Jaké změny chystá vláda v zákoníku práce od roku 2025?

Lepší podmínky pro rodiny s dětmi

Prioritou novely zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., dále jen „ZP“) patří podpora slaďování rodinného a pracovního života rodičů malých dětí:

• nově by měl zákoník práce umožnit zaměstnancům, ženám i mužům, kteří čerpají rodičovskou dovolenou, vykonávat u téhož zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce stejný druh práce, jaký vykonávali před nástupem na rodičovskou dovolenou (návrh v § 34b ZP),
• u některých profesí je kontakt s prací nezbytný a zároveň se tím posiluje možnost přivýdělku v době čerpání rodičovské dovolené, negativní důsledek může dle důvodové zprávy nastat v případě čerpání rodičovské dovolené flexibilně, kdy může fakticky dojít k obcházení ustanovení o práci přesčas a o denním a týdenním odpočinku (v případě souvislého čerpání rodičovské dovolené k obcházení těchto ustanovení dojít nemůže),
• novela by měla zaručovat návrat rodičů na stejnou pracovní pozici a stejné pracoviště, pokud se budou vracet z rodičovské dovolené před dosažením druhého roku věku dítěte (návrh v § 47 ZP),
• zaměstnavatel bude mít po návratu těchto pracovníků povinnost nabídnout jim stejnou práci na stejném pracovišti, v případě zrušení původní pracovní pozice by pak měl zaměstnavatel zajistit vhodnou náhradu tohoto pracovního místa podle pracovní smlouvy (návrh v § 47 ZP),
• v současnosti mají matky i otcové vracející se z rodičovské dovolené pouze právo na přidělování práce podle pracovní smlouvy,
• novinkou by také mělo být, že při zastupování za rodiče na mateřské a rodičovské dovolené by neplatilo pravidlo „2x a dost“, tzn, že počet opakujících se pracovních poměrů na dobu určitou by v případě zástupu za MD a RD nebyl omezený, jediné omezení však bude, že celková doba trvání pracovních poměrů na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou nesmí přesáhnout 9 let (návrh v § 39 odst. 2 ZP).

Délka zkušební doby a její prodloužení

MPSV navrhuje navýšení či prodloužení maximální délky zkušební doby:

• a to na základě vzájemné dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatele (návrh v § 35 ZP),
• u řadových zaměstnanců by mohla trvat až čtyři měsíce (dnes maximálně 3 měsíce),
• u vedoucích zaměstnanců až osm měsíců (dnes maximálně 6 měsíců).

Rozvázání pracovního poměru a neplatné rozvázání

Novelou zákoníku práce by mělo dojít ke změně pravidel pro podání výpovědi z pracovního poměru:

• počátek běhu výpovědní doby by měl být již od datumu doručení výpovědi druhé straně (dnes začíná výpovědní doba běžet až od prvního dne následujícího měsíce),
• zůstane zachováno pravidlo, že výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou vyplývající z § 51 ZP,
• zaměstnanec by tak mohl být uvolněn pro novou pracovní pozici dříve a zaměstnavatel by také mohl na uvolněné pracovní místo přijmout nového zaměstnance v kratším termínu,
• úplnou novinkou by mělo být zkrácení výpovědní doby na jeden měsíc v případě výpovědi dané z důvodu, že zaměstnanec porušil pracovní kázeň nebo nesplňuje zákonné předpoklady či požadavky zaměstnavatele pro výkon práce dle § 52 písm. f) až h) (návrh v § 51 odst. 2 a 3 ZP).

Nově by měla novela zpřesnit nároky zaměstnance při neplatném rozvázání pracovního poměru:

• pokud zaměstnanec uspěje u soudu s žalobou kvůli neplatnému rozvázání pracovního poměru, získá ze zákona i nárok na dovolenou (návrh v § 69 odst. 1 ZP),
• dosud totiž neexistuje právní jistota, zda zaměstnanci skutečně nárok na dovolenou vzniká.

