Očekávané účetní novinky roku 2026

Kategorizace účetních jednotek

Pojďme si pro účely plánované úpravy kritérií kategorizace účetních jednotek připomenou základní postup pro určování kategorie účetní jednotky. Kategorie účetní jednotky má význam k některým pravidlům ve vztahu k vedení účetnictví, zejména pro podobu účetní závěrky a její ověření auditorem, popřípadě sestavení výroční zprávy.

Pro vymezení kategorie účetních jednotek jsou rozhodující tzv. hraniční hodnoty:

1. aktiv celkem, tj. úhrn netto aktiv zjištěný z rozvahy (aktiva snížená o hodnotu opravných položek a oprávek),
2. čistého obratu,
3. průměrného počtu zaměstnanců, kterým se rozumí průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců dle metodiky Českého statistického úřadu.

Od 1. ledna 2024 zahrnuje čistý obrat pouze výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb. Pro účely určení čistého obratu se výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb rozumí výnosy, na kterých je založen obchodní model účetní jednotky. Při určování těchto výnosů se přihlíží zejména k odvětví a trhu, na kterém účetní jednotka působí, a k podstatě činnosti účetní jednotky pro její zákazníky. V závislosti na obchodním modelu účetní jednotky tak může dojít k vyloučení především účtů účtových skupin 64 a 66 z čistého obratu.

V současné době ZoÚ rozděluje účetní jednotky do čtyř kategorií:

A) Mikro účetní jednotka je taková, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot:

• aktiva celkem 9 000 000 Kč,
• čistý obrat 18 000 000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.

B) Malá účetní jednotka je taková, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot:

• aktiva celkem 100 000 000 Kč,
• čistý obrat 200 000 000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

C) Střední účetní jednotka je taková, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot:

• aktiva celkem 500 000 000 Kč,
• čistý obrat 1 000 000 000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

D) Velkou účetní jednotkou je taková, která k rozvahovému dni překračuje alespoň dvě hraniční hodnoty uvedené pro střední účetní jednotku.

Za velkou účetní jednotku se vždy považuje:

• subjekt veřejného zájmu dle § 1a ZoÚ,
• vybraná účetní jednotka dle § 1 odst. 3 ZoÚ.

V prvním účetním období po svém vzniku, nebo zahájení činnosti, postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek, u níž lze důvodně předpokládat, že splní její podmínky k rozvahovému dni prvního účetního období.

Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka překročí nebo přestane překračovat dvě hraniční hodnoty, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky.

Povinný audit účetní závěrky

Pro plánovanou změnu limitů pro vznik povinnosti povinného auditu účetní závěrky si pojďme zopakovat princip testování povinného auditu.

Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem, kterého účetní jednotka určí způsobem stanoveným v zákoně upravujícím činnost auditorů, účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. V České republice existuje celá řada předpisů vyžadujících u daného subjektu povinný audit (banky, pojišťovny, politické strany a hnutí, nadace a další). Další pravidla pro ověření účetní závěrky stanoví ZoÚ.

Řádná a mimořádná účetní závěrka velké a střední účetní jednotky podléhá povinnosti ověření vždy.

U malé účetní jednotky se testují dle ZoÚ stanovené hodnoty vždy za dvě účetní období. U akciové společnosti se testuje, zda bylo překročeno nebo dosaženo jedno kritérium, u ostatních účetních jednotek dvě kritéria, ve dvou účetních obdobích. Může se jednat o překročení v každém z testovaných účetních období různých kritérií. V jednom překročí akciová společnost například hodnotu obratu a ve druhém výši aktiv a výsledkem je, že má povinnost ověření závěrky auditorem.

Mikro účetní jednotce ZoÚ nestanoví povinnost ověření účetní závěrky auditorem. Povinný audit by mohl vyplývat pouze ze zvláštního právního předpisu.

Tip redakce

Vyzkoušejte si zdarma účetní program Money S3

S ním můžete snadno vést účetnictví, daňovou evidenci, vystavovat faktury a evidovat sklad pro kamenný i online prodej.

Stáhnout zkušební verzi

Interpretace Národní účetní rady v oblasti zaměstnaneckých požitků

Národní účetní rada v interpretaci upozorňuje na skutečnost, že v české účetní praxi existují různé způsoby účtování zaměstnaneckých požitků, a to buď výsledkově s přímým dopadem na výsledek hospodaření, nebo rozvahově na vrub vlastního kapitálu. V důsledku tohoto rozdílného účtování a následného vykazování nejsou podle Národní účetní rady účetní závěrky účetních jednotek srovnatelné, a to co do výše vykázaného výsledku hospodaření, tak i struktury vlastního kapitálu a výše nákladů. Cílem interpretace tak má být navržení takového způsobu vykazování zaměstnaneckých požitků, který zabezpečí srovnatelné účetní výkazy u všech kategorií účetních jednotek a odpoví na otázku, co jsou to zaměstnanecké požitky, jak je vykazovat a ve kterém okamžiku uznat závazek vůči zaměstnanci v případě krátkodobých požitků a kdy v případě dlouhodobých.

Podle Interpretace Národní účetní rady se zaměstnaneckými požitky rozumí všechna plnění, která zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům a osobám v obdobných vztazích za výkon jejich činnosti. Tyto požitky mohou nabývat nejrůznějších forem, a to jak peněžní i nepeněžní, a mít charakter jak krátkodobý, tak dlouhodobý. Požitky mohou být poskytovány jednak zaměstnancům přímo nebo nepřímo, například jejich rodinným příslušníkům. Při jejich poskytování se také může přihlížet k určitým specifikům, jako je například pracovní pozice nebo doba trvání pracovního poměru. Za zaměstnavatele pro účely této Interpretace se považuje osoba, pro kterou je realizován konkrétní osobou výkon práce. Na zaměstnanecký požitek zaměstnanci vyplývá nárok například z právního předpisu, kolektivní smlouvy, interního předpisu, závazného příslibu zaměstnavatele a zaměstnavatel již z vlastní vůle nemůže tento požitek neposkytnout.

Plné znění Interpretace Národní účetní rady je k dispozici na www.nur.cz.