Vybrané novinky u daně z příjmů a silniční daně v roce 2026

Novinky v silniční dani od roku 2026

V oblasti daně silniční dochází od roku 2026 v ZoDS některým změnám a novinkám, z nichž některé jsou aplikovatelné již zpětně od roku 2025.

Snížení daně u vozidel se vzduchovým závěsem hnací nápravy

Tato úprava se aplikuje již za rok 2025. Dle ustanovení § 5 odst. 4 ZoDS se druh závěsu hnací nápravy zdanitelného vozidla pro určení výše daně za toto vozidlo posoudí a) k začátku zdaňovacího období, nebo b) při první registraci tohoto vozidla v registru silničních vozidel v České republice, pokud k ní došlo v průběhu zdaňovacího období. Dle ustanovení § 5 odst. 5 ZoDS se pro účely daně silniční na zdanitelné vozidlo hledí, jako by mělo vzduchový závěs hnací nápravy, pokud je podle zákona o silničním provozu alespoň jedna hnací náprava pro účely posuzování největší povolené hmotnosti silničních vozidel, která neohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo stav pozemní komunikace, považována za nápravu vybavenou vzduchovým pérováním nebo pérováním uznaným za rovnocenné.

Změna daňových sazeb u vybraných vozidel

Od 1. ledna 2026 dochází u řady daňových sazeb u daně silniční k jejich zvýšení. Důvodem je, aby uvedené částky byly efektivně dělitelné dvanácti pro případ, že daňová povinnost netrvá po celý kalendářní rok.

Změna definice kombinované dopravy

Od roku 2026 dochází k aplikaci nové definice tzv. kombinované dopravy pro účely slevy na dani silniční. Dosavadní definice dle § 12 odst. 1 ZoDS je nahrazena definicí dle zákona upravující silniční dopravu, kterým je zákon č. 111/1994 Sb., konkrétně v ustanovení § 2 odst. 16 této právní normy. Dle této úpravy se za tzv. kombinovanou dopravu považuje systém přepravy zboží v jedné a téže přepravní jednotce nebo silničním vozidle, které při jedné jízdě využije též železniční nebo vodní dopravu. Svoz a rozvoz v rámci kombinované dopravy je silniční doprava přepravních jednotek kombinované dopravy a silničních vozidel, pokud využijí též železniční nebo vodní dopravu, z místa jejich nakládky, případně vykládky do překladiště kombinované dopravy nebo z překladiště kombinované dopravy do místa jejich vykládky, případně nakládky.

Opravné položky k „bagatelním“ pohledávkám dle § 8c zákona o rezervách od roku 2026

V oblasti „bagatelních“ pohledávek dle § 8c ZoR dochází od roku 2026 ke změně v oblasti limitů. Dle daného ustanovení, po splnění obecných zákonných podmínek pro aplikaci zákonných (daňových) opravných položek k pohledávkám, platí, že nepostupuje-li poplatník u nepromlčené pohledávky podle § 5, § 5a, § 6, § 8, § 8a a § 8b, může v období, za které se podává daňové přiznání, vytvořit opravnou položku až do výše 100 % její neuhrazené rozvahové hodnoty bez příslušenství pouze v případě, že:

1. se nejedná o pohledávku vymezenou v § 8a odst. 3,
2. rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřesáhne částku 50 000 Kč (zvýšeno z částky 30 000 Kč),
3. od konce sjednané doby splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců, a
4. celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi, u nichž uplatňuje postup podle tohoto ustanovení, nepřesáhne za období, za které se podává daňové přiznání, částku 50 000 Kč (zvýšeno z částky 30 000 Kč).

Zaměstnanecký benefit poskytnutí přechodného ubytování zaměstnavatelem zaměstnanci versus cestovní náhrada při přijetí pracovníka do zaměstnání

V odborné veřejnosti se s příchodem roku 2026 hovoří často o diferentní aplikaci zaměstnaneckého benefitu poskytnutí přechodného ubytování zaměstnavatelem zaměstnanci oproti uplatnění cestovní náhrady při přijetí pracovníka do zaměstnání.

Zaměstnanecký benefit poskytnutí přechodného ubytování zaměstnavatelem zaměstnanci

Tento zaměstnanecký benefit je z pohledu zaměstnance upraven v § 6 odst. 9 písm. i) ZDP. Od daně z příjmů zaměstnance je osvobozena hodnota přechodného ubytování, pokud se nejedná o ubytování při pracovní cestě, poskytnutá jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše Kč 3.500,– měsíčně.

Dle Pokynu GFŘ D-59 je stanoveno, že daňové osvobození nepeněžního plnění poskytnutého zaměstnavatelem formou přechodného ubytování se vztahuje za podmínek stanovených v tomto ustanovení také na zaměstnance, který je v České republice daňovým nerezidentem. Podmínka přechodného ubytování v České republice nebude splněna, pokud by pro účely získání daňové rezidence v České republice měl takový poplatník v místě pobytu (ubytování) v České republice stálý byt s úmyslem se trvale zdržovat. V tomto kontextu by pak místo poskytnutého ubytování v České republice mělo pro daňové účely charakter jeho bydliště (stálého bytu), nikoliv místa jeho přechodného ubytování.

V případě hodnoty přechodného ubytování se jedná o částku včetně daně z přidané hodnoty.

Z pohledu zaměstnavatele je daňová úprava obsažena v ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP. U zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný náklad, pokud se jedná o náklad na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud ZDP nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

Z pohledu zaměstnance je tedy nutné splnit i nepeněžní formu plnění, zatímco z hlediska zaměstnavatele forma plnění není ZDP definována.

Tip redakce

Vyzkoušejte si zdarma účetní program Money S3

S ním můžete snadno vést účetnictví, daňovou evidenci, vystavovat faktury a evidovat sklad pro kamenný i online prodej.

Stáhnout zkušební verzi

Cestovní náhrada při přijetí pracovníka do zaměstnání

Naproti tomu existuje z hlediska pracovního práva jeden speciální druh cestovní náhrady, který zohledňuje situaci, kdy zaměstnavatel hradí náklady na přestěhování pracovníka a jeho ubytování. Pokud jsou splněny podmínky pro tuto cestovní náhradu, je i daňové ošetření z pohledu zaměstnance i zaměstnavatele aplikováno v duchu a rámci příslušné cestovní náhrady. Z pohledu zaměstnance se jedná o ustanovení § 6 odst. 7 písm. a) ZDP, z pohledu zaměstnavatele o ustanovení § 24 odst. 2 písm. zh) ZDP.