Výpověď ze zdravotních důvodů

Zaměstnanci, kteří z důvodu nemoci z povolání nebo pracovního úrazu nebudou schopni vykonávat dosavadní práci, budou mít v případě ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele nárok na jednorázovou náhradu z povinného pojištění zaměstnavatele:

• ve výši 12násobku průměrného výdělku (návrh v § 271ca ZP),
• jednorázovou náhradu bude zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě náhrady v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty,
• tato zvláštní náhrada by měla být nově zaměstnavateli refundována pojišťovnou ze zákonného pojištění zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání,
• v současnosti náleží zaměstnanci v těchto případech od zaměstnavatele odstupné ve výši 12násobku průměrného výdělku, což může být zejména pro menší zaměstnavatele likvidační, neboť zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání nepokrývá nárok zaměstnance na odstupné,
• navržená právní úprava podstatně sníží náklady zaměstnavatelů pro případy, kdy dojde k rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem z důvodu dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti, které bylo zapříčiněno pracovním úrazem či nemocí z povolání.

Zkrácení denního odpočinku

Plánované změny zahrnují možnost výraznějšího zkrácení denního odpočinku:

• ale pouze v případě řešení mimořádných událostí a havarijních stavů
• bude se jednat o situace, kdy je třeba jednat velmi rychle a ve veřejném zájmu (např. při obnovení dodávky elektrické energie),
• zkrácení bude možné až na šest hodin (návrh v § 90 odst. 3 ZP),
• odpočinek bude muset být zaměstnanci nahrazen hned následující den.

Práce nezletilých od 14 let

Mezi další novinky patří možnost, aby nezletilí ve věku od 14 let:

• vykonávali lehké práce v době hlavních letních prázdnin (návrh v § 244a ZP),
• a to i bez ukončené povinné školní docházky (§ 34 ZP),
• avšak pouze se souhlasem rodičů či jiných zákonných zástupců,
• maximální povolený rozsah práce bude 7 hodin denně a 35 hodin týdně (návrh v § 79a ZP).

Lehkými pracemi pro účely tohoto zákona jsou práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pokud součástí práce není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jiným právním předpisem (Zákon č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách a Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách).

Státní zaměstnanci a výkon funkce

Nově by mohli státní zaměstnanci být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob:

• provozující podnikatelskou činnost: pouze s předchozím písemným povolením služebního orgánu (návrh v § 81 odst. 1 ZP),
• státní zaměstnanec pak bude povinen ukončit členství v řídícím nebo kontrolním orgánu právnické osoby provozující podnikatelskou činnost nebo požádat služební orgán o povolení takového členství nejpozději do 3 měsíců ode dne vzniku služebního poměru,
• tuto změnu obecné právní úpravy bude nutné reflektovat i v zákoně o státní službě a v zákoně o úřednících územních samosprávných celků,
• pokud bude státní zaměstnanec do řídícího nebo kontrolního orgánu právnické osoby provozující podnikatelskou činnost vyslán služebním orgánem, bude jednat v tomto orgánu jako zástupce státu a bude povinen prosazovat zájmy státu.

Výplata v cizí měně

Zaměstnavatel může v souladu se zákoníkem práce vyplácet zaměstnanci s jeho souhlasem mzdu, plat nebo jejich část v dohodnuté cizí měně, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankou kurz devizového trhu. Dle současné legislativy je toto možné pouze v případě, že zaměstnanec vykonává práci v zahraničí.

• novela by měla umožnit získat výplatu v eurech či jiných měnách, i těm zaměstnancům, kteří pracují v Česku, ale žijí v zahraničí, nebo tam mají rodinu (návrh v § 143 odst. 2 ZP).

Návrh novely dle důvodové zprávy reaguje na skutečnost, že se na tuzemském pracovním trhu vyskytuje velké množství zaměstnanců s osobní vazbou na cizí stát, kteří mají zájem na výplatě mzdy nebo platu v určité cizí měně, kterou primárně využívají k hrazení životních potřeb sebe a své rodiny.

Zrovnoprávnění partnerů na úroveň manželů

Rovněž se navrhuje doplnit úpravu přechodu nároku na mzdu nebo plat tak, aby přecházel na pozůstalého partnera za podmínek stejných, jako je tomu u pozůstalého manžela.

• v případě smrti zaměstnance by měla přecházet na partnera peněžitá práva zaměstnance do výše trojnásobku jeho průměrného výdělku,
• ke zrovnoprávnění partnerů dojde i v prováděcích právních předpisech k zákoníku práce,
• úprava reflektuje na přijetí zákona č. 123/2024 Sb. a zajišťuje stejnou úroveň práv partnerům, kteří uzavřeli registrované partnerství podle zákona o registrovaném partnerství s těmi, kteří uzavřeli partnerství podle občanského zákoníku.