Skrýt menu
Skrýt formulář
  • Domů » Daně » Digitální daň přichází do Česka. Co to pro nás všechny znamená?

Digitální daň přichází do Česka. Co to pro nás všechny znamená?

Solitea, a.s. | 11. 12. 2019

Do Poslanecké sněmovny putuje vládní návrh zákona o digitální dani v České republice. Firmy jako Google, Facebook nebo Amazon by podle návrhu měly danit své služby 7% sazbou. Digitální daň se zavádí i v dalších zemích EU a reaguje na rozvoj digitální ekonomiky. To se však příliš nelíbí Mezinárodnímu měnovému fondu ani USA, odkud většina internetových gigantů pochází.

Digitální daň se nijak netýká koncových uživatelů. Podle návrhu ji budou platit firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur ročně, které na území České republiky dosáhnou za kalendářní rok obratu minimálně 100 milionů Kč za uskutečněné zdanitelné služby.

„Jedná se o vyrovnávací daň, která napravuje současnou nerovnováhu. Internetoví giganti u nás neplatí daně v míře, která by odpovídala jejich ziskům v naší zemi, což je nefér vůči ostatním firmám v České republice, které tu daně odvádějí. Dlouhodobě podporujeme nalezení společného mezinárodního řešení, jednání na úrovni EU a OECD však bohužel ještě nějakou dobu potrvají. Protože ale nemůžeme dál vyčkávat a sledovat nerovné soutěžení globálních gigantů s ostatními podnikateli, přicházíme s vlastní úpravou dočasné digitální daně do doby, než se mezinárodní kompromis podaří najít,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

7% daň se bude vztahovat na

  • umísťování cílené reklamy na digitální rozhraní,
  • využití mnohostranného digitálního rozhraní (takové, které umožňuje vzájemný kontakt mezi uživateli),
  • a prodej dat o uživatelích.

Dani tak budou podléhat také některé platformy digitální ekonomiky, které uživatelům umožňují vzájemně si mezi sebou poskytovat za úplatu služby a zboží. Tento model se jmenuje DST (digital service tax) a navrhla ho už dříve Evropská komise.

Kdo bude daň platit a jak se počítá?

Digitální daň se na služby bude vztahovat jen u firem, které překročí hranici 750 milionů eur globálního obratu ročně a 100 milionů Kč ročního obratu v ČR. Pokud tuto podmínku firma splňuje, následují další limity, které musí firma přesáhnout, aby měla povinnost platit daň:

  • V případě cílené reklamy a poskytování dat o uživatelích na českém území bude tento limit 5 milionů korun.
  • U mnohostranných digitálních rozhraní je určující počet českých uživatelů, který musí překročit 200 000.

Ministerstvo se tak chce vyhnout tomu, aby daň zatěžovala i společnosti, pro které je podobná činnost pouze okrajovou.

Důležitý bude také podíl výnosu ze zdanitelných služeb na celkových tržbách v rámci Evropy. Pokud bude tento podíl nižší než 10 %, podnik digitální daň platit nemusí. Zůstane mu však oznamovací povinnost a musí výjimku ohlásit správci daně. Dani tak nebudou podléhat například automobilky, které umisťují placenou reklamu na chytré obrazovky svých aut.

Firmy, které „splní” podmínky digitální daně, budou odvádět 7 % ze základu daně, tedy z tržeb za služby během zdaňovacího období (kalendářní rok). Základ se však vypočítá pouze z tržeb za služby poskytnuté uživatelům v České republice. Daň firmy odvedou formou měsíčních záloh a splatná bude ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

Daň začne v České republice platit nejspíš v polovině roku 2020 a podle odhadů ministerstva vynese v tomto roce 2,1 miliardy Kč. V dalších letech by pak výnosy měly dosáhnout 5 miliard Kč ročně.

Návrh se nelíbí mezinárodnímu měnovému fondu ani USA

V přípravě je totiž plán na globální digitální daň, který se projednává v rámci OECD. Navíc Mezinárodní měnový fond upozorňuje na riziko dvojího zdanění a pokřivení trhu. Česko se tak pouští do neprobádané oblasti na vlastní pěst. Není ale jediné.

Jako první zavedla digitální daň od začátku roku 2019 Francie. Protože většina digitálních gigantů pochází z USA, nelíbí se to hlavně americkým úřadům.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dokonce prověřuje francouzský model digitální daně s ohledem na diskriminaci amerických firem. V případě, že Američané zjistí, že se skutečně jedná o diskriminaci, zvažují odplatu v podobě zvýšeného cla na francouzská vína.

Pokud uvážíme, že by se USA v případě české digitální daně zachovaly podobně vůči českým firmám, může nás nakonec daň i přes zvýšený příjem do státního rozpočtu paradoxně poškodit. Digitální daň má nicméně omezenou platnost s posledním zdaňovacím obdobím v roce 2024. Vláda totiž stále preferuje společné mezinárodní řešení, to její je pouze dočasné.

  • Byly tyto informace užitečné?
  • AnoNe

Nejhledanější

DPH Daň z příjmu Majetkové daně Daň z nemovitosti Daňové přiznání Sociální a zdravotní pojištění

Oblíbené články

Minikurz online

Buďte
u toho