Jednou z oblastí daňové řádu je tzv. nalézací řízení, jehož součástí jsou dvě řízení – vyměřovací a doměřovací. Zjednodušeně můžeme říci, že tato dvě řízení jsou stěžejní pro správné stanovení daně. Pojďme si společně rozebrat, v čem tato dvě řízení spočívají, co mají společné a naopak v čem se liší.

Vyměřovací řízení

Daň se standardně vyměřuje v rámci tzv. vyměřovacího řízení. Zjednodušeně lze říci, že vyměřovací řízení má za následek prvotní vyměření daně. Vyměřenou daň následně správce daně předepíše do evidence daní.

Vyměřovací řízení může být zahájeno:

• buď daňovým subjektem, který podá řádné daňové přiznání nebo vyúčtování (např. vyúčtování závislé činnosti) nebo
• je vyměřeno z moci úřední, kdy koná správce daně i bez součinnosti daňového subjektu.

Pokud se vyměřená daň neodchyluje od daně uvedené v daňovém přiznání, nemusí správce daně doručovat daňovému subjektu platební výměr. Za den doručení platebního výměru se považuje poslední den lhůty pro podání přiznání či vyúčtování a pokud bylo podáno opožděně, tak se za den doručení považuje den, kdy bylo správci daně doručeno podání daňového subjektu.

Za situace, kdy byl zahájen postup k odstranění pochybností nebo byla zahájena daňová kontrola, se platební výměr doručuje vždy.

Vyměřená daň je splatná ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání či vyúčtování. Toto pravidlo však neplatí např. u daně z nemovitých věcí.

Je-li daň vyměřená správcem daně vyšší než daň tvrzená daňovým subjektem, je rozdíl splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru. Ve stejné náhradní lhůtě je splatná i daň vyměřená z moci úřední.

Zaokrouhlení

Zaokrouhlování se provádí tímto způsobem:

• daň se zaokrouhluje na celé koruny nahoru,
• záloha na daň se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru,
• výpočet na základě daňové sazby, koeficientů, ukazatelů a výsledek přepočtu měny se provádí s přesností na dvě platná desetinná místa.

Lhůty pro podání řádného daňového přiznání

1. Daň vyměřovaná za zdaňovací období, které trvá minimálně 12 měsíců (daň z příjmů):

• nejpozději do 3 měsíců od konce zdaňovacího období,
• nejpozději do 4 měsíců od konce zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období a následně bylo podáno elektronicky,
• nejpozději do 6 měsíců od konce zdaňovacího období, pokud má daňový subjekt povinný audit nebo nebylo přiznání podáno do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období a následně jej podá daňový poradce.

2. Daň vyměřovaná na zdaňovací období, které činí 12 měsíců (daň z nemovitostí):

• do konce 1. měsíce, jímž začíná běh zdaňovacího období (leden).

3. Zdaňovací období je kratší jak 1 rok (DPH):

• přiznání se podává nejpozději do 25. dne po konci zdaňovacího období.

Další lhůty stanovené DŘ:

• hlášení se podává do 20 dnů po uplynutí měsíce, za které se podává;
• vyúčtování se podává do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku.

Lhůty pro hlášení a vyúčtování nelze prodloužit!

Dále je na tomto místě potřeba zdůraznit, že jednotlivé daňové zákony můžou mít své vlastní lhůty a tyto mají přednost před obecnými lhůtami stanovenými DŘ. Jako příklad lze uvést kontrolní hlášení, které se podle zákona o DPH podává do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce.

Opravné daňové přiznání a opravné vyúčtování

Pokud poplatník již podal řádné daňové přiznání nebo vyúčtování a ještě před uplynutím lhůty pro podání řádného daňového tvrzení zjistil, že je potřeba změnit údaje v něm uvedené, může tuto opravu provést opravným daňovým přiznáním nebo opravným vyúčtováním.

Správce daně vychází při vyměření daně podle údajů uvedených v opravném daňovém přiznání nebo opravném vyúčtování a k původnímu přiznání či vyúčtování nepřihlíží.

Opravným daňovým přiznáním lze opravit nejenom řádné daňové přiznání, ale také již podané opravné nebo dodatečné daňové přiznání. Obdobně to platí také pro opravné vyúčtování.

Doměřovací řízení

Doměřená daň je výsledkem tzv. doměřovacího řízení. Podstata doměřovacího řízení spočívá v tom, že je opravována (měněna) daň, která již byla v minulosti pravomocně stanovena.

Pro zjednodušení bude dále v textu používán pojem dodatečné daňové přiznání, obdobně se však níže uvedené týká taktéž dodatečného vyúčtování.

Doměřovací řízení může být zahájeno několika způsoby:

• pokud daňový subjekt zjistí, že nově má být daň vyšší než původně byla stanovena – daňový subjekt musí podat dodatečné daňové přiznání do konce měsíce následujícího po měsíci zjištění a v této lhůtě také musí dlužnou daň uhradit,
• pokud daňový subjekt zjistí, že má daň být nižší než byla původně stanovena – je oprávněn podat dodatečné daňové přiznání do konce měsíce následujícího po měsíci zjištění; pokud však daň byla v minulosti stanovena podle pomůcek či byla sjednána, nelze tuto daň snížit na základě dodatečného daňového přiznání,
• správcem daně z moci úřední.

Je dobré zdůraznit, že z moci úřední může dojít k doměření pouze:

• na základě výsledku daňové kontroly nebo
• když daňový subjekt nevyhoví výzvě správce daně k podání dodatečného daňového přiznání.

Doměřenou daň ve výši rozdílu mezi původní daní a nově stanovenou daní správce daně předepíše do evidence daní.

Neodchyluje-li se doměřená daň od daně dodatečně tvrzené, nemusí správce daně oznamovat daňovému subjektu dodatečný platební výměr. Toto neplatí, pokud byl zahájen postup k odstranění pochybností nebo byla zahájena daňová kontrola.

Za den doručení dodatečného platebního výměru se považuje poslední den lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání. Pokud došlo k opožděnému podání dodatečného daňového přiznání, tak je to den, kdy dodatečné daňové přiznání bylo doručeno správci daně.

Je-li doměřená daň vyšší než daň dodatečně tvrzená daňovým subjektem, je rozdíl splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci dodatečného platebního výměru. Stejná náhradní lhůta platí i pro daň doměřenou z moci úřední.

Vše, co bylo uvedeno v souvislosti s doměřovacím řízením, platí pouze do doby, kdy může být ještě daň stanovena. Po prekluzi, která je obecně tříletá, již samozřejmě opravovat původně stanovenou daň nelze.

Shrnutí

Obě dvě řízení vedou ke stanovení daně. Rozdílnost však spočívá:

• vyměřovací řízení – vede k prvotnímu stanovení daně a to rozhodnutím zvaným platební výměr,
• doměřovací řízení – vede k úpravě (korekci) již dříve stanovené daně, rozhodnutí nese název dodatečný platební výměr. Dodatečný platební výměr také nezřídka přináší vznik nějaké sankce pro daňový subjekt.