tzv. exotické měny
Exotickou měnou se rozumí taková měna, jejíž kurz není na denní bázi vyhlašován Českou národní bankou. V takovém případě má podnikatelský subjekt dvě možnosti řešení:
- Využití kurzu na mezibankovním trhu pro EUR nebo USD
V tomto případě lze využít kurz centrální banky „exotické“ země vůči EUR nebo USD a poté využít kurzu vyhlášeného Českou národní bankou vůči EUR nebo USD.
- Využití kurzu České národní banky pro „ostatní měny“
V této variantě lze využít kurzy České národní banky, které vyhlašuje pro tzv. ostatní měny, vždy k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce.
Kurz, za který byla cizí měna nakoupena nebo prodána
V souladu s českými účetními předpisy lze při nákupu nebo prodeji cizí měny využít kurz, za který byla cizí měna nakoupena nebo prodána. V tomto případě se jedná o nákup valut nebo deviz, resp. prodej valut nebo deviz.
Ke dni sestavení účetní závěrky, tj. k rozvahovému dni se pro přepočet cizí měny na českou měnu používá aktuální kurz České národní banky, který vyhlašuje k tomuto dni.
Zachycení položek krátkodobého finančního majetku a krátkodobých finančních dluhů na účtech v účetnictví
Poté, co jsme si vysvětlili umístění položek krátkodobého finančního majetku a krátkodobých finančních dluhů v rozvaze, jakož i představili jejich oceňování, můžeme se podívat na zachycení na účtech v účetnictví. Pro tento účel si představíme základní reprezentanty krátkodobého finančního majetku a krátkodobých finančních dluhů dle jednotlivých účtů, které jsou v účtovém rozvrhu v praxi zpravidla využívány.
Pokladna (syntetický účet 211)
Účet pokladny je typickým představitelem aktivního rozvahového účtu. Přírůstky účtujeme na vrub a úbytky ve prospěch tohoto účtu. Je nutné si uvědomit, že každý účetní zápis se provádí na základě účetního dokladu. V případě přijetí hotovostních peněžních prostředků účtujeme na účtu pokladny na základě příjmového pokladního dokladu. V případě výdeje hotovostních peněžních prostředků účtujeme na účtu pokladny na základě výdajového pokladního dokladu.
Účet pokladny zabezpečuje účtování jak o české, tak cizí měně. Pro jednotlivé pokladny, ať v české nebo cizí měně, je nutné vést analytickou evidenci dle vnitropodnikové účetní směrnice podnikatelského subjektu.
Nezapomínejme na skutečnost, že dle českých právních předpisů existuje definovaný maximální limit pro hotovostní převody. Na straně druhé není právními předpisy definován limit pro výši peněžních prostředků, které jsou uchovávány v hotovosti v pokladně. Důležité je rovněž provádět inventarizaci pokladní hotovosti v souladu s právními předpisy.
Ceniny (syntetický účet 213)
Účet cenin je dalším typickým představitelem aktivního rozvahového účtu. Přírůstky účtujeme na vrub a úbytky ve prospěch tohoto účtu. Účetním dokladem tu bývají zpravidla příjmové nebo výdajové pokladní doklady, případně zvláštní příjmové nebo zvláštní výdajové pokladní doklady. Příkladem jednotlivých složek cenin jsou například kolky, poštovní známky, dálniční známky, telefonní karty, jízdenky a stravenky. Na tento rozvahový účet se o ceninách účtuje v případě, že při jejich pořízení nejsou okamžitě spotřebovány, nýbrž jsou drženy pro pozdější využití.
Pro jednotlivé typy cenin je vhodné vést analytickou evidenci dle vnitropodnikové účetní směrnice. Samozřejmě neopomínáme respektovat povinnost inventarizace v souladu s právními předpisy.
Bankovní účet (syntetický účet 221)
Účty bankovních účtů jsou oproti pokladně atypické tím, že v případě kontokorentních bankovních účtů mohou vykazovat k rozvahovému dni záporný zůstatek. To znamená, že v případě aktivního zůstatku hovoříme o aktivních rozvahových účtech, zatímco v případě záporného zůstatku se jedná o pasivní rozvahové účty, vykázané na pasivech účetní jednotky.
Účetním dokladem je v tomto případě příslušný bankovní výpis. Z hlediska krátkodobého a dlouhodobého vymezení je nutné zkoumat, zda je příslušný bankovní účet zřízen s výpovědní lhůtou do 12 měsíců nebo nad 12 měsíců. Dle toho se pro účtování použije buď účet účtové třídy 2 (221 – bankovní účet) nebo účet účtové třídy 0 (069 – ostatní dlouhodobý finanční majetek).
Pro jednotlivé bankovní účty se dle vnitropodnikové účetní směrnice vedou příslušné analytické účty a v souladu s právními předpisy se provádí inventarizace.
Krátkodobé bankovní úvěry (syntetický účet 231)
Účty krátkodobých bankovních úvěrů jsou představitelem pasivních rozvahových účtů. O přírůstcích účtujeme ve prospěch a o úbytcích na vrub těchto účtů. Účetním dokladem je výpis z úvěrového účtu.
Ostatní krátkodobé finanční výpomoci (syntetický účet 249)
Na tento pasivní rozvahový účet se nejčastěji účtuje o krátkodobých finančních výpomocích třetích osob (například cizích fyzických osob). O přírůstcích účtujeme ve prospěch a o úbytcích dluhů na vrub tohoto účtu.
Peníze na cestě (syntetický účet 261)
Účet peněz na cestě používáme především pro zachycení transakcí mezi jednotlivými finančními účty, tj. zejména při účtování mezi jednotlivými pokladnami, jednotlivými bankovními účty, mezi pokladnou a bankovním účtem, mezi bankovním účtem a bankovním úvěrem.
Logika účtování vychází z pravidla, že každému účetnímu dokladu odpovídá jeden účetní případ. Takže například pohyb peněžních prostředků mezi bankou a pokladnou je deklarován dvěma účetními doklady (bankovní výpis a pokladní doklad). Proto musí být účtováno dvěma účetními případy, což nám umožní právě účet peněz na cestě.
Účet peněz na cestě může tedy vykazovat aktivní nebo pasivní zůstatek.
Závěr
Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé finanční dluhy představují běžnou složku rozvahy podnikatelských subjektů. Jsou oceňovány ve jmenovité hodnotě, přičemž v případě cizí měny je pro respektování účtování a vykazování v české měně nutno kurzovat z cizí měny, a to metodikou předepsanou českými účetními předpisy. Pokud se nejedná o účtování o tzv. „exotické“ měně nebo o nákup či prodej valut a deviz, používají v průběhu účetního období účetní jednotky pro kurzování aktuální kurz České národní banky nebo tzv. pevný kurz. O jednotlivých položkách krátkodobého finančního majetku a krátkodobých finančních dluhů se účtuje dle směrné účtové osnovy v účtové třídě 2 – Krátkodobý finanční majetek a dluhy.
Vyzkoušejte jednoduchý software pro vedení pokladny a bankovních účtů ve firmě, který vám pomůže s efektivní správou bez chyb.
Byly informace v článku užitečné?
Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.