Obsah
Zaměstnanecké benefity zaznamenaly od roku 2024 a 2025 řadu změn a novelizací. Známe jejich přehled pro právě uzavírané období kalendářního roku 2024 a právě začínající zdaňovací období kalendářního roku 2025? Jedná se především o oblast příspěvků zaměstnavatele na stravování poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci ke spotřebě na pracovišti a také stravování starobních a invalidních důchodců, nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům v oblasti kultury, sportu a zdraví a také nepeněžní příjem zaměstnance ve formě použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona. V tomto článku si přiblížíme základní souvislosti těchto daňových novinek na straně zaměstnance a také z pohledu zaměstnavatele. V této souvislosti je zcela zásadní respektování zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a Pokynu GFŘ D-59, k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a v neposlední řadě ustanovení v pracovní, kolektivní nebo jiné smlouvě či interním předpisu zaměstnavatele.
Stravování zaměstnanců a bývalých zaměstnanců
Od roku 2024 došlo ke změně v daňové oblasti příspěvků zaměstnavatele poskytovaných zaměstnancům ke stravování na pracovišti.
Dle ZDP jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny příjmy zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle jiného (pracovněprávního) předpisu, pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného (pracovněprávního) předpisu, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného (pracovněprávního) předpisu je delší než 11 hodin.
V případě zaměstnance vykonávajícího činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, jejíž výkon není rozvržen na směny podle jiného (pracovněprávního) předpisu, je příjem ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem od daně osvobozen, pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného (pracovněprávního) předpisu ani na stravné v rámci cestovních náhrad na základě smlouvy, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejného kalendářního dne, pokud během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 11 hodin.
Příspěvkem na stravování se pro účely daně z příjmů rozumí:
- stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele a
- peněžitý příspěvek na stravování.
Na straně zaměstnavatele dochází od roku 2024 ke zrušení ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP a naopak k úpravě ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. Za daňově uznatelný výdaj (náklad) zaměstnavatele se považují práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud ZDP nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.
Jinými slovy dochází k limitaci osvobození příspěvku na stravování poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnancům do výše uvedeného limitu bez ohledu na formu poskytnutí tohoto příspěvku (nepeněžitý, peněžitý, stravování ve vlastním stravovacím zařízení zaměstnavatele).
Od 1. července 2024 s přechodným ustanovením, že lze použít již od 1. ledna 2024 se objevuje v ZDP právní úprava, která se týká osvobození nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnavatelem vůči starobním nebo invalidním důchodcům, který u daného zaměstnavatele vykonával závislou činnost. Dané ustanovení pro daňové ošetření na straně zaměstnance se nachází v § 6 odst. 9 písm. t) ZDP.
Od daně z příjmů je osvobozen příjem zaměstnance ve formě stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění určené k přímé spotřebě na pracovišti zaměstnavatele nebo k přímé spotřebě v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele poskytnutého zaměstnavatelem, u kterého tento zaměstnanec do svého odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vykonával činnost, ze které plynul příjem ze závislé činnosti, a to v úhrnu za kalendářní den do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, snížené o výši příjmu poskytnutého tímto zaměstnavatelem osvobozeného podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP. Důležité je tedy zdůraznit, že se musí jednat o nepeněžní plnění, které je určené a) k přímé spotřebě na pracovišti zaměstnavatele nebo b) k přímé spotřebě v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele. Významné je také výše uvedené přechodné ustanovení.
Poskytované plnění zaměstnavatelem v oblasti kultury, sportu a zdraví
V této oblasti dochází od roku 2025 k zásadní novelizaci ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP na straně zaměstnance. Od roku 2025 budou tyto zaměstnanecké benefity pro účely daňového posouzení rozděleny do dvou skupin. Společným jmenovatelem je pro obě skupiny je skutečnost, že se jedná o nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
a) První skupina plnění je osvobozena v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období. Jedná se o: pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis.
b) Druhá skupina plnění je osvobozena v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období. Jedná se o: použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace nebo zájezdu, použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele nebo tělovýchovných a sportovních zařízení nebo poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce nebo příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.
Z pohledu zaměstnavatele je daňové ošetření obsaženo v ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) ZDP, kde se za daňově neuznatelný výdaj (náklad) považuje nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnanci, pokud je toto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně ve formě:
- příspěvku na kulturní pořady, zájezdy, sportovní akce, společenské akce, včetně těch s kulturním nebo sportovním prvkem, a tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,
- možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3 ZDP.

Nepeněžní příjem zaměstnance ve formě použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona
Nepeněžní příjem zaměstnance ve formě použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona rodinným příslušníkem tohoto zaměstnance se ocení v místě a čase obvyklou cenou za použití mateřské školy zřízené státem, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, nebo nejvyšší měsíční úplatou za předškolní vzdělávání podle vyhlášky upravující předškolní vzdělávání, a to za každý kalendářní měsíc poměrně podle doby používání tohoto zařízení rodinným příslušníkem v daném měsíci. Způsob ocenění zvolí zaměstnavatel.
Z hlediska zaměstnavatele dochází v tomto ohledu k doplnění ustanovení § 25 odst. 1 písm. k) ZDP ve věci nedaňové ztráty v zařízení k uspokojování potřeb zaměstnanců tím, že výdaje (náklady) i příjmy se posuzují za každé zařízení k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob, samostatně a nezohledňují se výdaje, které nelze uznat za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely podle jiných ustanovení ZDP.
Byly informace v článku užitečné?
Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.