Kdo, kdy a jak musí platit zálohy na daň z příjmu

Solitea Česká republika | 19. 09. 2019

Podnikatelé a OSVČ, kteří ročně platí na daních více než 30 000 Kč, musejí finančnímu úřadu odvádět pravidelné zálohy na daň z příjmu. Poradíme vám, kdy a jak zálohy platit.

Nejprve si vyjasněme, kdo zálohy na daň z příjmu platit nemusí. Jsou to:

  • Poplatníci, kteří v předcházejícím roce platili daň z příjmu ve výši 30 000 Kč nebo méně,
  • poplatníci, kteří podnikání nebo jinou samostatně výdělečnou činnost provozují prvním rokem,
  • zaměstnanci (za ně zálohy odvádí zaměstnavatel).

Má-li poplatník takzvané ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmu, jejich výše zálohy nijak neovlivní. Jde například o příjmy z prodeje nemovitosti, důchod nebo výhry v loterii.

Jaká je výše záloh na daň z příjmu?

Výše a pravidelnost placení záloh se odvíjí podle poslední známé daňové povinnosti, tedy podle toho, jak vysokou daň z příjmu jste zaplatili v loňském roce. Dle této částky se zálohy dělí do dvou kategorií.

1. Pololetní zálohy platí všichni poplatníci, kteří v předchozím roce zaplatili na dani z příjmu více než 30 000 Kč, ale zároveň maximálně 150 000 Kč.

V tomto případě platíte 2 zálohy ročně ve výši 40 % z poslední zaplacené daně z příjmu. Splatnost první zálohy je 15. června a druhé 15. prosince. Částku zaokrouhlete na celé stokoruny nahoru.

2. Čtvrtletní zálohy pak platí všichni poplatníci, kteří zaplatili v předchozím roce daň z příjmu vyšší než 150 000 Kč.

Tyto poplatníky čekají v průběhu roku 4 zálohy ve výši 25 % z poslední zaplacené daně z příjmu. Splatnost záloh je 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince. Opět částku zaokrouhlete na celé stokoruny nahoru.

Při vyplňování daňového přiznání v obou případech vypíšete zálohy, které jste zaplatili v roce, za který daňové přiznání podáváte.

Pozor: Pokud byla záloha splatná například 15. prosince 2019, ale poplatník ji zaplatí až v lednu 2020, i tuto opožděnou zálohu musí v přiznání uvést.

Co když máte příjmy také ze zaměstnání?

Když máte kromě podnikání zároveň i příjmy ze zaměstnání, rozhodne o placení záloh na daň z příjmu váš dílčí základ daně ze závislé činnosti a celkový základ daně.

Dílčí základ daně ze závislé činnosti se skládá z vašich příjmů ze zaměstnání včetně odvodů na zdravotní a sociální pojištění – jinými slovy je to superhrubá mzda za celý kalendářní rok. Celkový základ daně pak tvoří vaše superhrubá mzda plus všechny další zdanitelné příjmy (například z podnikání nebo pronájmu).

  • Pokud váš dílčí základ daně ze závislé činnosti činil v předchozím roce víc než polovinu celkového základu daně, nemusíte zálohy platit.
  • Činil-li dílčí základ daně ze závislé činnosti méně než 15 % celkového daňového základu, platíte zálohy podle stejných podmínek jako výše (tedy pololetně, nebo čtvrtletně dle výše zaplacené daně za loňský rok).
  • Pokud byl dílčí základ daně ze závislé činnosti mezi 15 až 50 % celkového daňového základu, rovněž platíte zálohy dle výše uvedených podmínek, ale pouze v poloviční výši.

Příklady placení záloh na daň z příjmu

1. Žádné zálohy
Karel je živnostník, který začal podnikat v říjnu 2018, a proto jeho daň z příjmu fyzických osob za loňský rok tvoří jen 1 000 Kč. Daň z příjmu zaplatí Karel jednorázově po podání daňového přiznání a v roce 2019 zálohy na daň z příjmu fyzických osob platit nebude. Jeho poslední známá daňová povinnost totiž nepřesáhla 30 000 Kč.

2. Čtvrtletní zálohy
Zdena podniká už několik let a za rok 2018 musí zaplatit na dani z příjmu 180 000 Kč. Zdeně tak vznikla povinnost platit v roce 2019 čtvrtletní zálohy na daň z příjmu, protože její předchozí daňová povinnost je vyšší než 150 000 Kč. Každou zálohu zaplatí ve výši 25 % poslední daňové povinnosti, tedy 4× 45 000 Kč, a musí je finančnímu úřadu odeslat do 15. dne v březnu, červnu, září a prosinci. Po podání daňového přiznání následně doplatí případný nedoplatek nebo dostane zpět případný přeplatek.

3. Zálohy při souběhu se zaměstnáním
Vilém měl roce 2018 živnost a zároveň byl zaměstnaný. V zaměstnání pobíral superhrubou mzdu 30 000 Kč měsíčně, tedy za rok 360 000 Kč (dílčí základ daně). Ve svém podnikání vydělal 720 000 Kč (příjmy minus výdaje).

Jeho celkový základ daně tak tvoří 1 080 000 Kč.

Vilémová vypočtená daň činí 162 000 Kč (15 % z 1 080 000 Kč). Tuto částku ještě sníží o slevu na dani na poplatníka (24 840 Kč) a zaplatí tak finančnímu úřadu 137 160 Kč.

Protože jeho dílčí základ daně ze závislé činnosti tvořil více jak 15 a méně jak 50 % celkového daňového základu (360 000 Kč z celkových 1 080 000 Kč), bude v roce 2019 platit pololetní zálohy (40 %) v poloviční výši. Do 15. června a 15. prosince tak finančnímu úřadu zašle 27 500 Kč.

40 % z 137 160 = 54 864 / 2 = 27 432 Kč
Zaokrouhleno na celé stokoruny nahoru 27 500 Kč

  • Byly tyto informace užitečné?
  • AnoNe

Nejhledanější

DPH Daň z příjmu Majetkové daně Daň z nemovitosti Daňové přiznání Sociální a zdravotní pojištění

Oblíbené články

Daňový kalendář

20. 10. 2019
Daňové přiznání a splatnost daně k MOSS
21. 10. 2019
Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
25. 10. 2019
Daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za září 2019 (pokud vznikl nárok)
Další termíny

Slovník pojmů

eBook plný rad z praxe

Jak vybrat účetní systém

ebook-img