Daň z příjmů fyzických osob z hlediska Pokynu GFŘ D-59

Určení daňové rezidentury fyzické osoby

Pokyn GFŘ D-59 uvádí doplnění a bližší vysvětlení týkající se plnění podmínek po daňovou rezidenturu fyzické osoby (dále jen FO) dle ZDP v případné vazbě na příslušnou SZDZ, pokud je mezi ČR a druhým státem uzavřena.

Stálým bytem se rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní či pronajatý. Tento byt může být poplatníkem pronajat jiné osobě formou, která umožňuje podle potřeby poplatníka obnovení jeho užívání poplatníkem bez prodlevy. Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj. žije-li v něm rovněž například s manželkou, dětmi, rodiči, či zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (samostatnou činnost, zaměstnání a podobně).

Dojde-li u poplatníka ke změně v rozsahu povinností vůči ČR v průběhu zdaňovacího období v důsledku změny bydliště, posuzuje se jeho statut za příslušné části roku samostatně. V případě vzniku neomezené daňové povinnosti v ČR v důsledku skutečnosti, že se zde poplatník obvykle zdržuje, uplatní se tento statut pro celé zdaňovací období.

ZDP obsahuje dvě kritéria pro určení daňového domicilu (rezidentství), kdy naplnění jen jednoho z nich postačuje ke vzniku rezidentství, žádné nemá přednost a testovat je vždy potřeba obě kritéria. Podle toho, o jaké kritérium se jedná, je následně posuzováno samotné období, kdy je poplatník rezidentem. Jakmile je tedy například naplněno kritérium obvyklého zdržování se, osoba je podle zákona rezidentem ČR po celý kalendářní rok, a to bez ohledu na to, zda v ČR má či nemá bydliště.

U států, se kterými má ČR uzavřenou příslušnou SZDZ všech druhů příjmů, která je prováděna, se v případě, kdy FO naplní kritéria daňového rezidentství dle vnitrostátních právních předpisů obou smluvních států, použijí pro určení daňového rezidentství kritéria uvedená v příslušné smlouvě.

Uplatnění úroků z hypotečního úvěru jako položky snižující základ daně

Od roku 2021 se postupuje rozdílně při uplatnění úroků z úvěrů na bytové potřeby obstarané před 1. lednem 2021 (staré úvěry) a bytové potřeby obstarané od 1. ledna 2021 (nové úvěry). Pro bytové potřeby obstarané před 1. lednem 2021 platí maximální limit pro uplatnění úroků z úvěrů, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti ve výši Kč 300.000,–. V případě bytové potřeby obstarané od 1. ledna 2021 platí maximální limit pro uplatnění úroků z úvěrů, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže hospodařící domácnosti o částku ve výši Kč 150.000,–.

V případě bytové potřeby je rozhodující skutečností pro posouzení maximálního limitu pro uplatnění úroků z úvěrů skutečnost, zda byla bytová potřeba na splacený úvěr nebo zápůjčku obstarána před 1. lednem 2021 nebo od 1. ledna 2021.

Při kombinaci starých a nových úvěrů je definován maximální limit pro uplatnění úroků částkou ve výši Kč 300.000,–, přičemž z nových úvěrů lze do maximálního limitu započítat v úhrnu nejvýše částku ve výši Kč 150.000,–, a to i v případě, že úroky jsou děleny na všechny účastníky úvěrové smlouvy.

Obstaráním bytové potřeby formou úplatného nabytí se rozumí den zápisu vlastnického práva poplatníka do veřejného seznamu (katastru nemovitostí). Právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu, nikoliv v den, kdy byla uzavřena kupní smlouva, nebo nemovitou věc kupující zaplatil. Tedy k datu, ke kterému je poplatník zapsán jako vlastník nebo spoluvlastník v katastru nemovitostí.

U ostatních bytových potřeb vymezených v § 4b ZDP se obstaráním bytové potřeby rozumí okamžik naplnění zákonných definičních znaků jednotlivých druhů bytových potřeb.

