Prekluze a promlčení

Prekluze

Následkem prekluze je zánik práva jeho neuplatněním v prekluzivní (propadné) době, právo přestává existovat.

K zániku práva je třeba splnění dvou předpokladů:

• uplynutím zákonem stanovené doby,
• neuplatnění práva v této době.

Právní následky prekluze:

• zaniká subjektivní právo,
• příslušný orgán přihlíží k prekluzi z úřední povinnosti,
• dojde-li k plnění po uplynutí prekluzivní doby, jde o bezdůvodné obohacení, neboť právní důvod plnění v důsledku prekluze odpadl.

Pojem prekluze je většině lidem pohybujícím se v oblasti účetnictví a daní znám z daňového řádu (dále jen „DŘ“). V ustanovení ů 148 DŘ se dočteme, že obecná prekluzivní lhůta je 3 letá. Znamená to, že po jejím uplynutí nemůže finanční úřad daň doměřit. Za určitých okolností se 3 letá prekluzivní lhůta prodlužuje, maximálně však činí 10 let.

Promlčení

Oproti prekluzi, kdy dochází k zániku práva, při promlčení nedochází k zániku práva, právo nadále existuje. Nicméně dochází k jeho výraznému oslabení, neboť nárok, jako součást subjektivního práva, se stává podmíněným.

Uplynutím promlčecí doby je naplněno první stadium promlčení, v němž se uplatnily dvě skutečnosti:

• uplynutí času,
• neuplatnění práva.

Právní vztah mezi oprávněným a povinným trvá nadále, subjektivní právo ani nárok nezaniká, pouze nárok se stal podmíněným, tj. závislým na tom, zda se povinný promlčení dovolá, či nikoliv. Povinnému vzniklo uplynutím promlčecí doby právo uplatnit námitku promlčení, bude-li oprávněný realizovat své subjektivní právo. Oprávněný se může domáhat ochrany svého práva u soudu i po uplynutí promlčecí doby, neboť jeho právo nezaniklo. Povinný může dobrovolně splnit svoji povinnost, i když promlčecí doba uplynula, na straně oprávněného nepůjde o bezdůvodné obohacení.

Druhé stadium promlčení nastává v okamžiku, kdy oprávněný subjekt uplatnil své právo u soudu. Poté je třeba odlišit případy, kdy povinný subjekt nevyužil svého práva vznést námitku promlčení, či naopak, kdy tuto námitku uplatnil. Pokud povinný nenamítl promlčení, příslušný orgán k němu nepřihlíží z úřední povinnosti. Uplatněním námitky promlčení způsobuje, že nárok zaniká, a tudíž se právo stává nevynutitelným a příslušný orgán jej nemůže přiznat. Pokud by došlo k plnění v tomto druhém stadiu, opět nejde o bezdůvodné obohacení.

Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Dále se nepromlčují zástavní práva, pokud trvá zajištěná pohledávka a nepromlčují se práva z vkladů na vkladních knížkách a běžných účtech, pokud vkladový vztah trvá.

Institut promlčení v daňové oblasti

V daňové oblasti se s promlčením můžeme setkat např.:

• zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – z ustanovení § 23 vyplývá daňovému subjektu povinnost zvýšit základ daně o promlčené závazky (samozřejmě za splnění dalších podmínek),
• zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů – opravné položky lze tvořit pouze k nepromlčeným pohledávkám,

Popisovaná problematika demonstruje, že pro správnou aplikaci veřejnoprávních norem, pod které patří mj. účetní a daňové normy, je nezbytná alespoň základní znalost obecného práva, soukromého práva popř. právní teorie.