Daňové řešení situace, kdy vyměřená daň je vyšší než daň uvedená v přiznání

Solitea Česká republika | 21. 11. 2019

Daňovým subjektům je notoricky známo obecné pravidlo, že daň je splatná v poslední den lhůty pro podání řádného daňového přiznání. Jak je to však se splatností daně za situace, že vyměřená daň je vyšší než daň, která byla vypočtena a vyčíslena poplatníkem v daňovém přiznání?

Odpověď na výše položenou otázku musíme hledat v procesním předpise a to v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“).

I. Vyměřovací řízení

Posláním vyměřovacího řízení je správné stanovení daně. Jde o „první“ stanovení daně. Daň je stanovená rozhodnutím – platebním výměrem. Vyměřovací řízení lze rozdělit podle toho, kdo úkon k zahájení vyměřovacího řízení provedl jako první. Jedná se o tyto možnosti:

  1. Daňový subjekt
    V praxi se jedná o převažující situaci, kdy daňový subjekt podá daňové přiznání nebo vyúčtování. V tomto podání je také daň vypočtena.
  2. Správce daně
    Pokud daňový subjekt přiznání či vyúčtování nepodá, ačkoliv tuto povinnost měl anebo k podání byl správcem daně vyzván, zahajuje správce daně vyměřovací řízení z moci úřední.

II. Vyměřená daň odpovídá dani uvedené v přiznání

Jestliže vyměřená daň odpovídá dani uvedené v daňovém přiznání, pak platí obecné pravidlo, že daň je splatná v poslední den lhůty pro podání řádného daňového tvrzení. Daňovým tvrzením se rozumí podle DŘ daňové přiznání, hlášení či vyúčtování. Z obecného pravidla má například daň z nemovitých věcí výjimku, která však není pro dnešní pojednání významná.

III. Vyměřená daň je vyšší než daň uvedená v přiznání

Pro tuto situaci DŘ stanovuje tzv. náhradní lhůtu. V náhradní lhůtě, která činí 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru, je rozdíl mezi daní vyměřenou správcem daně a daní tvrzenou daňovým subjektem (dále také jen „rozdíl“) splatný.

Na tomto místě je vhodné se zastavit a vysvětlit si, kdy je platební výměr v právní moci. Rozhodnutí je v právní moci, pokud je účinné (je doručeno) a proti kterému se nelze odvolat. Odvolání lze podat do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.

Takže za standardní situace začíná náhradní 15 denní lhůta pro splatnost rozdílu na dani startovat až po marně uplynuté 30 denní lhůtě pro odvolání. Tato konstrukce má za následek, že odvolání má ve své podstatě odkladný účinek a to přesto, že tuto schopnost – posunout vykonatelnost rozhodnutí - standardně odvolání podle DŘ nemá. Pouze zdůrazňuji, že se odkladný účinek týká pouze rozdílu mezi daní vyměřenou a daní tvrzenou daňovým subjektem a nikoliv celé vyměřené daně!

Smyslem odložení splatnosti rozdílu je mimo jiné to, že daňový subjekt nemusí žádat správce daně o posečkání až do doby rozhodnutí o případném odvolání, které může být o rozdílu vedeno.

A jak je to v této souvislosti s výpočtem úroků z prodlení, který aktuálně činí 16 % p.a.? Na výpočet úroků nemá konstrukce s náhradní lhůtou žádný vliv. Pokud tedy v odvolání daňový subjekt neuspěje, je rozdíl úročen od původního data splatnosti až do dne platby včetně. Pro názornost si řešenou problematiku ukažme na příkladu.

Příklad – daň z nabytí nemovitých věcí

V lednu 2019 zapsán v katastru převod bytové jednotky za 5 mil Kč. Lhůta pro podání daňového přiznání končí 30. 4. 2019, v této lhůtě bylo přiznání podáno. Poplatník v přiznání uvedl, že se jedná o osvobozený převod. Správce daně byl odlišného názoru a zahájil postup pro odstranění pochybností.

Výsledkem postupu pro odstranění pochybností byl platební výměr na 200 tis. Kč (4 % z 5 mil. Kč) ze dne 15. 7. 2019. Rozdíl mezi daní vyměřenou a daní tvrzenou v daňovém přiznání činil 200 tis. Kč. Proti platebnímu výměru se poplatník v zákonné lhůtě odvolal.

Přestože byla v platebním výměru stanovena 15 náhradní lhůta pro úhradu 200 tis. Kč, tak subjekt uhradil ještě nepravomocnou daň již 30. 7. 2019 tzn. v době probíhajícího odvolacího řízení.

Rozhodnutí o odvolání – pro poplatníka neúspěšné - nabylo právní moci 4. 11. 2019.

Úroky z prodlení jsou počítány za období od pátého pracovního dne následujícím po původním dni splatnosti, kterým byl 30. 4. 2019, do 30. 7. 2019 včetně. Pokud by tedy poplatník uhradil rozdíl daně až v 15 denní náhradní lhůtě např. 12. 11. 2019, úroky by se počítaly až k datu 12. 11. 2019 včetně!

  • Byly tyto informace užitečné?
  • AnoNe

Nejhledanější

DPH Daň z příjmu Majetkové daně Daň z nemovitosti Daňové přiznání Sociální a zdravotní pojištění

Oblíbené články

Daňový kalendář

10. 12. 2019
Splatnost daně za říjen 2019 (mimo spotřební daň z lihu)
16. 12. 2019
Záloha na daň za říjen a listopad 2019, popř. záloha ve výši nejméně 70 % roční daňové povinnosti, pokud je poplatníkem daně provozovatel vozidla se sníženou sazbou daně podle § 6 odst. 10 zákona o dani silniční
16. 12. 2019
Čtvrtletní nebo pololetní záloha na daň
Další termíny

Slovník pojmů

eBook plný rad z praxe

Jak vybrat účetní systém

ebook-img