Obsah
Odstupné je finanční kompenzace vyplacená při zániku pracovního poměru. Za jakých podmínek na ni vzniká zaměstnanci nárok? Záleží především na tom, jak byl pracovní poměr ukončen. První podmínkou je, že musí skončit výpovědí nebo dohodou. Na ty další se podíváme v článku.
Kdo má nárok na odstupné
Odstupné se týká jen výpovědí z hlavního pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.
Nárok na odstupné vzniká jen tehdy, když je pracovní poměr ukončen z těchto důvodů:
- Zaměstnavatel přestane existovat. Například když firma ukončí činnost, ruší pobočku nebo vstoupí do likvidace a je vymazána z obchodního rejstříku.
- Zaměstnavatel se přesunuje. Firma mění sídlo a stěhuje se do jiného města nebo státu.
- Pozice zaměstnance se stane nadbytečnou. Například když zaměstnavateli klesnou tržby, pozice se automatizuje nebo firma změní zaměření.
- Zaměstnanec není schopen vykonávat svou práci pro nemoc z povolání nebo pracovní úraz.
V případě ukončení pracovního poměru dohodou v ní musí být explicitně uvedený jeden z těchto důvodů. Je dobré si pohlídat, že v dohodě o rozvázání pracovního poměru zaměstnavatel důvod uvedl, jinak ztrácíte nárok na odstupné.
Pokud podá výpověď zaměstnanec, nemá automaticky nárok na odstupné.Odstupné se nevyplácí ani když máte smlouvu na dobu určitou a ta vyprší. Odstupné se dále netýká dohod o provedení práce nebo o provedení činnosti.
Jak se výše odstupného vypočítá
Jakmile nastane některá z uvedených situací, musí zaměstnavatel určit, jak vysoké odstupné zaměstnanci náleží. Nejnižší možnou (povinnou) výši odstupného stanovuje zákoník práce a vychází z průměrné hrubé mzdy zaměstnance.
| Délka pracovního poměru | Minimální výše odstupného |
| Méně než 1 rok | Jeden průměrný výdělek |
| Alespoň 1 rok a méně než 2 roky | Dvojnásobek průměrného výdělku |
| Více než 2 roky | Trojnásobek průměrného výdělku |
Zaměstnavatel ale může z vlastní vůle vyplatit vyšší částku. Speciální situace nastává v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, kdy má zaměstnanec nárok na minimálně dvanáctinásobek průměrného hrubého výdělku. To však neplatí v případě, kdy zaměstnavatel prokáže, že zaměstnanec byl opilý, zdrogovaný nebo porušil bezpečnostní předpisy, se kterými byl seznámen.
V případě ztráty zaměstnání kvůli zdravotnímu stavu (nemoc, úraz), nevyplácí odstupné zaměstnavatel, ale přímo zdravotní pojišťovna. Toto odškodné se vyplácí z pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu či nemoci z povolání, které musí zaměstnavatel pro své zaměstnance zřídit.
Kdy se odstupné vyplácí?
Podle zákoníku práce musí zaměstnavatel vyplatit odstupné v nejbližším výplatním termínu od skončení pracovního poměru. Obě strany se však mohou domluvit na dřívějším i pozdějším termínu. Například přímo ke dni ukončení poměru. Dohoda ale musí být písemná.
Zákon myslí i na situaci, kdy se zaměstnanec do stejného zaměstnání vrátí dříve než po uplynutí doby, za kterou mu bylo vyplaceno odstupné. Tehdy je povinen poměrnou částku zaměstnavateli vrátit. Pokud tedy dostane odstupné ve výši tří měsíčních platů a do zaměstnání se po dvou měsících vrátí, musí jeden měsíční plat zaměstnanci vrátit.
Jak je to s odvody
Z každé výplaty zaměstnavatel odvádí povinné zálohy na sociální a zdravotní pojištění, z odstupného se však povinné zálohy neplatí. Odstupné tedy dostanete vyšší, než je vaše běžná měsíční mzda.
Zdanění odstupného se ale nevyhnete. Platí zde daň příjmů ve výši 15 % stejně jako u klasického výdělku. Pokud byste dostali odstupné tak vysoké, že váš celkový roční příjem přesáhne hranici 48násobku průměrné mzdy, budete částku, která přesáhla tuto hodnotu, danit zvýšenou sazbou 23 %.
Čerpání odstupného a podpory
Dříve platilo, že jste napřed čerpali odstupné a až poté vám začala chodit podpora v nezaměstnanosti. Od roku 2024 ale platí, že k podpoře se můžete přihlásit ihned a nárok na ni máte od prvního dne, kdy jste bez práce bez ohledu na to, jestli dostanete odstupné nebo ne.
Byly informace v článku užitečné?
Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.
Ano
Ne
