Daňová uznatelnost vzdělávání zaměstnanců

Autor: MVDr. Antonín Kozdera, CSc., daňový poradce č. 1844

Po 1.1.2008 výdaje zaměstnavatelů vynaložené na zvýšení kvalifikace zaměstnanců jsou u zaměstnavatelů daňově neúčinné a u zaměstnanců jsou vyloučeny z příjmů osvobozených.

Platnost do 31.12.2007

Do 31.12.2007 bylo vzdělávání zaměstnanců řešeno obecnou definicí, která neřešila, zda se jedná o prohloubení kvalifikace, nebo o její zvyšování. Jedinou podmínkou byla souvislost s podnikáním zaměstnavatele.

U zaměstnance byly částky vynaložené částky vynaložené zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců, které souvisí s jeho podnikáním osvobozeny (§6 odst.9,a) ZDP).

Na straně zaměstnavatele byly daňově uznatelné výdaje na pracovní a sociální podmínky, vynaložené na vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, zabezpečovanou jinými subjekty (§24 odst.2 j) ZDP).

Platnost po 1.1.2008

Od 1.1.2008 došlo ke změně znění specifikace vzdělávání v §6 a §24. Do obou paragrafů přibyla podmínka, že se nejedná o výdaje vynaložené na zvýšení kvalifikace.

Zaměstnanec:

ZDP, §6 odst.9,a):

(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v §4, dále osvobozeny:

a) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací, související s předmětem jeho činnosti, s výjimkou částek vynaložených na zvýšení kvalifikace;

Zaměstnavatel:

ZDP, §24 odst.2,j) bod 3.:

j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na:

3. provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje (náklady) spojené s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací zaměstnanců zabezpečované jinými subjekty, s výjimkou výdajů (nákladů) vynaložených na zvýšení kvalifikace,

Výdaje na školení a studium při zaměstnání za účelem prohloubení, doplnění nebo rozšíření kvalifikace potřebné pro výkon sjednané práce jsou posouzeny jako daňově účinné.

Pojem prohlubování kvalifikace specifikuje Zákoník práce v § 230. Zvyšováním kvalifikace se zabývají § 231 – 235.

Prohlubování kvalifikace

ZP, § 230:

(1) Prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce; za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování.

(2) Zaměstnanec je povinen prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu, nebo jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace, popřípadě na zaměstnanci požadovat, aby prohlubování kvalifikace absolvoval i u jiné právnické nebo fyzické osoby.

(3) Účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.

(4) Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace hradí zaměstnavatel. Požaduje-li zaměstnanec, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se na nákladech prohlubování kvalifikace podílet. Ustanovení odstavce 3 tím však není dotčeno.

(5) Zvláštní právní předpisy upravující prohlubování kvalifikace nejsou tímto zákonem dotčeny.

Zvýšení kvalifikace a kvalifikační dohoda

ZP, § 231:

(1) Zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace; zvýšením kvalifikace je též její získání nebo rozšíření.

(2) Zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele.

(3) Zvláštní právní předpisy upravující zvyšování kvalifikace nejsou tímto zákonem dotčeny.

§ 232 – 235 Zákoníku práce upřesňují podmínky mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem v případě zvyšování kvalifikace.

Sdělení Ministerstva financí k aplikaci ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bodu 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.

Sdělení Ministerstva financí k této problematice bylo vydáno v srpnu 2008.

Bod 1. rozebírá daňovou problematiku firemních školek.

Bod 2. se zabývá daňovou uznatelností výdajů spojených se vzděláváním z pohledu zaměstnavatele.

Prohlubování kvalifikace se, v souladu s § 230 odst. 3 Zákoníku práce, považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.

Zvyšování kvalifikace je považováno za překážku v práci na straně zaměstnance.

Nepeněžní plnění na zvyšování kvalifikace nelze na straně zaměstnavatele uplatnit do výdajů (nákladů) daňových ani podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 zákona o daních z příjmů z důvodu, že tento zákon vylučuje nepeněžní plnění na zvyšování kvalifikace v § 25 odst. 1 písm. h) z výdajů (nákladů) daňových.

Peněžní plnění na zvyšování kvalifikace je za podmínek daných § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů výdajem (nákladem) daňovým.

Bod 3. se zabývá daňovou uznatelností výdajů spojených se vzděláváním z pohledu zaměstnance.

Nepeněžní plnění poskytovaná za účelem zvyšování kvalifikace zaměstnanců, které jsou pro zaměstnavatele neuznatelným výdajem (nákladem) podle § 25 odst. 1 písm. h) bodu 2 zákona o daních z příjmů, jsou u zaměstnance osvobozeny podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů.

Peněžní příjem zaměstnance v souvislosti se zvyšováním kvalifikace je vždy zdanitelným příjmem, který se zahrnuje do vyměřovacích základů pro pojistné na sociální zabezpečení a na všeobecné zdravotní pojištění.

Znění po 1.1.2009

V současné době je v parlamentu ve druhém čtení vládní návrh novely zákona o daních z příjmů – sněmovní tisk č. 563. Pokud bude novela parlamentem a presidentem přijata, doznají změn i oba paragrafy, týkající se vzdělávání zaměstnanců. U nákladů na vzdělání se bude nově posuzovat, zda souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele.

Bod 6. upravuje osvobození z pohledu zaměstnance.

ZDP, §6 odst.9,a):

a) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a „související s předmětem činnosti zaměstnavatele, pokud se podle zvláštního právního předpisu vzdělávání zaměstnance považuje za výkon práce, anebo vynaložené na rekvalifikaci zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu upravujícího zaměstnanost“.

Bod 39. upravuje daňovou uznatelnost výdajů u zaměstnavatele.

ZDP, §24 odst.2,j) bod 3.:

3. provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje (náklady) spojené s odborným rozvojem zaměstnanců „související s předmětem činnosti zaměstnavatele, pokud se podle zvláštního právního předpisu považuje za výkon práce anebo výdaje (náklady) na rekvalifikaci zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu upravujícího zaměstnanost“.

Použité zkratky

• ZP – Zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce
• ZDP – Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů