Průměrný důchod v České republice je více než 13 000 korun. To není závratná částka. Jako podnikatel s průměrným ziskem a s minimálními odvody na sociální pojištění na tom ale můžete být i mnohem hůř.

Proč? Protože minimální odvody na sociální pojištění se nepočítají z příjmů ani z daňového základu. Počítají se z vyměřovacího základu, což je polovina daňového základu. Například při ročních příjmech 600 000 Kč a výdajích 60 % z příjmů (360 000 Kč) je daňový základ 240 000 Kč.

Vyměřovací základ, ze kterého se počítá sociální pojištění, je jeho polovina, tedy 120 000 Kč. Důchodové pojištění se tak počítá z částky, která odpovídá mzdě 10 000 Kč měsíčně (120 000/12). A to není ani minimální mzda.

Při výpočtu starobního důchodu pro OSVČ se vychází ze dvou kritérií:

• doby pojištění (počet let, za které jste odváděli zálohy)
• a ročního vyměřovacího základu za uplynulé roky podnikání.

Čím déle odvádíte sociální pojištění a čím vyšší máte vyměřovací základ, ze kterého se počítají minimální zálohy, tím vyšší budete mít důchod.

Chcete vyšší důchod? Nestačí platit více, musíte si zvýšit vyměřovací základ
Pro hlavní výdělečnou činnost zákon stanovuje minimální měsíční vyměřovací základ, který je na úrovní 25 % průměrné hrubé mzdy. Pro rok 2019 je to částka 8 175 Kč. Minimální roční vyměřovací základ se vypočítá vynásobením této částky počtem měsíců, kdy jste vykonávali samostatně výdělečnou činnost.

Výše záloh na důchodové pojištění se počítá z vyměřovacího základu, který uvedete v Přehledu o příjmech a výdajích pro Správu sociálního zabezpečení. Existují tři možnosti:

• Váš vyměřovací základ je nižší než minimální, proto použijete minimální.
• Váš vyměřovací základ je vyšší než minimální, použijete svůj vyměřovací základ.
• Uvedete vyšší vyměřovací základ, ze kterého vzejdou vyšší zálohy a tím pádem vyšší důchod.

Zálohy vždy vycházejí z vyměřovacího základu. Jedinou cestou, jak si tedy zvýšit důchodové zálohy a svůj budoucí starobní důchod, je vyšší vyměřovací základ.

Výpočet důchodu pak může vypadat nějak takto:

Hrubý zisk	Osobní vyměřovací základ	Měsíční důchod dle doby pojištění
		36 let	39 let	42 let	45 let
200 000 Kč	8 333 Kč	7 200 Kč	7 575 Kč	7 950 Kč	8 325 Kč
230 000 Kč	9 583 Kč	7 875 Kč	8 307 Kč	8 738 Kč	9 169 Kč
260 000 Kč	10 833 Kč	8 550 Kč	9 038 Kč	9 525 Kč	10 013 Kč
290 000 Kč	12 083 Kč	9 225 Kč	9 769 Kč	10 313 Kč	10 857 Kč
320 000 Kč	13 333 Kč	9 844 Kč	10 439 Kč	11 034 Kč	11 629 Kč
350 000 Kč	14 583 Kč	10 019 Kč	10 629 Kč	11 239 Kč	11 849 Kč

Výpočet počítá s tím, že hrubý zisk byl ve všech letech na úrovni hrubého zisku v roce odchodu do důchodu. Zdroj: investujeme.cz

Pokud si stanovíte v přehledu vyšší vyměřovací základ, doplatíte následně pojistné, které odpovídá rozdílu mezi pojistným vyplývajícím z tohoto základu a zaplacenými zálohami.

Pokud si takto plánujete zvýšit vyměřovací základ, můžete začít platit vyšší zálohy okamžitě. Přeplatky oproti aktuálně stanoveným zálohám se připočítají k poslednímu měsíci, ve kterém v tom roce vedete samostatně výdělečnou činnost (typicky prosinec), a uvedou se v úhrnu plateb.

Přeplatek však nebude mít žádný vliv na výši starobního důchodu. Přeplatky úřad využije na úhradu případných pohledávek nebo na platbu záloh do budoucna.

Měsíční zálohy se přitom platí vždy za aktuální měsíc od prvního do posledního dne měsíce (toto je novinka od roku 2019, do té doby se zálohy platily zpětně).

Vidíte, že ani výrazné zvýšení vyměřovacího základu nezaručí velké zvýšení vypočítaného důchodu. Zvažte tedy, jestli se vám vyplatí vyšší zálohy na důchodové pojištění a jestli není lepší cesta investovat do některého z investičních produktů.