Fond kulturních a sociálních potřeb

Co je Fond kulturních a sociálních potřeb?

Jednoduše řečeno můžeme říci, že fond kulturních a sociálních potřeb (dále jen „FKSP“) je principiálně určen k zabezpečení kulturních a sociálních potřeb zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků, přičemž je fond založen na principu solidarity. Jaký je ovšem pohled zákona? Definování FKSP není jednoznačné, neboť je rozhodují organizace, která fond zřizuje. V první ze dvou variant je zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), který je směrodatný ve chvíli jedná-li se o organizační složky státu či státní příspěvkové organizace. Druhým zákonem je pak zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a to, v případě jedná-li se o příspěvkové organizace zřizované krajem a obcemi.

Společným jmenovatelem je vyhláška ministerstva financí č. 114/2002 Sb. o fondu kulturních a sociálních potřeb. Tato zahrnuje státní podniky, organizační složky státu, státní příspěvkové organice a příspěvkové organizace zřízené územními samosprávními celky.  Nicméně vyhláška je právě podřízena normami vyšší právní síly, tedy zákony výše uvedenými.

Definice vzniku, plnění a čerpání najdeme v zákoně č. 218/2002 Sb. v § 60 a v zákoně č. 250/2002 Sb. v § 33. Oba zákony stanovují pravidla a normy pro jejich vytvoření, čerpání a užití obdobě, nicméně je zde patrný právě druh organizace tvořící FKSP.

Zákon 218/2002 SB. v § 60 hovoří, že je FKSP tvořen základním přídělem z rozpočtu organizační složky státu z ročního objemu nákladů zúčtovaných platů (mezd), náhrad a odměn. Zahrnují rovněž ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia zaměstnancům na studijních pobytech.

Dle § 33 zákona č. 250/2002 Sb., je FKSP tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy (mzdy) a náhrady platů (mezd), odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci.

Společným prvkem spojující oba uvedené zákony je naplňování FKPS a to, z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Stejně tak společným jmenovatelem je důvod tvoření, tedy zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců v pracovním poměru k zaměstnavateli. Nicméně další uživatelé FKSP se liší dle příslušného zákona.

Zatímco § 60 zákona č. 218/2002 Sb. dále zahrnuje státní zaměstnance podle zákona o státní službě, příslušníky ve služebním poměru, soudce, žáky středních odborných učilišť a učilišť, seniory, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u zaměstnavatele, případně rodinné příslušníky zaměstnanců a jiné právnické nebo fyzické osoby.

Zákon č. 250/2002 Sb. dle odst. 3 § 33 hovoří, že  Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u příspěvkové organizace, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám.

Vyhláška 114/2022 Sb. – společný jmenovatel

Zmíněná vyhláška upravuje výši tvorby FKSP, další příjmy a hospodaření s fondem ve státním podniku, v organizačních složkách státu a ve státních příspěvkových organizacích a příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky (dále jen „příspěvková organizace“).

Výše tvorby fondu

Vyhláška stanovuje základní příděl, kterým je samotný fond tvořen ve výši 2 % ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy (mzdy), náhrady a odměny v případě příspěvkových organizací a organizačních složek státu. Státní podnik kromě 2 % ročního objemu mzdových nákladů může do fondu vložit další příděly, které jsou tvořeny ziskem. Státní podnik zároveň může dle § 19 zákona o státním podniku vytvořit fond i v nižší výši, než jsou zmíněná 2 %. Příspěvkové organizace využívají také příjmy z pronájmu na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu. Mezi další příjmy je možné zařadit náhradu škod, pojistná plnění pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu, peněžní a jiné dary určení do fondu.

Hospodaření s fondem

Rozpočet fondu a způsob jeho čerpání sestavují organizační složky státu, státní podniky a příspěvkové organizace. Čerpání fondu podléhá v souladu se schváleným rozpočtem, přičemž je možno čerpat pouze na výdaje dle § 4–14 a.

Příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky ukládají prostředky fondu na samostatný bankovní účet bank. Organizační složky státu a státní příspěvkové organizace ukládají prostředky fondu v České národní bance na účtech podřízených státní pokladně. Transfery peněžních prostředků na zálohy je možné realizovat nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž k tvorbě fondu došlo.

Dle § 3 vyhlášky organizační složka státu, státní podnik a příspěvková organizace může přispívat pouze na plnění a činnosti, které organizuje nebo spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizační složky státu nebo právnické anebo fyzické osoby. Zaměstnancům v pracovním poměru, státním zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům a důchodcům, kteří při prvním přiznání starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u organizační složky státu, státního podniku nebo příspěvkové organizace a jejich manželům, manželkám, partnerům, partnerkám, druhům, družkám a nezaopatřeným dětem včetně dětí svěřených do pěstounské nebo poručnické péče a dětí svěřených soudem do péče zaměstnance se poskytne plnění nebo činnost podle věty první za cenu sníženou o příspěvek z fondu.

Příspěvek může dle vyhlášky, není-li stanovena jeho výše, plně pokrýt dané náklady. Zároveň veškerá plnění z fondu, s výjimkou peněžitého příspěvku na stravování, sociálních výpomocí, sociálních zápůjček a darů, jsou zaměstnancům poskytována nepeněžní formou. Prostředky mohou být čerpány zaměstnanci v několika v rovině:

• zdravotní: např. vitamíny, dioptrické brýle, kontaktní čočky, preventivní zdravotní péči včetně očkování,
• kulturní a sociální: např. divadlo, kino, vzdělávání, knihy,
• materiální: vybavení ke zlepšení pracovních podmínek, pracovní oděvy a obuv nad povinné vybavení, oblečení a obuv na sportovní a zájmovou činnost.

Dále mohou být finanční prostředky fondu využity jako: příspěvek na použití zařízení péče o děti, hmotný majetek kulturního či sociálního charakteru, forma příspěvku na dopravu, zápůjčky na bytové účely, stravování, rekreace, sociální výpomoci a zápůjčky, soukromé životní pojištění či zaměstnanecké dary.

Závěr

Fondy umožňují široké spektrum využití finančních prostředků tvořící benefity zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků. Výše čerpání ani způsob čerpání ovšem není nárokový, přičemž mohou být finanční prostředky použity výhradně na plnění dle stanovené vyhlášky.