Změny v daňovém řádu

Jedním z daňových zákonů, které byly v poslední době taktéž novelizovány, je daňový řád.

[toc]

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Daňový řád (dále jen „DŘ“) byl novelizován zákonem souvisejícím se zřízením jednoho inkasního místa. Jedná se o novelizaci, která obsahuje více než 50 bodů. Drtivá většina bodů nabývá účinnosti 1. ledna 2015. Některé změny však nabyly účinnosti již 1. ledna 2013. Právě tato ustanovení jsou zmíněna v tomto článku.

Lhůty pro hlášení a vyúčtování

U obou lhůt došlo k jejich zkrácení. DŘ stanovil, že hlášení se podává do 25 dnů po uplynutí měsíce, v němž vznikla plátci daně povinnost, která je předmětem hlášení. Od letošního roku je stanovena lhůta nikoliv 25 ale pouze 20 dnů. Aby nedošlo k nedorozumění, je potřeba si ujasnit, jak je to se lhůtou pro podání souhrnného hlášení na DPH: zákon o DPH má svojí speciální úpravu pro souhrnné hlášení a tato nedoznala změn, tzn. stále platí, že termín pro podání souhrnného hlášení je 25 dní po skončení měsíce či kvartálu.

U vyúčtování se lhůta zkrátila z původních 4 měsíců po skončení kalendářního roku na 3 měsíce. Tato změna je významná pro dodržení lhůty pro podání vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. Naopak pro vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti platí speciální úprava dle daně z příjmů – lhůta činí 2 měsíce po skončení zdaňovacího období.

Dodatečné daňové přiznání na nižší daň

Právní úprava řešící podání dodatečného daňového přiznání na daňovou povinnost vyšší nedoznala změn. Naopak je tomu v situaci, kdy daňový subjekt má zájem podat dodatečné daňové přiznání na nižší daň.

Do konce roku 2012 bylo v DŘ stanoveno, že daňový subjekt je oprávněn podat dodatečné daňové přiznání na nižší daň, než je jeho poslední známá daň v případě, že vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy. V praxi vznikaly nejasnosti – dle mého soudu oprávněné – zda lze platně podat dodatečné daňové přiznání na nižší daň i v situaci, kdy daňový subjekt nesprávně aplikoval právní předpis. Domnívám se, že nemohl.

Od 1. ledna 2013 DŘ stanoví, že daňový subjekt je oprávněn platně podat dodatečné daňové přiznání na nižší daň v případě, že cituji: „daň byla stanovena v nesprávné výši“. Komentovaná změna tedy zcela jednoznačně stanoví právo daňového subjektu podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší, ať již vyšla najevo nová skutečnost nebo bylo chybně aplikováno právo!

Pokuta za opožděné tvrzení daně

Stále platí, že pokud daňový subjekt nepodá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání (popř. hlášení či vyúčtování) ve lhůtě pro jeho podání, stíhá jej povinnost uhradit pokutu, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dní. Výše pokuty činí 0,05 % stanovené daně či odpočtu resp. 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení. Nejvýše však do 5 % stanovené daně, odpočtu či ztráty. Maximální výše pokuty se taktéž nezměnila, nesmí být vyšší než 300 000 Kč.

Nově platí, že pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše částku menší než 200 Kč.

V případě, kdy daňový subjekt nepodá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá (v prekluzívní lhůtě), použije se při výpočtu pokuty stanovená horní hranice – 5 %. Výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč.

Podle přechodných ustanovení platí, že uplynula-li lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo dodatečného daňového tvrzení před 1. lednem 2013, uplatní se pokuta za opožděné tvrzení daně podle tehdy platné právní úpravy.