Obsah
Skutková podstata kauzy
V roce 2003 byla uzavřena nájemní smlouva na budovy v centru Prahy, podle které mohl nájemce v pronajatých prostorách provést na své náklady revitalizaci, která také byla provedena. Revitalizace spočívala ve stavebních úpravách najatých prostor. Ve smyslu zákona o daních z příjmů se jednalo o technické zhodnocení (dále také jen „TZ“). Nájemce toto TZ v souladu s nájemní smlouvou odpisoval.
V nájemní smlouvě bylo dále ujednáno, že při skončení nájmu je pronajímatel povinen uhradit nájemci náklady vynaložené nájemcem na TZ a to ve výši daňové zůstatkové ceny tohoto TZ.
V říjnu 2016 došlo k ukončení nájemného vztahu. Následně nájemce vystavil dva daňové doklady s datem uskutečnění zdanitelného plnění 17. 10. 2016 v celkové výši 694 279 027,53 Kč! Na toto plnění nájemce uplatnil režim přenesené daňové povinnosti (dále také jen „RPDP“) a bylo vykázáno na řádku 25 daňového přiznání.
Nájemce poté podal na Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) žádost o závazné posouzení, zda dané plnění podléhá RPDP. V únoru 2017 vydalo GFŘ rozhodnutí o závazném posouzení, kde uvedlo, že při přenechání TZ nájemcem pronajímateli nelze uplatnit RPDP. Poté nájemce vystavil opravné daňové doklady s připočtenou DPH.
Proti názoru správce daně (včetně GFŘ) se nájemce neúspěšně odvolal a poté podal žalobu k městskému soudu, kde opět nebyl úspěšný. Jako poslední možnost byla podána kasační stížnost k NSS.
DPH ano či ne?
Předmětem DPH jsou tato tuzemská plnění:
- dodání zboží za úplatu,
- poskytnutí služby za úplatu,
- pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu a
- dovoz zboží.
Pro účely našeho článku se dále zaměříme pouze na problematiku tuzemského poskytnutí služby za úplatu.
Standardní režim DPH
Zákon o DPH nám definuje, co považuje za poskytnutí služby – poskytnutím služby se rozumí všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží.
Dále si musíme odpovědět, jak je definováno zboží:
- hmotná věc, s výjimkou peněz a cenných papírů,
- právo stavby,
- živé zvíře,
- lidské tělo a část lidského těla,
- plyn, elektřina, teplo a chlad.
Kromě základní definice služby zákon o DPH považuje za službu také:
- pozbytí nehmotné věci,
- přenechání zboží k užití jinému,
- zřízení, trvání a zánik věcného břemene,
- zavázání se k povinnosti zdržet se určitého jednání nebo strpět určité jednání nebo situaci.
Ve standardním režimu DPH tedy plátce musí při poskytnutí služby na výstupu své plnění zatížit daní z přidané hodnoty.
Režim přenesené daňové povinnosti
RPDP se použije za situace, kdy jsou poskytovány stavební nebo montážní práce, které odpovídají kódům 41 až 43 klasifikace produkce CZ-CPA ve znění platném k 1. lednu 2015.
Pokud v praxi nastane situace, kdy si smluvní strany nejsou úplně jisty, že se jedná o plnění v režimu RPDP, pak je dobré vědět, že podle zákona o DPH platí:
Mají-li plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, důvodně za to, že toto zdanitelné plnění podléhá režimu přenesení daňové povinnosti, a tento režim k tomuto plnění použijí, považuje se toto plnění za zdanitelné plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti.
Stanovisko NSS
Podle názoru NSS nájemce v dané věci neposkytuje pronajímateli žádné stavební či montážní práce, ale převádí na něj právo užívat technicky zhodnocený majetek. Navíc NSS uvádí, že RPDP je nutno vykládat restriktivně, protože se jedná o výjimku z obecného systému zdanění.
Podle NSS tedy nelze u přenechání TZ za úplatu uplatnit RPDP! Předmětné plnění podléhá standardnímu režimu DPH, kdy nájemce musí toto plnění zatížit daní z přidané hodnoty v platné sazbě na výstupu!
Konkrétně v námi popisované kauze se jednalo dle NSS o poskytnutí služby – „přenechání zboží k užití jinému“.
Do kdy lze opravit chybné DPH
Vzhledem k tématu dnešního článku je vhodné zmínit, do kdy je možné opravy základu daně a DPH provádět. Obecnou úpravu prekluzivní lhůty tzn. do kdy lze daň opravit, najdeme v daňovém řádu.
Zákon o DPH má však svojí speciální úpravu, podle které nelze opravu základu daně provést, pokud den opravy základu daně nastane po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního uskutečněného zdanitelného plnění nebo došlo k přijetí úplaty, pokud se zdanitelné plnění ještě neuskutečnilo.
Dále je potřeba zmínit, že lhůta pro opravu základu daně neběží v těchto případech:
a) po dobu soudního nebo rozhodčího řízení v souvislosti se zbožím nebo službou, které byly předmětem původního uskutečněného zdanitelného plnění, pokud toto řízení má vliv na výši základu daně,
b) v případě insolvenčního řízení v období ode dne zahájení insolvenčního řízení do dne předcházejícího dni účinnosti reorganizačního plánu,
c) v případě preventivní restrukturalizace podle zákona o preventivní restrukturalizaci
- po dobu účinnosti všeobecného nebo individuálního moratoria v případě pohledávek osob, na které se toto moratorium vztahuje, nebo
- v období ode dne zahájení preventivní restrukturalizace do dne předcházejícího dni účinnosti restrukturalizačního plánu, a to po dobu, po níž je pohledávka zahrnuta do preventivní restrukturalizace.
Závěr
Z popsaného případu vyplývá, že pro nastavení správného režimu DPH je potřeba velmi pečlivě zkoumat, jaké plnění je poskytováno. A pokud plátce následně zjistí, že něco zdanil nesprávně, existuje zákonem stanovená lhůta, ve které je oprávněn případnou chybu opravit.
Byly informace v článku užitečné?
Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.