Možnost využití firemního motorového vozidla zaměstnancem i pro soukromé účely

V případě, že zaměstnanci je poskytnuto bezplatně motorové vozidlo pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla nebo 0,5 % vstupní ceny nízkoemisního vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc jeho poskytnutí. To znamená, že v daném případě není rozhodující skutečnost, zda je toto vozidlo zaměstnancem pro soukromé účely v daném kalendářním měsíci skutečně použito, a pro účely zdanění u zaměstnance zaměstnavatel tuto skutečnost nezkoumá.

V případě, že zaměstnavatel se zaměstnancem sjedná úplatu za poskytnutí vozidla pro služební i soukromé účely, je příjmem zaměstnance rozdíl mezi částkou stanovenou podle ZDP a výší úhrady zaměstnance, pokud je tato sjednaná úplata nižší než 1 % vstupní ceny vozidla nebo 0,5 % vstupní ceny nízkoemisního vozidla.

Pracovní oblečení a pracovní obuv zaměstnanců určených zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání

Za příjem ze závislé činnosti se nepovažuje a předmětem daně není hodnota pracovního oblečení a pracovní obuvi určených zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání. Ve smyslu tohoto ustanovení je za pracovní oblečení považováno tzv. jednotné pracovní oblečení (stejnokroje) poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnancům (například prodejních organizací, poskytovatelů služeb pohostinských, ubytovacích zařízení a podobně), pokud plní zejména reklamní, propagační a organizační účely. Předpokladem je, že zaměstnavatel ve vnitřním předpise nebo smluvní strany v kolektivní smlouvě stanoví povinnost zaměstnanců používat pracovní oblečení pouze při výkonu zaměstnání a vymezí charakter a podobu jednotného pracovního oblečení a všech jeho součástí. Zaměstnavatel musí ale také zajistit, aby jednotné pracovní oblečení, a to i ve firemních barvách, bylo trvale a viditelně označeno identifikačními znaky zaměstnavatele, čímž se rozumí například obchodní jméno či ochranná známka. Další součástí jednotného pracovního oblečení, které nelze opatřit viditelným či trvalým označením, by měly být poskytovány v přiměřené hodnotě a množství.

Úprava příjmů z nájmu dle § 9 ZDP

Příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů a příjmy z nájmu movitých věcí, kromě příležitostného nájmu dle § 10 (ostatní příjmy) ZDP, se u FO zahrnují do příjmů z nájmu podle § 9 ZDP, případně do příjmů ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP, jsou-li nemovité věci nebo byty vloženy do obchodního majetku.

Součástí nájemného z nemovitých věcí nebo bytů nejsou úhrady za ceny služeb spojených s jejich užíváním. Obdobně v případě nájmu nebytových prostor není součástí úhrady nájemného platba záloh nebo výdaje za služby, jejichž poskytování je spojeno s nájmem.

Zálohy na služby (například za vytápění, za dodávku teplé vody, úklid společných prostor v domě, užívání výtahu, dodávku vody z vodovodů a vodáren, odvádění odpadních vod kanalizacemi, užívání domovní prádelny, osvětlení společných prostor v domě, kontrolu a čištění komínů, odvoz popela a smetí, odvoz splašků a čištění žump, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou), které zajišťuje pronajímatel a které po uplynutí roku zúčtuje se skutečnými výdaji za tyto služby, nezahrnuje do zdanitelných příjmů a ani platby za tyto služby nezahrnuje do daňových výdajů.

Poskytuje-li některé služby sám pronajímatel, jsou zálohy na ceny těchto služeb zdanitelným příjmem pronajímatele. Příjmy z nájmu plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují jen u jednoho z manželů, a to i v případě, že plynou z více pronajatých nemovitých věcí nebo movitých věcí, a to i rozdílného charakteru (například dům, byt, chata, garáž, pozemek).

Pokud poplatník uplatní daňové výdaje procentem z příjmů, jsou v těchto částkách zahrnuty veškeré daňové výdaje vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z nájmu, tedy i odpisy majetku, jehož odpisování bylo v minulosti zahájeno. Pokud poplatník uplatní daňové výdaje procentem z příjmů, uplatní takto výdaje ze všech příjmů, které má a které tvoří jeden dílčí základ daně.