Zahraniční stravné

Zahraniční stravné poskytnuté zaměstnavatelem při zahraniční pracovní cestě může u zaměstnance činit nezanedbatelný příjem. Na zahraniční stravné ještě navíc může být navázáno také kapesné. Podmínkami vyplácení zahraničního stravného se zabývá tento článek.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Jednou z cestovních náhrad, které přísluší zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě, je zahraniční stravné v cizí měně. Sjedná-li zaměstnavatel nebo určí-li před vysláním zaměstnance na zahraniční pracovní cestu základní sazbu zahraničního stravného (v celých měnových jednotkách), s přihlédnutím k podmínkám zahraniční pracovaní cesty a způsobu stravování, musí činit tato základní sazba stravného nejméně 75 % a u členů posádek plavidel vnitrozemské plavby nejméně 50 % základní sazby zahraničního stravného stanovené pro příslušný stát. Pokud není sjednána či určena výše stravného dle předchozí věty, náleží zaměstnanci zahraniční stravné ve výši základní sazby zahraničního stravného určeného pro daný kalendářní rok vyhláškou Ministerstva financí. Pro letošní rok platí vyhláška č. 392/2012 Sb.

Výše zahraničního stravného je určena dle základní sazby zahraničního stravného stanoveného pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času.

Výše stravného je závislá na délce pobytu zaměstnance mimo území České republiky v průběhu kalendářního dne:

• déle než 18 hodin – náleží ve výši základní sazby,
• déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin – stravné činí dvě třetiny základní sazby,
• alespoň 1 hodina až 12 hodin – stravné činí jednu třetinu základní sazby,
• méně než 1 hodina – zahraniční stravné se neposkytuje.

Doby strávené mimo území ČR, které trvají jednu hodinu a déle při více zahraničních pracovních cestách v jednom kalendářním dni, se pro účely zahraničního stravného sčítají. Doby kratší než jedna hodina se přičítají k tuzemskému stravnému.

Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout kapesné do výše 40 % zahraničního stravného poskytnutého zaměstnanci.

Dále je dobré si připomenout problematiku krácení zahraničního stravného. Pokud bylo zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, snižuje se zaměstnanci zahraniční stravné ve výši základní sazby za každé bezplatné jídlo až o hodnotu:

1. 70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši základní sazby,
2. 35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši základní sazby,
3. 25 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve výši základní sazby.

Zákoník práce ke krácení dále uvádí, že nesjedná-li či neurčí-li před vysláním zaměstnance na zahraniční pracovní cestu nižší snížení (krácení) zahraničního stravného, platí snížení uvedená pod písmeny a) až c).

Po dobu návštěvy člena rodiny nebo pod dobu dohodnutého přerušení zahraniční pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance zahraniční stravné zaměstnanci nepřísluší.

Zálohy

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci zúčtovatelnou zálohu až do předpokládané výše cestovních náhrad, pokud se se zaměstnancem nedohodne, že záloha nebude poskytnuta. Při zahraniční pracovní cestě může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem poskytnout zálohu v cizí měně nebo její část též cestovním šekem nebo zapůjčením platební karty zaměstnavatele. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí zálohy na zahraniční stravné v české měně nebo v jiné než ve vyhlášce MF stanovené cizí měně pro příslušný stát, pokud je k této měně Českou národní bankou vyhlašován kurz. Při určení výše zahraničního stravného v dohodnuté měně se nejprve zjistí korunová hodnota zahraničního stravného, která se přepočítá na dohodnutou měnu. Pro určení korunové hodnoty zahraničního stravného a částky zahraničního stravného v dohodnuté měně se použijí kurzy vyhlášené Českou národní bankou a platné v den vyplacení zálohy.

Pokud se zaměstnanec se zaměstnavetelem nedohodnou jinak, musí zaměstanec do deseti dnů po ukončení zahraniční pracovní cesty předložit zaměstanvateli vyúčtování pracovní cesty a vrátit nevyúčtovanou zálohu. Následně je ve lhůtě deset dnů (pokud není dohodnuto jinak) od předložení vyúčtování zaměstnancem povinen zaměstnavatel uspokojit práva zaměstnance z vyúčtování pracovní cesty.

Pokud byl poskytnutá záloha vyšší než samotné cestovní náhrady, vrací zaměstnanec tento přeplatek zaměstnavateli v měně, kterou zamětsnavatel poskytl, nebo v měně, na kterou byla záloha směněna, anebo v české měně. Naopak pokud byla záloha nižší než vyúčtované cestovní náhrady, doplácí zaměstnavatel zaměstnaci rozdíl v české měně, není-li dohodnuto jinak.

Při poskytnutí cestovních náhrad, na které nebyla poskytnuta záloha, se pro přepčet měn použijí kurzy vyhlášené ČNB a platné pro den nástupu zahraniční pracovní cesty.